V zdravém těle, zdravý duch! Tímto i podobnými hesly se řídí nejen hlavní organizátor již tradičního Vrahovického bicyklu Pavel Dopita, ale i sto účastníků už sedmého ročníku této populární akce. Uplynulou neděli ráno pořadatelé uvítali U lípy v Čechůvkách první účastníky už těsně po osmé hodině ranní. Poslední cyklista vyjel na jednu z připravených tratí po desáté hodině. Všichni během parného dne předvedli obdivuhodné výkony.

V neděli 26. června se uskutečnil již sedmý ročník Vrahovického bicyklu, který se opět nesl v duchu kamarádské atmosféry cykloturistické akce. „Zúčastnil se jej podobný počet cyklistů jako loni, tedy asi sto těch, kteří se rozhodli strávit neděli v sedle kola. Naprostá většina se rozhodla pro kratší trať do Skalky a zpět. Mezi nimi i třída paní učitelky Nadymáčkové, která své žáky vede k lásce ke sportu a přírodě. Pro tuto věkovou skupinu jsme původně tuto akci v roce 2016 začínali. Nesmím ale zapomenout i na druhou stranu, kde mezi tradiční účastníky patří manželé Mádrovi z Troubek, kteří mají dohromady úctyhodných sto čtyřicet sedm let a nevynechali ani jeden ročník,“ sdělil Večerníku Pavel Dopita, který patří mezi hlavní organizátory Vrahovického bicyklu.

Mimo účastníků z Vrahovic a Prostějova tvořily nemalou skupinu i cyklisté z okolí Lobodic, kteří i tento ročník svojí účastí podpořili. „Na příchozí čekaly opět dvě tratě, a sice již zmiňovaná do Skalky a zpět, která měla dvacet pět kilometrů, a pak delší, šedesátikilometrová přes Grygov a Lobodice. Ultra dlouhá, v délce sta kilometrů, si letos bohužel nenašla své příznivce a ochotni na ni vyrazit byli jen čtyři účastníci, proto byla zrušena,“ konstatoval Pavel Dopita, předseda pořádajícího spolku Naše Vrahovice.

„Moc chci poděkovat děvčatům ze spolku Naše Vrahovice za jejich práci při organizování této akce. Protože startovné nevybíráme, odměnou je nám úsměv dětí i dospělých. Musíme poděkovat také všem sponzorům, kteří nám umožňují tuto parádní akci uskutečnit. Už teď se těšíme na další ročník, kde mohu slíbit několik překvapení. Dnešní den považuji za ten, pro který stojí za to žít,“ uzavřel Pavel Dopita.