Od poloviny března jste na této dvoustraně mohli pravidelně najít veškeré podstatné dění k aktuálně odehraným zápasům napříč fotbalovými soutěžemi se zástupci našeho regionu. V polovině června se pak odehrály poslední bitvy, které určily zbývající otazníky, a nyní se tak po více než třech měsících můžeme opět pustit do postupného hodnocení všech klubů. Letní přestávka je sice velmi krátká, ale můžeme vám už nyní slíbit, že to bude opět jízda a za měsíc a půl se opět vrátíme k tradičnímu hodnocení každého fotbalového kola.
První dva díly budou už tradičně patřit souhrnu toho, co soutěžní ročník 2025/2026 nabídl. Jako první přijdou na řadu dospělé kategorie, kde zavítáme ještě v krátkosti i do druhé ligy, ale především nás budou zajímat tabulky krajských a okresních soutěží, chybět nebudou ani ženy. Druhý díl už tradičně přinese vhled do mládeže, která bojovala letos na celé řadě front. Všechny takto dosažené úspěchy je třeba připomenout a z dlouhodobého hlediska na ně rozhodně nezapomínat.
Nyní se už ale poprvé pohodlně usaďte a podívejte se společně s námi do konečných tabulek další sezóny a krátkého hodnocení, na něž v dalších číslech navážou podrobnější statistiky i dojmy samotných aktérů.
Úroveň je až druhořadým artiklem
Hlavně se tím fotbalem i nadále bavit
Na samotný úvod musím říct jediné: „Uf, jsem rád, že je to u konce.“ Takto nějak vypadá pravidelně závěr letní a zimní části soutěžního ročníku v mém podání. Zároveň si myslím, že v tom nejsem sám, protože pauzu po dlouhých týdnech bojů potřebují všichni. Troufám si takto mluvit za hráče na všech úrovních, ale i funkcionáře a trenéry, protože i tyhle faktory znám moc dobře z vlastní zkušenosti. A představa, že teď zase nebudu muset aspoň pár víkendů řešit, kolik fotbalů napříč regionem zvládnu, zda si stihnu zahrát, kam pojedeme soupeřit o důležité body, mi dělá velmi dobře na duši. Jenže nebude to dlouho trvat a zase mi to stejně začne chybět. A ten stejný pocit podle mě vnímají všichni, kteří se pro fotbal snaží něco dělat.
Kalendář je neúprosný a více než tři měsíce se prostě každý víkend neřeší nic jiného než fotbal. Kdo, jak, s kým, kdo jim chyběl, koho naopak přivedli a podobně se řeší zkrátka pořád a pořád řešit bude. A bez vztahu k tomuto sportu by to ani nešlo. Když se nyní bez nějakého většího odstupu k uplynulému ročníku vrátím, tak jsem vlastně zase rád, že jsem mohl na vlastní oči vidět celou řadu zajímavých zápasů, kde každý přinesl nějaký příběh. Mohl na vlastní kůži pocítit oslavy celků, které měly co slavit, ale sdílel jsem i zklamání z porážek.
V rámci toho fotbalu se pak jedná nejen o určité fyzické vyčerpání, ale také emoční a psychické, které se se závěrem ročníku vždy ještě stupňuje, takže se nelze vůbec divit, jak tu pauzu všichni potřebují a těší se na ni.
I z letoška si odnesu řadu momentů, které si kdykoliv ihned vybavím. Jedním z nich je stoprocentně druholigová záchrana Prostějova v posledním kole, kde jsem na tribuně sledoval nejprve obrovské napětí, které sálalo nejen ze hřiště a lavičky, ale i právě od fanoušků. A nezapomenutelný je pocit euforie po posledním hvizdu, kdy bylo o záchraně jasno. Prožít částečně tento příběh s nimi je zážitek a byl jsem za to nesmírně rád. I další euforie zůstává spjata s Prostějovem, o což se postarala rezerva, která vyhlásila jasný cíl postoupit do divize. Po prvních kolech a řadě zaváhání jsem byl skeptický i já, ale jakým způsobem se následně zvedla a pokračovala až do závěrečného kola, to si zaslouží obdiv. Z toho opačného ranku bych zase připomněl smutek v Plumlově, kde jeden z dlouholetých nejúspěšnějších celků najednou skončil až v okresním přeboru. Sledovat zblízka už určitou rezignaci, kdy cítíte, že s tímto prostě nehnete, je také zážitkem, ač smutným.
