V nejhorších chvílích, kdy Určice byly nad propastí sestupu, musel do akce i kouč Petr Vodák. Přidal důležité trefy, které v konečném důsledku pomohly s klidnou záchranou. Přesto by byl daleko raději, kdyby na hřiště nemusel a jeho svěřenci se scházeli v lepších počtech. Toho se dočkal až ke konci ročníku, a právě s touto fází sezóny panuje největší spokojenost. Určicím se tak povedlo bez větších starostí zachránit, ale v týmu jsou si moc dobře vědomí, že příště bude třeba zapnout daleko dříve, než by podobné problémy mohly znovu nastat.
* Jak hodnotíte sezónu z pohledu Určic?
„Se závěrem a vydařenou záchranou nakonec spokojenost panuje, ale v globálním měřítku určitě spokojeni být nemůžeme. Podzim ani většina jarní části nebyly ideální a můžeme si za to sami, kdy jsme se nescházeli tak, jak bychom v takové soutěži měli. Neuhráli jsme tak body, které bychom normálně uhrát měli, a dostali jsme se do pásma, kde jsme být nechtěli. Nakonec je asi hlavní, že jsme záchranu uhájili.“
* Na druhou stranu neukázal se charakter mužstva, když jste po špatném vstupu jara ihned odskočili zase mimo tyto pozice?
„To stoprocentně. Musím říct, že právě závěr ročníku ukázal charakter mužstva, ale i to, že pokud se sejdeme v kompletní sestavě, tak můžeme konkurovat každému soupeři v této soutěži. Po zápase v Ústí, který jsme vůbec nezvládli a dostali tam sedmičku, tak to šlo rapidně nahoru. Ať už vezmu i třeba porážku proti Mostkovicím, ale i ty vítězné zápasy, tak tam jsme se ukázali ve zcela jiném světle a potvrdili jsme, že jsme právoplatným členem I.A třídy.“
* Byl tam nějaký určitý zlomový bod, kdy se povedlo nastavení změnit?
„Neřekl bych ani, že to bylo jen tou fackou v Ústí, ale spíše i dílem štěstí a trošku náhody. Někteří kluci se dokázali uzdravit zhruba ve stejnou dobu a do toho se i někteří vzpamatovali a jejich docházka začala být daleko lepší. Hned to bylo znát a najednou jsme si opět ukázali, že to zkrátka jde.“
* V Určicích je i „B“ mužstvo a dorost. Jak velká pomoc to v nejhorších chvílích byla?
„V tomto patří obrovský dík dorostencům. Za rezervu to funguje přesně, jak by mělo. Stabilně chodí okresní přebor hrávat pět až sedm dorostenců a postupně do sebe dostávají mužský fotbal. Trenér béčka musí někdy i zastavovat nominace, protože má plno, což je jedině dobře. Když bylo třeba do hlavního mužstva, tak i tam nám dokázali pomoct. Vyzdvihnout musím dvojici Filip Melka a Jakub Mikšovič, protože to jsou dorosti ještě další rok, ale už jsou teď nedílnou součástí ‚A‘ mužstva. Bylo to samozřejmě i na úkor dorostu, ale zase je to motivace pro další mladší kluky.“
* Co bude třeba pro to, aby závěr jara pokračoval i na podzim?
„V první řadě potřebujeme, abychom se scházeli ve stejných počtech, jako tomu bylo nyní. Vytiskl jsem si i seznam hráčů, kteří by do hlavního mužstva měli patřit, jedná se o skoro dvacet jmen. V sezóně jsme to pak látali dorostem nebo i mnou. Bude potřeba tak udržet kádr a ukázat klukům, že budou mít chuť chodit. To bude klíčové.“
* Čekáte výraznější změny v kádru, nebo nastanou jen nějaké kosmetické věci?
„Už můžu potvrdit dva odchody, kdy Ladislava Kišku zlákaly Kralice. Druhým odchodem je brankář Adam Vičar, který by měl odejít domů do Brodku u Konice. Tomu rozumím a chápu to, protože s prací i vším to neměl jednoduché a vždy pro nás udělal maximum. Za celé působení bych mu chtěl poděkovat. Je to vynikající brankář i charakterově člověk do party. Oběma bych tak chtěl popřát, ať se jim daří a třeba nás ještě cesty svedou společně dohromady. Na příchodech se aktuálně pracuje a uvidíme, jak se nám to podaří.“
