Olomoucká zoo se chovem žiraf Rothschildových zabývá od roku 1976. K dnešnímu dni zde přišlo na svět celkem 74 mláďat. Na porody byly bohaté zvláště poslední měsíce. Dne 30. května se narodil sameček Sam, 11. prosince sameček Nick, 23. toho samého měsíce sameček Shamari a 25. ledna samička Sarami. Byť první samec měl start do života poněkud obtížnější a třetí se narodil s nižší porodní hmotností, dnes lze již říct, že se všem mláďatům daří velmi dobře.
Žirafa po porodu váží zhruba 70 kilogramů a měří asi 170 centimetrů. Každopádně její život začíná pádem z poměrně velké výšky, jelikož samice rodí ve stoje a k porodům si nelehá. To je i důvod, proč chovatelé porodní kotec pečlivě vystýlají slámou, aby mládě padalo do měkké podestýlky, v níž se i snáz postaví na nohy. Po porodu samice mládě řádně očistí. Pokud se, třebaže po někdy nezdařilých počátečních pokusech, mládě postaví pevněji na všechny končetiny a vykoná své první kroky, měly by jej dovést k matčině mléku, jež se na dlouhé týdny a měsíce stává blahodárnou tekutinou potřebnou k jeho zesílení a dalšímu dobrému vývoji.
Jazyk žirafy dosahuje téměř 40 centimetrů a žirafy ho používají při získávání potravy. Omotávají ho kolem větviček a s jeho pomocí strhávají listí a koncové výhonky, což je jejich hlavní potrava. Žirafy mají pevné osrstěné pysky a hustými slinami chráněnou ústní dutinu, takže jim nevadí ani velmi pichlavé rostliny. Mezi jejich nejoblíbenější potravu ve volné přírodě patří akácie. Potrava v olomoucké zoo se skládá z vojtěškového sena nebo zelené vojtěšky, dostávají také senáž, velké množství okusu, nakrouhanou mrkev, případně i jinou zeleninu nebo ovoce, velmi výživnou kaši vymíchanou ruční zednickou míchačkou, velké množství granulí s vysokým obsahem proteinů, kopřivy, ale i svou pochoutku citrony a cibuli.
Úbytek přirozeného prostředí, tím pádem méně přirozených porostů k okusování, těžba nerostných surovin a ropy, pytláctví i válečné nepokoje vedou populaci žiraf k rapidnímu poklesu, tzv. tichému vymírání. „Konkrétně žiraf Rothschildových žije ve volné přírodě okolo 1650 jedinců, o to zásadnější je chov v lidské péči a význam zoologických zahrad jako takových, které se snaží z přírody mizející druhy uchovat pro další generace,“ doplnila Iveta Gronská, tisková mluvčí zahrady.
