Tréninky zaměřené rekondičním i herním směrem, odpočinek během Vánoc, Silvestra a Nového roku, do toho nějaká ta nemoc. Tato vypadalo uplynulé období prostějovských volejbalistek, z nichž Michaela Pállová nebyla žádnou výjimkou. Po páteční přípravné jednotce jsme si se slovenským liberem VK popovídali o tom, co bylo, je i bude.

„Moje dětství bylo přípravou na koncentrák. Táta se coby vojenský pilot zapojil do odboje a prakticky celou válku prožil v koncentračním táboře v Dachau. Jeho výchova spočívala v tom, abych už coby dítě byl dostatečně odolný na to, abych něco podobného také přežil,“ svěřil se zakladatel oddílu dálkového a zimního plavání Ivan Novotný. Koncentrákem sice neprošel, ale jeho život zcela zásadním způsobem poznamenala tragická nehoda, po níž zahynul i jeden z jeho blízkých kamarádů. On sám přišel o ramenní kloub a utrpěl řadu dalších zranění. Navzdory tomu se po dvaceti letech stal ve dvaašedesáti letech mistrem ČR v plavání na vytrvalecké trati 10 km. Kromě toho i ve svých současných 75 letech stále s oblibou plave v ledové vodě. Aby to k ní měl blíž, odstěhoval se s manželkou z Prostějova na „chatu“ do Žárovic. A právě v tomto útulném stavení jsme zasedli k našemu společnému povídání. V dnešním čísle vám přinášíme první část tohoto veskrze zajímavého povídání.

Finále extraligy smíšených družstev si nenechal ujít jeho několikanásobný vítěz, bývalý čtvrtý hráč světa a finalista Wimbledonu Tomáš Berdych. Především byl zvědavý na výkon Jiřího Lehečky, s nímž na jaře loňského roku začal spolupracovat. „Všechno se to sešlo ideálně. Potkal jsem řadu známých, podíval se na Jirku,“ pochvaloval si Berdych.

Tenis se pro Jaroslava Navrátila stal životním osudem. Jako hráč se dostal do světové stovky a reprezentace, ještě úspěšnější je v roli trenéra. Vedl Tomáše Berdycha, je dlouhodobým kapitánem daviscupového výběru a šéftrenérem prostějovského klubu. V šestašedesáti patří k nejzkušenějším odborníkům v republice. „A tenis mě pořád baví,“ říká s úsměvem Navrátil.

Patronát nad memoriálem měl i letos Karel Piňos (na snímku), který řešil především organizační stránku. Vše tak probíhalo přesně podle připraveného plánu. Během turnaje se diváci dočkali řady krásných fotbalových momentů, ale také emocí. Vše ale proběhlo v přátelském duchu a nikdo nepřišel k žádné zdravotní újmě, takže si na konci mohli aktéři popřát všechno nejlepší do nového roku a společně vyrazit ještě na večerní raut do nedalekých Smržic.

Po dohodě s týmem byl Jiří Lehečka připravený pomoci Prostějovu ve finále extraligy a domluvu splnil do puntíku. V utkání s Michaelem Vrbenským ztratil v průběhu celého zápasu pouze dvě hry a přičinil se tak o další titul svého klubu. „Utkání jsem zvládl přesně podle svých představ. Týmu jsem pomohl, můžu být spokojený,“ usmíval se Lehečka.

V období dovolených to vypadá, že se v turistu mění každý z nás. Často si však toto označení ovšem nezasloužíme. Pravým turistou se totiž člověk nestane při slunění na lehátku ani při sledováni pamětihodností z okna autobusu. Pro správného turistu nejsou cílem památky ani další atrakce. Nejdůležitější pro něj je vlastní cesta. Turista kráčí světem s očima dokořán a hlavou otevřenou. Turistou se tedy člověk nestává o prázdninách, turistou člověk buď je stále, nebo jím není vůbec. Příkladem takového pravého turisty byl nepochybně Karel Kotyza. Právě s ním jsme si před 10 lety povídali o jeho horolezeckých začátcích, lásce k toulkám po souši i po vodě. Stalo se tak bezprostředně poté, co si na prostějovské radnici převzal Cenu města Prostějova za rok 2013. Na toto povídání už bohužel nikdy nenavážeme, PaeDr. Karel Kotyza ve středu 20. prosince 2023 ve věku 85 let navždy opustil tento svět. Nyní jsme se rozhodli uveřejnit obsáhlý a deset loet starý rozhovor s tímto mužem. Jsme totiž přesvědčeni, že jeho odkaz a myšlenky jsou nadčasové a trvale platné.