Všechny tyto příběhy jsou ale vždy jen tím daným momentem určité sezóny a zdaleka bych je pak nebral jako to hlavní. Zásadním bodem totiž je, že se i přes název a kvalitu soutěže stále hraje. To je nejvíc, co vůbec může být. A zda to bude v divizi, nebo ve třetí třídě, je často kolikrát úplně fuk. Pokud to baví hráče, vedení a funkcionáře, pak to baví i fanoušky, kteří přijdou bez ohledu na soupeře a kvalitu hry. A když to takhle v klubu stále máte, pak jste vítězové i bez obrovských úspěchů a pozitivních výsledků. Na tyto aspekty se ale často právě i samotné úspěchy dokáží nabalovat.
Nejsmutnější totiž pak je, když fotbal na vesnicích kompletně zanikne. I ti, kteří sport doslova nesnáší, totiž nemohou vyvrátit, že jakmile skončí na vesnici fotbal, tak tím zhasne i většina společenského života. Pořád je to jedno z mála míst, kde se většina obyvatel pravidelně a s oblibou schází.
Teď už tedy nezbývá než popřát všem, aby jim nastal kvalitní odpočinek a s plnou vervou se po krátké pauze zase vrátili k tomu, že se na dlouhé fotbalové víkendy budeme všichni těšit.
CHANCE NÁRODNÍ LIGA
Druhá nejvyšší soutěž dopsala svůj příběh už ve druhé polovině května a vše podstatné jste se dozvěděli už v předešlých vydáních. Nyní se zaměřujeme i na start přípravy na další ročník. Eskáčko má za sebou další velmi náročný rok, v němž bojovalo o svou příslušnost mezi profesionály až do závěrečného kola, kdy doma potřebovalo skolit účastníka baráže z Táborska, aby se udrželo. To se po obratu ve druhém poločase povedlo, takže i dál bude mít náš region zastoupení i v rámci profifotbalu.
Během ročníku ale došlo ke dvěma výměnám na pozici trenéra, kdy mužstvo po horším závěru podzimu ukončilo spolupráci s trenérem Jozefem Weberem. Do jara nastoupil tým pod vedením trenéra Jana Podoláka. Ač ve většině zápasů tým neprohrál, tak se jednalo zpravidla o remízy, které mnoho klidu nedávaly. No a poslední dvě kola už byla pod vedením sportovního ředitele Jiřího Balcárka. Záchrana nakonec vyšla a do další sezóny půjde klub s cílem klidnějšího roku.
KRAJSKÝ PŘEBOR
Více odlišné starosti i postavení už v rámci jedné skupiny ani potkat nejde. Rezerva Prostějova už před začátkem ročníku přivedla na trenérskou lavici kouče Davida Chudu, který dlouze působil u rivala v Přerově, kde se přes mládež dostal až k mužům. Zde měl od začátku jasný cíl, jímž byl letos postup do divize. Po úvodních kolech to sice vypadalo všelijak, ale mužstvo se postupně dokázalo sehrát a výsledky pak mluví samy za sebe. Byl to sice boj až do posledního kola, ale rezerva Prostějova došla zaslouženě pro postup a fanoušci se mohou těšit, že po odmlce opět uvidí v našem regionu divizi.
To naopak v Konici bylo už před sezónou jasné, že kádr doznal obrovské obměny a odchod dlouholetého kouče Ullmanna také nevěstil mnoho pozitiv. Pod vedením Jaroslava Lišky se mužstvo pokoušelo spíše o zázrak a kvalita byla na straně soupeřů. Poslední příčka a jen šest získaných bodů s hrozivým skóre jasně ukazují, že tento ročník by nejradši vymazali. Snad se to podaří opět nastartovat v I.A třídě.
