Za sedmadvacet let konání světového šampionátu U14 v Prostějov už české mládežnické tenistky získaly pěknou řádku medailí. Čerstvý bronz přidal do této sbírky letošní výběr dívek ČR, který společně s kapitánkou Petrou Cetkovskou a týmovou trojkou Denisou Dudlovou dotlačily až na stupně vítězek zejména Nicole Kurylová a Kristýna Nikodýmová. Právě ony dvě si krátce po vítězném duelu o třetí místo s USA střihly rozjařený rozhovor, během kterého z nich tryskala oprávněná euforie.
* Jaké jsou první dojmy?
N. K. „Je to neuvěřitelné, že jsme to dokázaly. Já jsem velmi šťastná a dojatá!“
K. N. „Nemám slov, je to úžasný! Že my jako malé Česko máme bronz na mistrovství světa.“
* Proti Američankám rozhodovala závěrečná čtyřhra, kde jste ztratily vedení 5:1 v tie-breaku úvodní sady a pak ve druhé prohrávaly 0:2. Jak náročné bylo se z toho zvedat?
N. K. „Těžké to bylo hodně zvlášť kvůli tomu tie-breaku, ve kterém jsme měly velký náskok a ztratily ho. Byl tam jeden sporný míček, který nás dost poslal dolů. Naštěstí trenérka nám moc pomohla se z toho vykopat zpátky nahoru, do utkání jsme se vrátily hlavně díky ní. Máme velkou radost, že jsme nic nevzdaly a bojovaly až do vítězného konce. Fakt neuvěřitelné!“
* Co rozhodující supertie-break?
K. N. „Já jsem upřímně vůbec nevnímala okolí a maximálně se soustředila na hru. S Nicole jsme se snažily hrát každý míček absolutně naplno, do každé výměny dávat všechno. A teď jsem šťastná, že jsme to dotáhly k vítězství, i když jsme prohrávaly.“
* Nicole, ve druhém setu jste udělala tři dvojchyby za sebou. Soustředila jste se tím víc na podání v úplném závěru?
N. K. „Přesně tak. Věděla jsem, že v supertie-breaku je každý bod velmi důležitý a že už žádnou další dvojchybu nesmím udělat. Proto jsem podávala trochu víc na jistotu, abych měla třeba i s větší rotací servisu vyšší procento úspěšnosti. Což přesně vyšlo.“
* Rozhodovala víc psychika, nebo herní věci a kondice?
N. K. „Řekla bych, že v mém případě to bylo hlavně o psychice a u Kiky víc o fyzičce. Ona hrála za poslední dny ve svých singlech tři tříseťáky a teď nakonec ještě ten dlouhý debl. Dneska svou dvouhru parádně vybojovala, čímž nesmírně pomohla k celkové výhře. Já jsem měla občas problémy unést tlak z role týmové jedničky, ale s pomocí trenérky, Kiky i Denisy se mi to nějak povedlo.“
* Doplňovaly jste se navzájem a pomáhaly si vzhledem k vašim odlišným povahám?
N. K. „Tak určitě, tímhle způsobem to mezi námi skvěle funguje hned od začátku. Já jsem na kurtu hodně živá, snažím se to co nejvíc hecovat a povzbuzovat. Kiky je v tomhle úplně jiná, spíš uzavřená, ale zase pomáhá svým klidem. Ono je asi nejlepší, když v deblu hraje spolu dvojice rozdílných osobností.“
K. N. „Povzbuzování od Niky mi moc pomáhá. Já zápasy hodně prožívám, ale jen uvnitř, nedokážu dát emoce tolik najevo. Pořádně vyhajpovat to umí právě Niky, za což jsem jí vděčná.“
* Zařadily jste se po bok českých medailistek z tohoto šampionátu včetně pozdějších wimbledonských vítězek. Co vy na to?
K. N. „Tohle je úžasné, velká čest.“
N. K. „Za mě je to úplně neskutečné, fakt neuvěřitelný pocit, že jsme to dokázaly. Obrovskou zásluhu na tom má naše paní trenérka, bez jejího suprového vedení i podpory bychom tu medaili nemohly získat.“
* Je pro vás motivace do budoucna v dospělosti navázat na Lindu Noskovou a spol.?
K. N. „Rozhodně ano. Víme, že pokud na sobě budeme dál naplno pracovat, tak třeba jednou můžeme napodobit velké úspěchy našich tenisových hvězd mezi ženami.“
* Jaké budou oslavy?
K. N. „Asi vůbec nepůjdeme spát.“ (smích)
N. K. „Řekla bych, že jsme teď opravdu vyčerpané po těch šesti náročných dnech, takže dneska to na žádné oslavy moc nevidím. Spíš zítra, až se vyspíme, možná přijde nějaký dort, dětské šampaňské a trocha slavení. Teprve pak si možná víc uvědomíme, co jsme dokázaly.“
