Větrný mlýn, dominantu Jednova, postavil v roce 1842 Ignác Zápařka. Od té doby měl několik majitelů, poničila ho vichřice, a tak byl nakonec přestavěn na rekreační chalupu. Poslední majitel mlýn několik let prodával, než si ho všiml náchodský podnikatel Lukáš Černý. Muž, který už jako malý kluk vzhlížel k nebi a fascinovaně sledoval vše, co mělo vrtuli a dokázalo zkrotit neviditelnou sílu větru. Větrné mlýny pro něj nebyly jen historickými stavbami, ale fascinujícími symboly čisté energie a dokonalého souladu s přírodou. Jednovský mlýn vloni koupil a začal mu vracet původní slávu.
Muž, jehož koníčkem je mimo jiné pilotování vrtulníku, říká, že právě pohled začal psát jednovský příběh. „Letěl jsem tehdy se svým milovaným tátou nad malebnou Moravou. Když jsme se blížili k Boskovicím, ranní mlha se líně převalovala nad krajinou a náhle se z ní, jako z pohádky, vynořila silueta starého větrného mlýna. Bylo to magické, hluboce romantické setkání. Táta se tehdy usmál, otočil se ke mně a do sluchátek pronesl slova, která mi navždy zůstala v srdci: „To je tak krásný, viď?“ V ten prchavý moment, vysoko mezi nebem a zemí, se ve mně probudil pevný slib – jednou takové místo zachránit a vrátit mu jeho čistou duši,“ říká.
Když o pár let později našel inzerát na prodej jednovského mlýna, neváhal, koupil ho a hned se dal do plánování, jak místu vdechnout nový život.
„Od prvního okamžiku jsem věděl, že toto není projekt rozumu a čísel. Ačkoliv nemusím, vedeme celou rekonstrukci s absolutní pokorou a úctou k minulosti. Do posledního postupujeme tak poctivě, jako by nám každý krok diktoval sám památkový ústav. Tady na větrném kopci symbolicky čistíme a křísíme kus naší společné historie,“ vysvětluje úspěšný podnikatel, který do projektu zapojil i svou manželku.
O každý krok rekonstrukce se dělí na facebooku a instagramu, kde pravidelně zveřejňuje nejrůznější zajímavé práce, ale také nálezy. Velkým projektem byla obnova technologie, jež vzniká podle zjištěných informací z archivů a obrázků z doby největší slávy větrníku. K realizaci byli přizváni sekerníci, specialisté na historické dřevěné konstrukce a mlynářské technologie, dále kováři, kteří vykovali všechny spojovací a kované nosné prvky technologie. Jednou z klíčových součástí je mohutná hlavní hřídel, ručně opracovaná ze vzrostlého dubu. Na ni navazuje palečné kolo, cevové kolo a další prvky převodového a brzdového mechanismu. Můžete se tak těšit, že celé soustrojí nebude statické, ale bude dělat radost přilehlému okolí při svém otáčení.
Manželé Černí mlýn opravují z vlastních finančních prostředků a bez peněz z dotací. Věří, že jejich větrný mlýn se stane živým monumentem, dokládajícím, že když se spojí lidská vášeň, respekt k přírodě a poctivé řemeslo, dějí se zázraky.






