Před rokem stál Miroslav Bukovan u zrodu nové tradice, která pod Kosíř vábí a dál bude vábit florbalisty ze širokého okolí. Zde se podruhé sešli amatéři i závodní hráči, aby změřili „pod širákem“ své síly. Nyní má za sebou jeden z hlavních pořadatelů hektické období příprav, hlavně pak samotný turnaj, který organizoval i pískal jako rozhodčí. Krátce po akci se pak podělil o své dojmy z akce. Jak byl spokojený? A co čekat od turnaje v budoucnu?
* Jak byste zhodnotil turnaj?
„Třeba po herní stránce turnaje jsem byl překvapený. Amatéři, zvlášť Trilobiti, kteří se probojovali až do finále, hodně překvapili. To je něco hodně neuvěřitelného. Ti kluci se našli před rokem, začali pilně trénovat v sokolovně. Před nimi velký respekt a úcta. Chtěli pohár, chtěli doma zvítězit, zasloužili si stříbro. Sahali po zlatu, ale Hokejky byly prostě lepší. Ale na to, že to byl amatérský tým, co na sobě za rok dokázal zapracovat, tak prohrát ve finále 1:3 s prakticky profíky, to je obdivuhodné. Krásně se to pískalo a byl to úžasný zápas. Trilobiti dali první branku, na to odpověď za dvě vteřiny. Fakt pěkný zápas. Na druhé straně jsem pískal i amatéry FBC Vítkov. Super tým, překvapil taky a hodně. Celkově amatéři ukázali, že je florbal baví, hrají jej pro zábavu. Vznikaly krásné situace, padaly krásné góly. Celý ten den mi zůstane ve vzpomínkách, to je to nejcennější, co si z toho dne mohu odnést.“
* Překvapilo vás, že znovu vyhrály Hokejky?
„Řeknu to takhle, obhájily si triumf z minulého roku. Myslel jsem si, že je někdo dokáže porazit, přestože je jejich herní styl těžký. Hodně týmů říkalo i z jiných turnajů, že je proti nim těžké hrát. Mají hokejový styl, je těžké je posuzovat a pískat. S některými týmy jsem měl rozhovor, zda to je, nebo není faul. Ony si musí hlavně uvědomit, že florbal a hokej není to samé. Takže ty fauly, které jsem pískl a nelíbilo se jim to – musí dospět k tomu, že to není hokej. Musí dospět k tomu, že florbal se sice hraje i tělem, ale není tam dojíždění hráčů u mantinelu, hrát by se mělo bez seker, bez nadzvedávání florbalek, hlavně bez držení. Tohle jim bylo od jiných týmů hodně vyčteno. Uvidíme, zda si do příštího ročníku z toho něco vezmou. Ale velký respekt před nimi. Double je krásná věc, zvlášť na druhém ročníku turnaje. Věřím, že příští rok budou chtít obhájit. A že budou sahat po triplu.“
* Jak vidíte uspořádání dalšího ročníku? Je v plánu pokračování?
„Už jsme rozhodnutí, že třetí ročník bude. Budeme v září vydávat přihlášky. Na datu jsme se ještě neshodli. Vypadá to, že budeme chystat dvoudenní turnaj, který by byl nově i dětský. První den by hráli muži, druhý den v neděli by hrály děti. Chtěli bychom florbal podpořit nejen u dospělých, ale také u mládeže. Rozhodně se děti mají na co těšit.“
* Jak byste skončený turnaj rád uzavřel?
„Poděkováním. Velké díky patří hlavnímu sponzorovi obci Čelechovice na Hané. Také hlavnímu organizátorovi, mému švagrovi Martinu Kardinálovi, který pomohl s organizací a turnajem tak, že jsme to vše dokázali zkoordinovat. Velké díky taky lidem, co pomáhali. Dále sponzorům, kteří se podíleli finančně nebo dary. Rád bych věnoval poděkování i svému trenérovi Danovi Miczkovi, který se mnou odpískal všechny zápasy. Navzájem jsme se doplňovali, pomáhali jsme si. Odpískali jsem si spolu semifinále a finále. Je pěkné pískat s někým, kdo vás trénuje, vyměníte si názory a zkušenosti. Den jsme si užili naplno. Jsem šťastný, dopadlo to suprově. Jsem na sebe a organizační tým pyšný, že jsme odvedli kus dobré práce.“
