Dnešní slovník píše o šibřinkách hasičských a sokolských, od poloviny 60. let 19. století po několik desetiletí však šibřinky bylo pojmenování sokolské a jen sokolské taneční zábavy, nečlenové Sokola na ně ani nesměli. Tomu je dnes už jinak, na popularitě nic neztratily a sokolské jednoty na nich uvítají každého. Stejně jako na těch sobotních, které pro děti pořádala TJ Sokol I Prostějov.
Na šibřinky do prostějovské sokolovny dorazily desítky maskovaných dětí, a tak se na parketu proháněli piráti, princezny, čarodějnice, víly, želvy Ninja, berušky, žabky, anděl i Sněhurka. Do kostýmu se převlékla i řada dospělých včetně cvičitelek, s nimiž děti tancovaly na nejrůznější písničky. „Je to paráda, vyblbnou se děcka i my. Jen nevím, jak malýho přesvědčím, že v té masce nemůže jít spát a už vůbec ne v pondělí do školky,“ smála se maminka roztomilého čaroděje.
Nechyběla řada rozmanitých soutěží a samozřejmě ani bohatá tombola. „Na šibřinky jsme do sokolovny chodili s mamkou jako děti. Ona vzpomínala na dobu, kdy byly neodmyslitelnou částí společenského života v Prostějově – dokonce našla asi pět kostýmů z doby, kdy se šibřinky pro dospělé konaly pravidelně. Škoda že jsem se do žádného nevešla, máma byla prcek. Tak jsme Mexičana i s krásným sombrerem, anděla, baletku a náměsíčníka s pierotkou věnovali vzdálené rodině do Brna. Dneska už takové přípravy nikdo nedělá,“ posteskla si babička jednoho z malých tanečníků.
