Různorodá umělecká díla kupovali prostějovští radní pro potřeby městských sbírek už za první republiky. A nejinak je tomu v současnosti, kdy jsou z veřejných rozpočtů každoročně uvolňovány statisícové částky na nákup obrazů, soch, plastik a dalších uměleckých děl. V drtivé většině pochopitelně od autorů, kteří mají v rodném listě zanesen Prostějov. V letošním roce už primátor Pišťák doporučil schválit zakoupení osmi obrazů v celkové hodnotě přesahující sto tisíc korun. Jenže kritici upozorňují na to, že město kupuje obrazy a sochy, aniž by je veřejnost měla možnost spatřit. Částečně mají pravdu, což uznává i první muž prostějovské radnice. A slibuje nápravu.
„Poměrně nedávno jsme rozhodli o nákupu osmi obrazů, které doporučila komise pro nákup uměleckých děl. Shodou okolností předsedou této komise jsem já. Osobně jsem byl raději, když ještě před několika lety rozhodnutím zastupitelstva mohla tato umělecká díla nakupovat přímo uvedená komise. Nyní to ovšem právní úprava nedovoluje. Proběhla také diskuse o tom, zda budeme nakupovat díla vyloženě jen prostějovských autorů, nebo spojených s naším městem či regionem. Musím podle dosavadních zkušeností říct, že tato alternativa platí a skupujeme obrazy, sochy či plastiky v drtivé většině vytvořené našimi rodáky,“ objasnil celou genezi Miroslav Pišťák, primátor statutárního města Prostějova.
Nakupovat umělecká díla, samozřejmě nikoliv z důvodu dalšího obchodování, je sice krásná věc. Ale co dál? „Stále nemohu pochopit, proč město kupuje například obrazy, když my obyčejní Prostějované si je stejně nemáme možnost někde prohlédnout. Nebo je tato šance jen minimální při ojedinělých malých výstavách,“ obrátila se nedávno na Večerník Jana Ohnoutková z Prostějova. Samotný primátor přiznal, že s vystavováním zakoupených uměleckých děl, kterých jsou v tuto chvíli už stovky, je opravdu problém. „Dlouhodobě máme před sebou řešení úkolu vybudovat v Prostějově pořádnou výstavní síň. A musí jít o galerii, kde bychom alespoň po částech celou městskou sbírku uměleckých děl pravidelně vystavovali. Souhlasím s tím, že občané by se měli se všemi obrazy, sochami a dalšími díly seznámit, proto je přece nakupujeme,“ uvedl Miroslav Pišťák. „Zatím můžeme obrazy a další artefakty vystavovat prostřednictvím informačního střediska na zámku. Samozřejmě přiznávám, že to není ideální, tyto prostory nejsou příliš velké. Když jsme diskutovali o některých strategických investicích města, právě výstavba městské galerie byla jednou z nich,“ přislíbil prostějovský primátor.
Holt tenkrát před deseti lety nebylo v Prostějově uměleckým dílům dvakrát přáno. Jen si vzpomeňte na dřevěné sochy ze sochařského sympozia, které už nebylo kam dávat, proto skončily ve skladech města. Co se týká obrazů, těch nakupují prostějovští radní značné množství dodnes. Jen s tím rozdílem, že tu a tam je běžní smrtelníci vidí na několika málo výstavách, které magistrát pořádá v městské galerii v přízemí zámku. Aspoň něco, i když tomuto městu by slušela mnohem větší výstavní síň.
