Oázou klidu, místem pro rekreaci, zejména však koutem přírody, kde můžete mít to štěstí, že uvidíte řadu živočichů i rostlin. To je biokoridor Hloučela, který lemuje mezi takzvanou „Tichou“ a Olomouckou ulicí koryto stejnojmenné říčky. A spolu s ním také naučná stezka, která do značné míry nahradila starší a vandaly značně poničené informační tabule.
Ovšem „nahrazení“ možná není tím správným slovem. Infotabule naučné stezky totiž návštěvníky seznamují se životem úseku v mnohem větším rozsahu. Koneckonců Hloučela si to zaslouží. Jsou zde místa, kde při větší dávce štěstí naleznete raka, říčku rovněž ještě zcela neopustily ryby. Na jejích březích toho také mnoho kvete a roste.
Právě těmto skutečnostem se pak věnují tabule, které jsou v biokoridoru rozmístěné v nepravidelných rozestupech podél hlavní cesty. Jejich zaměření je různé: tu na rostliny, tu na dřeviny. Krátce je zde zvěčněná i historie osázení břehů Hloučely, vždyť až před nějakými sto lety naši předkové začali ve velkém vracet zeleň tam, odkud původně vymizela. Další z tabulí se věnují zpěvným ptákům, a dokonce i drobným tvorům, jichž bychom si jen sotva všimli nejen proto, že jsou malého vzrůstu, ale navíc žijí také ve vodě.
Zajímavostí je, že se pod vznik naučné stezky kdysi podepsalo kromě Ekocentra Iris také několik studentek Cyrilometodějského gymnázia pod vedením učitelky biologie Jany Daňkové. Na finální úpravě se podílel kolektiv autorů a výsledkem je velice pěkná ukázka příjemného skloubení stránky grafické a informační.
Kdo má rád procházky a navrch přírodu, tak Naučnou stezku Hloučela určitě přivítá.