I.A TŘÍDA, SKUPINA „B“
Čtyři zástupce v uplynulém ročníku měl náš region v rámci druhé nejvyšší krajské soutěže. Všichni se pak sešli nedaleko Prostějova a logicky tak v jedné skupině. Ve skupině „B“ se zdálo, že po podzimní části budou hrát prim i s možností pokusu o postup dva celky. Haná Prostějov a Čechovice. Jenže ani jeden nedokázal navázat na výsledky a výkony z podzimu a během jara klesal tabulkou. Na klidném středu ale po skvělém podzimu nemohlo jaro nic změnit.
Opačný příběh zažily Mostkovice. Mužstvo se v prvním půlroce po postupu spíše hledalo a teprve zjišťovalo, jaké rozdíly je oproti předchozí soutěži čekají. Na druhou polovinu se ale hráči pod vedením trenéra Kroupy nachystali znamenitě a už od prvního vítězství na půdě Čechovic potvrzovali, že půjdou nahoru. Jejich dobré výkony a výsledky pak znamenaly, že dvě kola před koncem jeli k lídrovi tabulky z Radslavic ještě bojovat o reálnou šanci na prvenství a postup. Po remíze to sice nedopadlo, ale i tak jim byl postup do krajského přeboru nabídnut. Pro letošek ale klub s díky odmítl. Každopádně kdo ví, možná v dalším roce této myšlence už dá zelenou. Půdu pro to mají aktéři nachystanou velmi dobře.
Posledním účastníkem byly Určice, které se držely tak trochu v závětří a chvíli to byl klid a chvíli zase strach o záchranu. Druhá polovina jara je ale zachytila ve velmi dobré formě a díky tomu si hráči zajistili poklidný závěr ročníku, ve kterém už mohli v klidu dohrávat.
I.B TŘÍDA, SKUPINA „A“
Tady to byly letos pro regionální fanoušky žně. Hned osm ze čtrnácti celků bylo z regionu a derby v minimálně jednom provedení bylo na pořadu každý týden. Velké bitvy pak ukázaly i značnou vyrovnanost soutěže, z níž vybočovala jen rezerva Kozlovic v podobě lídra skupiny a beznadějně poslední celek Domaželic.
Z našich zástupců se ročník nejlépe vyvedl dvojici Nezamyslice a Kralice. Oba celky zaznamenaly po osmačtyřiceti bodech a skončily tak na bedně. Oba by do další sezóny mohly jít i s ambicemi na postup, takže uvidíme, zda to tak dopadne a podaří se vhodně kádry ještě doplnit. V menším bodovém rozestupu se ještě udrželi hráči Kostelce, kteří měli skvělou druhou polovinu jara a po pravidelných bodových ziscích skončili na pěkném šestém místě. Poté už to bylo od sedmého místa až po dvanáctý celek hodně těsné.
Sedmý flek pro sebe uzmuly Klenovice, jen o bod méně měl jejich arcirival z Pivína. O další bod níže sezónu zakončily Otaslavice a se třiceti body tyto vody tabulky doplnil také Brodek u Prostějova, který na jaře po tragickém podzimu předvedl velmi spanilou jízdu směrem ven ze záchranářských starostí, proto už závěr ročníku mohl dohrát v klidu. O čtyři body méně měl pak ještě nováček z Vrahovic, ale i ten už měl dvě kola před koncem klid, že se jeho sestup níže týkat nebude.
I.B TŘÍDA, SKUPINA „B“
V rámci druhé skupiny sedmé nejvyšší soutěže to už tak slavné s našimi zástupci nebylo. Všichni tři skončili ve druhé polovině tabulky a dva z nich dokonce zamířili o soutěž níže. Brodek u Konice předvedl jako nováček poměrně slušnou cestu a poslední zápasy mohl dohrávat s klidem, protože měl posbíráno přes třicet bodů. Konečné místo, v tomto případě desáté, ale přeci jen mohlo být o něco lepší.
