Olomoucká zoo s 25 soby se skromně pyšní nejpočetnější skupinou těchto zvířat v evropských zahradách. Ačkoliv se čas vánoční nachýlil, čtyři z nich odjíždí. Od roku 1994 odchovala přes 120 mláďat. Mohlo by se zdát, že záhy máme Ježíška a tomu vypomáhat sobím spřežením netřeba, ale pravý důvod je jiný.
„Dvě samice odcestovaly do Zoo Hannover posílit tamní chov, stejně tak se na cestu vydávají dva samci, konkrétně do Parku divokých zvířat Potzberg, rovněž v Německu. Tím však změny nekončí. Z Hannoveru přijel nový chovný samec,“ vysvětluje zoolog Jan Pluháček.
Sob představuje unikátního savce naší planety, u něhož rostou parohy i samicím. Samci je mají větší a shazují je hned po říji, která začíná v srpnu a končí v říjnu. Naproti tomu samicím začíná růst jejich ozdoba počátkem léta a vydrží až do nadcházejícího jara. Pokud by tedy angloamerického Santa Klause o Vánocích měli táhnout sobi s parožím, pak by to nepochybně byly samice.
Nároční chovanci
Ačkoliv je sob domestikované zvíře, běžně chované v desítkách tisíc jedinců v severských zemích, jeho chov ve střední Evropě není jednoduchý. Hlavní složku tohoto potravního specialisty tvoří v přírodě lišejníky, které v našich podmínkách nemůžeme zajistit. Dostává tedy náhradní stravu doplněnou o speciální granule. Parazité představují další komplikaci. Ve chvíli, kdy se s trusem soba dostanou z jeho těla do vnějšího prostředí, kde panují arktické teploty, musí prokázat svou odolnost. Navíc sob na daném místě v době své migrace nezůstává dlouho, proto mají jen omezený čas, kdy se mohou do těla svého hostitele dostat zpět. Uzavřený výběh v našem klimatu pro ně představuje příznivé prostředí. Soby proto v zoo pravidelně odčervují a parazitální situaci kontrolují. Výhodou je i absence trávy ve výběhu. Kdyby byl ve výběhu trávník, byl by to pro sobí parazity doslova ráj.
Sobů jsou miliony
Na světě žijí 3 miliony domestikovaných a necelé 3 miliony divoce žijících sobů, z nichž jsou některé poddruhy velmi vzácné a ohrožené vyhubením. Vyskytují se kolem severního polárního kruhu, v Severní Americe na Aljašce, v Kanadě a Grónsku, ve Skandinávii a v severní části Ruska, v oblastech s teplotami až −50 °C. Určují se 3 typy oblastí.
Sobi obývající tundru na pevnině se vydávají na náročné migrační cesty mezi zimními a letními stanovišti, z nichž nejznámější je tah sobů z Aljašky, kdy přes dané místo může za den přejít až 200 000 jedinců s praskavými zvuky pohyblivých kloubů. Sobi obývající ostrovy pobývají naopak na jednom místě. Stejně jako sobi v lesích. Ti však mohou putovat dál, je-li jejich území vypaseno.
Hlavními predátory sobů jsou vlci.
