Velmi pěkný vstup do soutěží na Prostějovsku předvedlo mužstvo FK Luká. Vedení tamního oddílu, který se nachází na samé hranici regionů, se rozhodlo, že z náručí OFS Olomouc zamíří právě do nejnižší skupiny zdejšího Okresního fotbalového svazu.

A zatím se jeho hráči předvádí ve velmi dobrém světle. Prvních pět zápasů Luká vyhrála, navíc hned v tom úvodním porazila Kladky, loni druhý celek tabulky. Svými výkony a taky dvěma góly přispěl k dobrému postavení nováčka soutěže Lukáš Motl. Z něj se postupně stal fotbalový cestovatel. Ne snad proto, že by často střídal kluby, ale v důsledku faktu, že i na tréninky dojíždí přes třicet kilometrů. Působení v Luké si však pochvaluje. A věří, že tým, který hrál o úroveň níže, než hraje nyní, papírově silnějším soupeřům bude i naddále vytírat zrak.

* Jak z hráčského i týmového hlediska hodnotíte odehranou podzimní část?

„Z týmového hlediska spokojení jsme. Tedy byli bychom, kdyby se sezóna dohrála... Protože jsme jako tým výborně začali, hráli jsme dobře. Pak už to ale bylo horší, protože jsme měli hodně zraněných. Celkově se ale dá vystoupení hodnotit opravdu pozitivně. I když jsme v soutěži nováčkem, tak jsme hráli na špici a předváděli dobrý fotbal. Pokud se soutěž dohraje, bylo by to úplně nejlepší.“

* Udělali jste skok mezi regionální svazy. Jak soutěže vycházejí ve srovnání?

„Abych byl upřímný, olomoucká soutěž byla kvalitnější. I když to byla čtvrtá třída, tak v ní byly podle mě lepší celky a hrál se lepší fotbal. Ale na Prostějovsko jsme přešli hlavně kvůli počtu týmů a cestování, protože na Olomoucku jsme jezdili padesát i šedesát kilometrů, až někam ke Šternberku. Z tohoto pohledu to splnilo účel.“

* Na Olomoucku jste ale zůstali kvůli poháru. A tam jste dosáhli skvělého úspěchu, dokonce finále. Čím si to vysvětlujete?

„Když jsme šli do poháru, tak jsme si říkali, že to bude aspoň nějaká zkušenost, že budeme takto hrát přáteláky, prostě si to zkusíme. Šli jsme zápas od zápasu, ani jsme nepočítali s tím, že dojdeme tak daleko. Dělali jsme si z toho ještě srandu. (smích) Měli jsme na úvod Nemilany, a prohráli 2:5. Poté se to ale zvedlo. Super bylo, že na zápasy fakt chodili diváci a asi nejlepší byl zápas s Hodolany, protože ty mají super fanoušky. Na utkání mohlo být nějakých dvě stě padesát lidí, bubny, transparenty. A nakonec jsme vyhráli na penalty. To byl jeden z nejhezčích zápasů, jaký jsem kdy zažil.“

* Pro vás je to ale zajímavější o to víc, že žijete na Prostějovsku?

„Ano, žiju přímo v Prostějově. Takže na tréninky a domácí zápasy jezdím nějakých třicet kilometrů. A aby to bylo ještě zajímavější, tak když se jelo někam ke Šternberku, byl to výlet na celý den.“ (úsměv)

* Jak často jste zvládal tréninky, když to máte tak daleko?

„Scházeli jsme se tak dvakrát týdně. Ono hodně kluků z Luké je místních, zas je to ale půl napůl. Druhá půlka dojíždí z Olomouce. Ale všechno jsou to kluci, kteří vyrostli v Luké a mají k obci nějaký vztah, takže se tam takto vrací. Co se týká zápasů, nedělá to problém. Vždycky nás bylo dost.“

* Co vás vůbec přivedlo k angažmá v Luké?

„Vedl mě k tomu dobrý kolektiv lidí. S některými kluky jsem hrál v Konici za dorost, takže v tom bylo rozhodování snadnější. Navíc na to, že jsme hráli čtvrtou třídu, tak chodí na fotbal hodně lidí a celá vesnice tím žije. A v neposlední řadě kvalitou zázemí, máme nově udělané hřiště, které by se kvalitou neztratilo ani ve vyšších soutěžích.“

* Vy jste na podzim 2020 hrál pravidelně. Máte na kontě zatím dva góly. Co si přejete zlepšit či změnit?

„Zaprvé, aby se to rozjelo. Co jsem se bavil s ostatními kluky napříč soutěžemi, například z Čechovic, z Určic, tak všem fotbal hodně chybí. A pak zlepšit hru, závěr podzimu nebyl úplně ideální, možná za to marodka. Takže si hlavně přeji, aby všichni byli zdraví a aby se nám podařilo obhájit přední místa.“

* A u sebe?

„Vím, že když to zveřejním, tak mi to kluci vyčtou. Ale dobře. Jsem pravidelný exekutor penalt a teď jsem asi tři po sobě nedal. Takže zlepšit jejich kopání. To bych měl asi ještě dražší, kdybych neproměnil další.“ (smích)