Třetí místo vybojovalo tablo, které je k vidění v pekařství Svoboda Březík v Dukelské Bráně. Třída 4. A ze Střední zdravotnické školy na něm odhalila kusy „vyrobené“ v letech 2005 a 2006. Jako jediná zástupkyně třídy nakonec dorazila usměvavá Nikola Hebertová, již přišel podpořit i třídní učitel Jiří Brandecký.
* Vaše tablo se od ostatních lišilo tím, že nemělo jednotné téma, ale zahrnovalo hned několik motivů. Jak jste je vybírali?
„Při tvorbě jsme využili aplikaci Pintarest, kde jsme si prostě stáhli to, co se nám zrovna líbilo. Na tom, co to bude, jsme se nedomlouvali ani tak ve třídě, jako spíše v rámci skupiny na internetu. Až když jsme měli vybráno, tak jsme to vytiskli a donesli do třídy.“
* Na zdravotnické škole dlouhodobě převažují studentky nad studenty. Jak to bylo u vás?
„Celkem nás bylo třicet, z toho jsme měli hned čtyři kluky! Maturitu nakonec udělalo osmadvacet z nás.“
* Co vás na škole jako třídu nejvíce sblížilo?
„Zajímavý byl určitě pobyt v Londýně, ale tam jsme nebyli všichni, pouze pět z nás. Jako celá třída jsme si i s našimi učiteli asi nejvíc užili nedávnou návštěvu Prahy. V paměti mi utkvěla i naše návštěva hudebního klubu DupleX.“
* Táhli jste vždycky všichni za jeden provaz?
„V průběhu studia se to měnilo, ze začátku jsme byli rozděleni spíše do skupinek, ale v posledním roce se to celkem spojilo a bavili jsme se všichni. Uteklo to ale hrozně rychle, škoda, že už je konec.“
* Třeba se ještě potkáte…
„Snad ano. Určitě by nám pomohlo, kdybychom se všichni dostali na vysoké školy, na které se hlásíme. Tak doufám, že to vyjde!“
