„Tramtadadadam“. Nezaměnitelný zvuk dvoutaktního motoru automobilu značky Trabant pozná snad každý z nás. Podívat se, jak může toto lidové vozítko vypadat, mohli o prvním červencovém víkendu návštěvníci plumlovského kempu Žralok. Na v pořadí devatenáctý sraz vozidel přijeli i majitelé vozů značky Wartburg a Barkas. Veteráni byli vidění i na prostějovském hlavním náměstí, kam zavítali v rámci spanilé jízdy v sobotu 1. července dopoledne.

No ABS, no injector, no computer, no problém – žádné ABS, žádný vstřikovač, žádný počítač, žádný problém. Nápis na zadním okně jednoho z vozítek je naprosto přesný. Žádné technické vymoženosti, ale motor jednoduchý jak facka a v podstatě nesmrtelná karoserie.

To je Trabant, vůz, kterého bylo v někdejší NDR vyrobeno 3 096 099 kusů, z toho 38 865 čtyřtaktů.

Do kempu jich o víkendu dorazilo více než sto nejen z České republiky, ale i ze Slovenska a Polska. Jako Janosz, který se svým trabantem jezdí na srazy po celé Evropě. „Tady jsme potřetí a vždycky je to paráda,“ smál se a dodal, že přes 500 kilometrů dlouhá cesta je pro jeho stroj naprosto bezproblémová.

I proto má Trabant dodnes obdivovatele a milovníky, kteří oceňují jeho spolehlivost a odolnost. „Koupil jsem si tu hračku v 90. letech. Byl to kombík a stál mě tehdy dvě stovky. Byl to nezmar, startoval v zimě na kubík éteru do válců a odvez všechno, doslova babičkou počínaje, hromadou uhlí konče. A dalo se v něm i spát. Když mi to jednou chytlo od zkratu, ohořelé kabely od baterky jsem omotal igelitovou taškou a jelo se dál,“ svěřil se Večerníku Josef Krátký. „Nejenže ‚trsátka‘ dodnes jezdí, ale motory z nich našly mnoho využití, třeba v ultralightech. Takové autíčko už nikdo nevymyslí,“ dodal.

Na Podhradském rybníku nemohl chybět žlutý Trabititanic. Šlapadlo, které v roce 2009 postavil Jan Karbaš (Karbon), slouží v Plumlově od samého počátku a jeho stavitel doufá, že se příští rok zúčastní i v pořadí dvacátého ročníku srazu. „Použil jsem jako základ staré serfy, celou kostru - rám předního okna a zadní stěna karoserie je plec - vyrobil ze dřeva a opláštil duroplasty,“ popsal výrobu unikátní hračky.

Účastníci srazu se v sobotu dopoledne vydali na spanilou jízdu, kterou zakončili výstavou vozů na náměstí T. G. Masaryka v Prostějově. „Výstava vozidel DDR byla pořádána ve spolupráci s městem Prostějov. Děkuji za přízeň, kterou nám prostřednictvím náměstkyně primátora Milady Sokolové radnice projevila,“ vzkázal za pořádající Trabant Gang Brno Michal Štauder.

Odpoledne pak patřilo ve Žraloku burze náhradních dílů a pásmu soutěží – Trabititanic, jízdě na slepo, koulení rezervy, mozkové závity atd. Proběhlo i hlasování o nejkrásnější vozy srazu.

Večer zakončilo vystoupení hudební skupiny Pohledy, po kterém následovala reprodukovaná muzika na přání.

Něco málo z historie lidového vozítka

Tento ve své době poměrně novátorský projekt vyjel poprvé 7. listopadu 1957 v den, na který připadlo 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Z montážního závodu ve východoněmeckém Zwickau sjelo ten den prvních 50 ověřovacích prototypů modelu Trabant P50. Karoserie nového vozu byla moderní a samonosná s kovovou kostrou a duroplastovými panely. Ocel totiž byla vyhrazena pro těžký průmysl, automobilky jí měly nedostatek. Navíc duroplast byl jako kompozit pevný, lehký a odolný korozi. Velká modernizace přišla v roce 1963. Trabant byl přejmenován na model 601 a od té doby se prakticky nezměnil až do ukončení výroby v roce 1991. I přes značně omezený komfort, dynamiku a poměrně kolísavou kvalitu zpracování se z Trabantu stal kult. U nás možná nemá tak ikonický status jako v bývalém východním Německu, ale stal se zkrátka symbolem své doby. Bylo to nejdostupnější auto a v Německu se na něj svého času čekalo v pořadníku dlouhých jedenáct let.

Při změně společenských poměrů ve východním bloku na konci 80. let zájem o archaického Trabanta prudce poklesl. Už mu nepomohl ani čtyřtaktní motor 1,1 l od Volkswagenu. V roce 1991 Trabant definitivně skončil. Dnes je spíše sběratelská záležitost, nemůže chybět na žádném srazu veteránů a socialistických vozidel. Není výjimkou, že se zrenovovaný kus v naprosto originálním stavu prodává za astronomických 15 000 eur.