Je to devět let, co se Bronislav Khýr vrátil k běhání. Od té doby už posbíral řadu úspěchů, mimo jiné loni zaběhl český rekord pro veteránskou kategorii na 1 500 metrů. Přestože se mu už podařilo obsadit druhé místo na MS veteránů v australském Perthu, jeho poslední vítězství v Běhu republiky u něj bude stát hodně vysoko.

 

* Na start jste se postavil s číslem jedna. Jak se zrodilo vaše vítězství?

„Bylo to hodně rychlé. Dlouhou dobu se mnou běžel Jakub Sklenář, o němž vím, že na velmi dobré úrovni dělá triatlon. Je to čistokrevný vytrvalec, zatímco já mám raději kratší tratě. Věděl jsem tedy, že pokud se ho udržím, tak bych ho v závěru mohl díky lepšímu zrychlení předběhnout. Jenže to byl strašně těžký úkol. Většinu trati jsem ho měl před sebou, visel jsem za ním zuby nehty. Ještě půl kilometru před cílem měl náskok takových dvacet metrů. Musel jsem tedy do finiše dát úplně vše. Nakonec to vyšlo asi o pět sekund.“

* Jaký je váš vztah k sokolům?

„Velice blízký. Můj pradědeček byl zakladatelem Sokola ve Vřesovicích, můj dědeček Jan Přidal se coby sokol za druhé světové války zapojil do odboje a byl vězněn v koncentráku. Kromě toho byl pronásledován i komunisty, kteří mu znemožnili jakoukoliv veřejnou činnost. O to více se do ní zapojil po revoluci, když byl dvanáct let starostou sokolské Župy Prostějovské a zasloužil se o obnovu pomníku TGM na prostějovském náměstí. Současný starosta Sokola ve Vřesovicích Sváťa Tesárek je navíc můj velký kamarád. O to víc jsem rád, že se mi tu dnes podařilo zvítězit.“

* Jak hodnotíte závod jako takový?

„Myslím, že to bylo perfektní. Vyšlo nám počasí, běželo se po krásné trati, lidé na náměstí nám parádně fandili a potkal jsem tu spoustu známých. Hodně mě těšilo i to, že se tu sešlo hodně sportovců, kteří se jinak závodů moc neúčastní. Doufám tedy, že se tímto zrodila nová tradice, která bude pokračovat i v příštích letech.“