Naopak od zbytku startovního pole se dole odtrhla dvojice Vícov a Plumlov. Dva sousedé nejen v tabulce, ale i na mapě se pak přetahovali o to, kdo bude mít jistotu padáka a kdo bude čekat na souběh událostí. Plumlovu nevyšly regionální souboje ani další zápasy o záchranu a zhruba pět kol před koncem už svůj boj definitivně vzdal. Poslední příčka a třináct bodů nejsou dobrou vizitkou. Potvrzuje to pád, jenž během posledních let fotbal v tomto městě zažívá. Zastaví to účast v okrese?
Vícov získal bodů dvacet a sportovně se zvládl v rámci I.B třídy udržet. I tak ale míří společně s Plumlovem do okresního přeboru, kde si tuto cestu zvolil dobrovolně. Mužstvo nyní bude procházet určitou obměnou a kouč Miroslav Krutovský vidí tento scénář jako rozumnější alternativu. Tak snad se tento krok vážně podaří.
8. LIGA – Přebor OFS, II. třída
Nejvyšší okresní soutěž nabídla na podzim souboj hned čtveřice mužstev. Během jarních bojů se počet aktérů snížil na tři a v závěru už bylo jasné, že půjde o boj dvou adeptů, tedy Kladek a Držovic. Kladky vstoupily do sezóny ve výborné formě a po celý ročník se mohly opřít o mimořádně produktivní ofenzivu. Hranice sta vstřelených branek hovoří sama za sebe. Mužstvo navíc dokázalo zvládat i zápasy, ve kterých se herně tolik nedařilo. Právě schopnost získávat body i v těžkých utkáních nakonec rozhodla o tom, že se Kladky staly vítězem soutěže se ziskem 68 bodů.
Držovice byly po většinu sezóny nejvážnějším konkurentem. Také ony předváděly velmi atraktivní fotbal a jen těsně zaostaly za vítězem. Se skóre 99:26 měly prakticky identické statistiky jako Kladky a rozdíl tří bodů jen potvrzuje, jak vyrovnaný boj o titul letos byl. Dobrý ročník zažil také Protivanov. Třetí místo se ziskem ukazuje, že mužstvo patřilo k absolutní špičce soutěže. Na podzim o sobě hodně daly vědět Olšany, ale během jarních bojů se úplně vytratily a rychle vypadly z bojů o prvenství.
Relativně klidný ročník zažily Vrchoslavice, Jesenec-Dzbel a Čechovice „B“. Všechna tři mužstva nasbírala stejný počet bodů a většinu sezóny se pohybovala ve středu tabulky. Podobně na tom byly Němčice nad Hanou, Konice „B“ a Určice „B“. Tato mužstva se držela v bezpečném odstupu od sestupových příček, přesto si nemohla dovolit výraznější výsledkový výpadek. Právě tato část tabulky byla mimořádně vyrovnaná a rozdíly mezi jednotlivými týmy byly minimální.
Zcela jiná situace panovala na opačném konci tabulky. Hvozd, Biskupice, Tištín a Smržice strávily velkou část sezóny bojem o záchranu. Každý získaný bod měl obrovskou cenu a pořadí se často měnilo. Nejtěžší situaci nakonec řešily Smržice. Se sedmnácti body obsadily poslední místo a během sezóny se jen těžko vyrovnávaly s produktivitou soupeřů. Biskupice a Tištín sice získaly o čtyři body více, ale ani jejich sezóna nebyla jednoduchá. Oba týmy doplácely především na vysoký počet inkasovaných branek. Letošní ročník přeboru tak nabídl vše, co si fanoušek okresního fotbalu může přát. Atraktivní boj o titul, vyrovnaný střed tabulky i dramatický souboj o záchranu.