Při absenci hráček z první světové stovky pomohla Prostějovu obvyklá opora z nedalekého Přerova Linda Nosková. Jednačtyřicátá hráčka světa byla opravdu skvělou posilou. Ve skupině přispěla k výhře nad svým mateřským klubem a ve finále potvrdila svoji stoprocentní úspěšnost také proti Spartě. „Byly to zápasy, které přesně zapadly do závěru roku,“ uvedla Nosková.

Více než tři sta startů v nejslavnější lize světa, finále Stanley Cupu, extraligové tituly s Třincem a hned tři medaile z mistrovství světa. To je v krátkosti sbírka Lukáše Krajíčka (na snímku), který patří už dnes mezi sportovní legendy Prostějova. Ve městě, kde se narodil a vyrůstal, žije i po ukončení kariéry.

Po jeho nástupu do Určic se podařilo Petru Gottwaldovi (na snímku) mužstvo omladit i okysličit, proto loňskou sezónou v I.A třídě projelo jako nůž máslem. O třídu výše to zatím taková hitparáda není a mladý kádr bude mít na jaře jasný úkol. Vyhnout se sestupu a posunout se do klidnějších vod. K tomu se bude snažit celek doplnit o některé posily, ale i nadále chce stavět hlavně na mladých, v nichž vidí budoucnost. Náročné zápasy v krajském přeboru jej mohou posouvat stále nahoru.

V posledních utkáních hokejového eskáčka vždy vyčnívá někdo, kdo dokáže bodově explodovat. Ve čtvrtečním vloženém kole se to podařilo Jakubu Čuříkovi (na snímku), který byl u všech pěti branek svého celku a s bilancí dvou branek a tří asistencí měl důvod po zápase rozdávat úsměvy. Žádné zklamání necítil ani z faktu, že to mohl být i hattrick. Je velmi potěšen tím, že v každém zápase se daří bodově někomu jinému, v čemž spatřuje největší sílu kádru.

Po konci minulého ročníku si společně se svým současným asistentem Lukášem Koláčkem přehodili role a Pavel Kucharčuk (na snímku) má za sebou první půlrok v čele lavičky. Začátek ročníku signalizoval, že by mohl navázat na poslední úspěšné roky, mužstvu se dařilo na všech frontách.

Letní krátká přestávka byla v Konici hodně turbulentní a v klubu reálně přemýšleli, že by přihlášku do krajského přeboru nepodali. Stála za tím řada odchodů, které bylo nutné co nejrychleji nahradit. To se i přes určité obtíže podařilo, navíc mužstvu pomohlo i propojení s rezervním celkem a dorostem, čehož si velmi váží i kouč Petr Ullmann (na snímku). Ten se v rozhovoru pro Večerník kromě podzimní části ohlédl i za situací posledních dnů. Aktuálně totiž řešil své pokračování, protože měl nabídku z ambiciózní Olešnice, kterou se však nakonec rozhodl nepřijmout.

Více než tři sta startů v nejslavnější lize světa, finále Stanley Cupu, extraligové tituly s Třincem a hned tři medaile z mistrovství světa. To je v krátkosti sbírka Lukáše Krajíčka (na snímku), který patří už dnes mezi sportovní legendy Prostějova. Ve městě, kde se narodil a vyrůstal, žije i po ukončení kariéry. A jak sám zmínil, tak nad jinou variantou ani nepřemýšlel. Více než deset let žil přitom v USA či Bělorusku, ale nejvíce jej to vždy táhlo domů. Na ledě zažil nespočet úspěchů i zklamání, ale za tím vším se ohlíží s velkou radostí. Na svou kariéru má být proč hrdý. Ani po ukončení kariéry na milovaný sport nezanevřel a nejčastěji jej můžete vidět právě na zimním stadionu, kde působí jako asistent. Své bohaté zkušeností se snaží předávat mládežníkům, ale i mužům. Hlavním hnacím motorem je pro něj nyní syn Nikolas, který talent po svém otci podědil. A kdo ví, možná o něm brzy uslyšíme. Před Vánoci se v rozhovoru pro Večerník krátce ohlédl za svou bohatou kariérou. Nemohli jsme samozřejmě opomenout ani svátky, které ne vždy trávil právě doma. Přiznal, že na ty české nedá dopustit.