Těžký úkol před sebou měli fotbalisté Pivína. Museli zapomenout na I.A třídu a přeorientovat se na fotbal o úroveň níž. Není to vždy jednoduché ani herně, ani hlavami. Prokázalo se to i v tomhle případě. Ještě několik kol mohla v Pivíně panovat nervozita ohledně situace v tabulce. Pivín se ale nakonec vcelku bez problémů udržel, dokázal totiž načasovat formu. Spolehnout se navíc mimo jiné mohl na neuvěřitelnou střeleckou produktivitu Jana Ježka. Další zajímavosti ohledně sezóny Večerník probral s hrajícím trenérem Pavlem Valtrem.
* Jak byste zhodnotil uplynulou sezónu?
„Je to pro mě složitější. Měl jsem větší očekávání, když se spadlo. Kluci si vyzkoušeli rychlejší a lepší soutěž, čekal jsem, že si z toho vezmou to dobré. Ale bylo vidět, že jsou zklamaní, frustrovaní, těžko se do toho dostávali. Podle toho vypadal začátek podzimu, to se nedařilo, ale dostali jsme se z toho, zabrali jsme a dostali se tam, kde jsme chtěli být bodově. Podzim se odehrál myslím s 18 body, po podzimu tedy spokojenost. A začátek jara totéž. Odvíjelo se to od toho, jaké chytneme soupeře. Snažili jsme se navázat na konec podzimu. Moc se to ze začátku nedařilo, ale pak jsme získávali body s těmi, co jsme potřebovali. Sezóna byla lehčí než v I.A třídě.“
* Co říkáte na umístění?
„Neberu to moc pozitivně, že jsme skončili až takto. Čekal jsem, že skončíme do pátého místa. Ale je pravda, že soutěž je až na ty Kozlovice velmi vyrovnaná, mohl vyhrát každý s každým. Byly ale zápasy, kdy ty výsledky neodpovídaly. Někdy jsou ty zápasy divoké.“
* Ukázalo se jako výhoda, že tým i po sestupu z velké části dál hraje spolu?
„Je to samozřejmě dobře, když tým zůstane dlouhodobě pohromadě. Líp se sehraje. Pak do sebe ty malé články zapadají. Ale bohužel, na jaře a koncem podzimu nás hodně trápila zranění. Kolikrát jsme to lepili hráči z B týmu. Pak je těžší navázat na stabilnější výkony.“
* Co byste řekl, že byla slabina týmu, co naopak silná stránka?
„Dlouhodobě je to naše slabina, a sice standardní situace. Jinak si myslím, že pokud se hraje normální klasický fotbal, územní souboje a podobně, tam moc rezerv vyloženě nemáme. Největší slabinou jsou pro nás standardní situace, stojíme špatně, nemáme odhad na balon a z toho dostáváme šílených gólů. Největší sílu u nás naopak představují rychlé přechody do útoku a brejkové situace, kdy tam máme skvělého Honzu Ježka, který je v situacích 1 na 1 nadstandardní.“
* Byl nějaký zápas, kdy jste si až vyčítali, že jste nebodovali?
„Nemusím ani chodit daleko. Myslím, že to bylo druhé či třetí kolo před koncem, musel jsem hrát také, odcházel jsem v 85. minutě. Vedlo se tuším 2:1 a potom za sedm minut jsme dostali dva hloupé góly. Byl jsem v úžasu, co se na hřišti dělo, takový je ale někdy fotbal. Kdyby se ale zápas zvládl, mohli jsme samozřejmě být tři kola před koncem v klidu a nemuseli se ohlížet. To byl asi zápas, kdy jsem si pomalu vyškubal všechny vlasy. Ale to tak někdy je, probíhalo hlavou, co by bylo, kdybych nestřídal.“
* Co říkáte na to, že většina zápasů byla vlastně derby?
„Myslím si, že na tu sezónu byl na nás každý ne snad ani nachystaný, ale možná nahecovaný: hráli I.A třídu, ať se tedy předvedou. O to těžší pro nás bylo se s tím vyrovnat a chytnout jejich hru. První kola pro nás nebyla šťastná, s postupem sezóny jsme se s tím vyrovnávali. Pak už jsme se o to víc připravovali na soupeře. Nebylo občas jednoduché kluky namotivovat, člověk to ale musí zvládat, jak to jde. Ne vždy se to povedlo, ale v nejdůležitějších zápasech kluci zamakali. Výsledek tomu odpovídal.“
* Bylo na hráčích poznat, že jsou nervózní z nejistoty v tabulce?
„Bylo to spíš vidět na některých mladších hráčích pod 25 let, což dokážu chápat. O to víc jsme se je my starší snažili uklidnit. Ať se uvolní a hrají svou hru.“
* Budou nějaké novinky do dalšího ročníku?
„Rozhodl jsem se ukončit aktivní hráčskou i trenérskou kariéru. Už jsem chtěl skončit dřív, ale mančaftu jsem se zařekl, že skončím, až dám gól. A vyšlo to na poslední zápas této sezóny. Přemýšlel jsem nad tím už dlouho. Vidím, jak roky letí, kluci vyrůstají a nechci, aby mi to proteklo pod rukama. Proto jsem skončil.“