9. LIGA – III. třída, skupina „A“
„Jižní“ skupina deváté ligy měla letos poměrně jednoznačný průběh. Křenovice od prvních kol dokazovaly, že jsou nejkvalitnějším mužstvem soutěže a došly si jednoznačně pro titul. Za vítězem skončily Otaslavice „B“, které rovněž odehrály velmi povedenou sezónu. Byly nejbližším pronásledovatelem lídra, ale na první místo ztrácely devět bodů. Přesto mohou být s druhou příčkou spokojené. Třetí Nezamyslice „B“ a čtvrté Výšovice vytvořily další skupinu týmů, které se pohybovaly v horní polovině tabulky. Oba celky dokázaly pravidelně bodovat a držely si bezpečný odstup od středu tabulky.
Možná více se čekalo od Dobromilic, které s pátým místem asi příliš spokojené nebudou. Dlouholetý okresní účastník doplatil na už postarší mužstvo. Hned za ním skončila rezerva Pivína, která Dobromilice doplnila v klidném středu tabulky. Spodní část patřila čtveřici otloukánků. Rezervě Brodku u Prostějova, Želči, Pavlovicím u Kojetína a Bedihošti.
9. LIGA – III. třída, skupina „B“
I ve druhé skupině bylo o titulu dlouho jasno. Rezerva Brodku u Konice držela náskok už od podzimních bojů a během jara své postavení dokázala potvrdit, čímž si tak zajistila místenku v nejvyšší okresní soutěži. Druhé místo patří týmu Ptení, který se po letech spíše trápení opět zvedá a v příštím roce se může také těšit na boje v rámci vyšší soutěže. Vzestupnou tendenci potvrdily i třetí Přemyslovice, a to zejména během jarní části soutěže. Přestože na vedoucí dvojici ztrácely, dokázaly se bezpečně usadit na bronzové příčce.
Klidný střed tabulky obsadily Vilémov a Olešnice u Bouzova „B“. Obě mužstva se držela mimo boj o titul i mimo starosti o poslední místo a mohla odehrát sezónu relativně bez většího tlaku. Čechy pod Kosířem a Zdětín se pohybovaly ve spodní části tabulky, ale dokázaly získat dostatek bodů na to, aby se vyhnuly úplnému závěru pořadí. Nejméně důvodů ke spokojenosti měla Luká. Zisk deseti bodů a skóre 27:80 znamenaly poslední příčku. Přesto i tento celek dokázal během sezóny několikrát překvapit a ukázal, že výsledky ne vždy odpovídají bojovnosti na hřišti.
Ženy: Prostějov se trápil, Protivanov zapsal skvělý ročník
V rámci soutěží žen se počet mužstev před sezónou snížil ze tří na dvě. Pravidelný účastník z Mostkovic totiž ohlásil svůj dočasný konec, který aktuálně vypadá jako definitivní. Některé hráčky se přesunuly do dvou dalších regionálních klubů a jiné si daly kompletně pauzu. Dva zástupci pak hráli ve dvou odlišných soutěžích a odlišně se jim také dařilo.
Fotbalistky Prostějova za sebou mají zatím nejhorší rok v rámci svého působení. Ve třetí lize chtěly hrát jistě důstojnější roli, ale i v důsledku různých okolností nakonec doplatily na úzký kádr, často jim musely vypomáhat i hráčky mládeže, aby vůbec mohly postavit základní jedenáctku k utkání. Poslední příčka a zisk jen pár bodů jsou toho důkazem, ale díky dobré práci s mládeží a snad i návratu některých hráček se dá očekávat, že by se prapor mohl v dalším roce opět pozvednout.
Protivanov naopak i dál bojuje v divizi, kde si hráčky udělaly letos příjemný ročník. Konečné druhé místo je jejich nejlepším umístěním od založení dívčího družstva, po celý rok potvrzovaly zlepšující formu a držely se stále v horní polovině. Na suveréna z Holešova to sice nestačilo, ale jinak mohou celý ročník hodnotit veskrze pozitivně. A do toho dalšího se už jistě těší na nové výzvy.
