Vzpomínka na Václava Koláře

Středoškolský pedagog, ředitel školy, zastupitel města, kulturní publicista, milovník historie, literatury, poezie, ale především nesmírně vzdělaný, vstřícný a laskavý člověk. Tak znali PhDr. Václava Koláře jeho přátelé, známí, kolegové a studenti.

Rodák z Lokte nad Ohří (*8. 5. 1946) prožil dětství a mládí ve vesnici Krajková u Sokolova. V roce 1964 maturoval na tehdejší dvanáctileté střední všeobecně vzdělávací škole v Sokolově. V letech 1964–1969 studoval na Filozofické fakultě UP v Olomouci obor čeština a dějepis. Na katedře historie poznal ještě historiky zvučných jmen a vynikající odborníky – profesory Ladislava Hosáka a Zdeňka Kristena, z mladších historiků Jaroslava Horejska, Libuši Hrabovou, Jana Navrátila a Miloše Trapla. Na bohemistice to byli Oldřich Králík a František Kopečný.

Václav Kolář byl pomocnou vědeckou silou na katedře historie, kde tehdy vznikal Kabinet regionálních dějin shromažďující materiál k novodobým dějinám obcí Moravy a Slezska. V Olomouci také prožil obrodný proces jara roku 1968. Osobně zde poznal profesora filozofie J. L. Fischera.

V roce 1969 ukončil studia na fakultě a nastoupil vojenskou službu. Po krátkém pedagogickém působení v Litoměřicích, Bruntále a Vyškově zakotvil v roce 1972 jako středoškolský učitel na Střední průmyslové škole oděvní v Prostějově. Zde učil až do roku 1991. V letech 1991–1994 učil na Gymnáziu Jiřího Wolkera a v letech 1994–2010 byl ředitelem Reálného gymnázia a základní školy města Prostějova.

Václav Kolář uměl lidem naslouchat, nechyběl mu humor a empatie. Kromě předmětů aprobace byla jeho velkou láskou filozofie. Objevoval a přibližoval prostějovského rodáka, filozofa a zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla. Jeho učebnice Stručné dějiny filozofie vydaná v roce 1994 v prostějovském nakladatelství Aquarel byla neobyčejně cennou pomůckou pro řadu učitelů a studentů.

Jeho charakter a názory poznamenaly také významné osobnosti. Patřil mezi ně tehdejší asistent, historik a pozdější profesor Miloš Trapl, který vedl semináře o politickém systému první republiky. Právě s ním se setkal po letech jako s předsedou redakční rady dvoudílných dějin Prostějova. Dále to byl kněz, dominikán, filozof a spisovatel Metoděj Habáň, jehož názory a tomismus byly pro Václava Koláře velkou inspirací. Další osobností a vzorem byl jazykovědec, polyglot, etymolog, ale i znalec středověké filozofie a díla Tomáše Akvinského  František Kopečný a básník, fotograf a přítel Rudolf Závodný.

Neméně významná byla jeho práce na poli veřejném. V letech 1990–2017 byl zastupitelem města. Byl členem kulturní komise, oddávajícím, ale i členem komise pro nákup uměleckých děl. Jako člen prostějovské pobočky Masarykovy společnosti se podílel na obnovení pomníku T. G. Masaryka v Prostějově (27. října 1998). Byl spoluautorem sborníku Osudy sochy vydaném městem Prostějovem u příležitosti obnovení pomníku T. G. Masaryka v Prostějově (Prostějov 1999). Působil také v redakčních radách při přípravě publikací o Prostějově – dvoudílných Dějin města Prostějova (Prostějov1999, 2000), dále knih Prostějov na starých pohlednicích (Prostějov 2002), Prostějov v malbě, kresbě a grafice (Prostějov 2004) a Sto let prostějovské radnice (Prostějov 2014). 

Neobyčejně významná je také jeho publikační činnost obsahující recenze knih, články, medailónky osobností, doslovy, úvodníky apod.  Uveřejňoval je především na stránkách prostějovské Štafety (v letech 1975–2002 byl členem redakční rady) a v Prostějovských radničních listech. Jeho svět tvořila literatura, inspirativní poezie, lidová píseň, knihy Dobrého díla Josefa Floriana, ale také výtvarné umění.

Václav Kolář zemřel po těžké nemoci 15. dubna 2017 v Prostějově v nedožitých jednasedmdesáti letech. V roce 2014 mu byla udělena u příležitosti Dne učitelů Cena za mimořádný přínos v oblasti rozvoje prostějovského školství. 30. října 2017 mu zastupitelstvo města Prostějova udělilo Čestné občanství Prostějova in memoriam.

PhDr. Václav Kolář se zapsal jako uznávaná osobnost do dějin prostějovského školství, kultury a komunální politiky a zasloužil se o kulturní a společenský život ve městě.