Primátor Statutárního města Prostějov František Jura minulé pondělí uctil památku třiadvaceti obětí takzvané hladové demonstrace, k níž došlo v Prostějově 26. dubna 1917. Po střelbě zůstaly tehdy na dlažbě ležet přes dvě desítky lidí včetně třináctiletého chlapce a osmi desítek zraněných.

„Je to jedna z nejčernějších kapitol prostějovských dějin. A přestože od této události uplynulo již více než sto let, neměli bychom zapomínat. Zapomínat jednak na to, jak těžce se tehdy lidem žilo, a jednak si také uvědomit, co všechno může vést k tragédii obrovských rozměrů,“ říká primátor František Jura.

Právě 26. dubna letošního roku tomu bylo 104 let od událostí označovaných jako hladové bouře či demonstrace. Co vlastně předcházelo této tragédii a střelbě a proč k ní vůbec došlo? V Evropě zuřila první světová válka. Přídělový systém na potraviny sice fungoval, ale zásobování bylo nedostatečné. V Prostějově se začaly šířit různé fámy, například o zrušení mimořádných přídělů potravin určených pro těžce pracující a o nedostatku uhlí na zimu. Tyto zprávy přivedly k budově okresního hejtmanství 25. dubna 1917 odpoledne shromáždění dělníků a dělnic z Wikovky a konfekčních továren. Jejich deputaci přijal okresní hejtman Josef Wierer. Mezitím dav zaútočil kameny na okna hejtmanství, budovu Německého domu na Vápenici a výlohy obchodů ve městě. Vyděšený okresní hejtman požádal o vyslání vojenské posily z Olomouce. Ještě v noci dorazil oddíl osmnáctiletých rekrutů pod vedením velitele hejtmana Zapletala. 26. dubna 1917 ráno měla demonstrace pokračovat před budovou hejtmanství. Na Čelakovského náměstí však vojenský kordon demonstranty zastavil. Byly rovněž uzavřeny ulice vedoucí do města. Ve chvíli, kdy čelo zástupu dělníků dorazilo k vojákům, se začalo střílet. Vyplašení nováčci pod psychickým nátlakem velitele, ve stresu a panice situaci nezvládli. Pravděpodobně stříleli nad hlavy lidí a do dlažby, ale odražené kulky způsobily masakr. Někteří byli zasaženi zezadu při útěku. Na dlažbě zůstalo ležet třiadvacet mrtvých, většinou mladých lidí. Mezi nimi byl i třináctiletý chlapec, který pozoroval událost schovaný v koruně stromu. Osmdesát lidí bylo zraněno. V následujících dnech bylo město obsazeno vojskem. Přesně 112 účastníků demonstrace bylo zatčeno a vyslýcháno. Tuto událost připomíná pomník Jana Třísky z roku 1938 „Jeden z nás“ a název náměstí Padlých hrdinů. Původní pomník od Václava Becka z roku 1918 se nachází na společném hrobě obětí na městském hřbitově v Prostějově.