Vynikající čtvrté místo vybojovala korfbalová reprezentace České republiky na World Games 2025 v čínském Chengdu, jen kousek ji přitom dělil od senzačního bronzu. A protože se na tomto (byť bramborovém) úspěchu výrazně podílelo šestinásobné hráčské zastoupení klubu Vosíme.cz Prostějov, ohlížíme se za uplynulými Světovými hrami s hlavním koučem Vos Davidem Konečným, zároveň asistentem trenéra právě u národního výběru ČR dospělých.
„Úspěch byl už to, že jsme se na World Games vůbec kvalifikovali jako čtvrtý nejlepší tým posledního mistrovství světa. Přípravu jsme zahájili v dubnu a hlavní reprezentační trenér českého korfbalu Ivo Kracík domluvil ke spolupráci kondičního specialistu od fotbalových mládežníků Slavie Praha. Fyzickou přípravu pak všichni z našeho nároďáku jeli podle jeho instrukcí třikrát týdně až do července, což společně s několika soustředěními zaměřenými převážně na herní věci hodně pomohlo. Cítili jsme, že mančaft má dobrou formu, proto bylo naším cílem, pokud možno zopakovat postup do semifinále z MS a tam zaútočit na bronz, v ideálním případě jej získat,“ popsal David Konečný Večerníku výsledkové vyhlídky před startem Světových her.
Stanovené cíle byly reálně naplněny. „Přál nám los, kdy jsme do základní skupiny nedostali suverénní Nizozemsko a velice silný Tchajwan, ale trochu hratelnější Belgii a překonatelný Surinam plus Německo, na které jsme si docela věřili. S Belgií na úvod jsme asi chtěli hrát o něco vyrovnanější partii, ale vysoká porážka 10:26 nic extra neřešila, stejně jsme se v bleskovém programu turnaje museli maximálně soustředit na dva další rozhodující zápasy. Ten proti Surinamu byl papírově otevřený, ovšem věděli jsme, že pokud zahrajeme dobře, tak na ně máme. Což se potvrdilo. My jim říkáme céčkoví Holanďani, jsou šikovní a hrají chytře, ovšem my jsme je předčili kondičně, střelecky i tím, že se nám klíčové střetnutí podařilo zvládnout v hlavách psychicky,“ vzpomínal PV rodák na stěžejní vítězství 19:16.
Nicméně kýžený průnik do top 4 definitivně zajistilo až infarktové přemožení Německa 20:19 zlatým košem v prodloužení. „Věděli jsme, že k postupu by nám snad měla stačit i prohra o koš a určitě remíza. Začali jsme výborně a vedli o čtyři, potom jsme naopak šli herně dolů a ztráceli rozdílem tří, ještě dvě a půl minuty před koncem 17:19. V závěru se však projevil obrovský přínos Petra Galíčka, jednoznačně našeho nejlepšího hráče v Chengdu. Skvěle se mu dařilo už se Surinamem a společně s Petrem Šnajdrem zachránili úplný závěr proti Německu, když vzájemnou akcí jako ze svých bezstarostných dorosteneckých let nejprve Peťa snížil na 18:19 a potom Galis coby rozdílový hráč těsně před koncem vyrovnal. Navíc v prodloužení rozhodla naše Nela Kubů, v těch momentech měl prostějovský korfbal na úspěchu ČR maximální podíl,“ rekapituloval Konečný hrdě.
Leč cenný kov posléze těsně unikl. „V semifinále proti Nizozemcům byl vítěz předem jasný, ti jsou po výkonnostní stránce jakožto korfbaloví poloprofesionálové někde úplně jinde než všichni ostatní. Při vysoké porážce 13:39 aspoň dostali příležitost nastoupit všichni náhradníci včetně našich Kláry Novákové, jež naskakovala během turnaje častěji, a Františka Valenty s Lenkou Buriánkovou, kteří zatím sbírali cenné zkušenosti. Už jsme se plně koncentrovali na duel o bronz proti Tchajwanu, do nějž měl fantastický nástup Galis, když dal pět z úvodních devíti košů ČR a hlavně proto jsme vedli 9:7 i 11:10. Obecně byla taktika taková, že necháme střílet soupeřovy kluky a naše holky se musí snažit ze všech sil ubránit skvělé tchajwanské hráčky v čele s famózní Lin. To se dlouho dost dařilo, ve druhém poločase už ale ne. Navíc jsme se přestali trefovat, tohle všechno dohromady rozhodlo o obratu na 15:19 ve prospěch favorita. Samozřejmě jsme byli smutní, protože jsme bronzové medaile strašně chtěli, přesto je i čtvrté místo velkým úspěchem.“
Všichni, kteří se na špičkovém vystoupení tuzemského korfbalu v Číně podíleli, přitom nejsou sportovními profíky a svou milovanou hru mají jako takzvaný vedlejšák. „Za sebe můžu říct, že mi korfbal obecně a reprezentace zvlášť berou hodně z dovolené. Pro mladší hráče a hráčky, kteří studují, je působení v nároďáku asi schůdnější hlavně přes léto, kdy mají zkouškové období nebo prázdniny. Ale pro ty, co už normálně pracují, je to fakt záhul skloubit svá zaměstnání s korfbalem tak, aby oboje zvládali na co nejvyšší možné úrovni. Když navíc někteří z nich už mají i rodiny včetně dětí. Klobouk dolů, jak to vše zvládají a kolik času, sil i energie tomu obětují,“ smeknul David Konečný.
Dokončení příště!
