Z Kostelce na Hané až do nejvyšší italské ženské ligy. A od kopané na pláccích až k profesionální kariéře. To je příběh fotbalové záložnice Gabriely Matouškové (na snímku), rodačky z Kostelce na Hané. Osmadvacetiletá hráčka má přitom za sebou další zajímavou sportovní metu, v půlce června se totiž zapojila do přípravy žen ČR před kvalifikací o účast na MS 2023. A svou šanci nakonec využila, ve Španělsku dostala prostor a tým odehrál dvě přípravná utkání, přičemž v tom s Polskem dostala k dispozici poločas na hřišti. Češkám se sice utkání nepovedlo, prohrály 0:5. Přesto ale pro hráčku původem z Hané přineslo jak utkání, tak soustředění další cenné zkušenosti k tomu, aby se ještě dále herně posunula.

* Jaký to byl pocit, když jste se dozvěděla, že pojedete na přípravu národního týmu České republiky?
„Byla jsem samozřejmě moc ráda, ale zároveň docela nervózní, protože od zranění kolene, které se mi právě stalo s reprezentací na soustředění před čtyřmi roky, jsem v nominaci nebyla. Doufala jsem a tušila, že to přijde, protože jsme s trenérem byli v kontaktu během mého působení v Bari.“
* Zažívaly jste také „bublinu“? Pokud ano, jak moc byla přísná, co jste mohly a nemohly?
„Ano, určitá opatření neustále jsou. Museli jsme se pravidelně testovat, nosit roušky a například první den jsme všichni celý strávili na pokojích a čekali na výsledky covid testů. Ve Španělsku už jsme pak trénovali a připravovali se na zápasy, tak to člověku ani tak nepřijde, protože se vlastně pohybujete jen v hotelu nebo na hřišti se stejnými lidmi.“
* Byla jste před akcí nervózní?
„Nervózní jsem byla, protože jsem jela na nároďák po dlouhé době, ale zároveň i proto, že holky samozřejmě celou dobu sleduji a nyní jsou tam opravdu kvalitní hráčky, které působí v klubech jako je Juventus, Inter Milan nebo West Ham United. Kvalita a konkurence se opravdu hodně zvedají.“
* Proti Polsku jste nakonec odehrála poločas. Jaké to pro vás bylo a jak jste byla se svojí hrou spokojená?
„Je to pro mě zase další velká zkušenost. Takové zápasy vás obrovsky posouvají dál. Na konci sezóny v Bari jsem měla jisté zdravotní problémy, takže moje herní vytížení nebylo ideální. Přesto jsem ale docela spokojená s tím, jak jsem zápas zvládla.“
* Co vám tedy účast na přípravě dala?
„Pocit hrdosti a vděčnosti za to, že jsem konečně zase po jisté době mohla reprezentovat svoji zemi. Beru to jako takovou odměnu za uplynulou sezónu. A také samozřejmě zkušenosti, které jsem nabírala po celou dobu reprezentačního srazu.“
* Poslední rok jste byla v italském Bari. Jak se vám nyní daří? A bylo těžké si zvyknout na jiné klima či zvyky?
„Zvyknout si bylo těžké a myslím, že bych si napořád asi ani nezvykla... Celkově mi nevyhovovalo prostředí klubu, tréninkové procesy nebo i povrch, na kterém jsme trénovali. V italském Bari jsem tak sezónu ukončila a zpět už se nevracím. Byla to pro mě nevydařená sezóna plná zranění... Co bude dál, to v tuto chvíli nevím.“