Naprosto ve stínu současného boje proti koronaviru zůstal v České republice význam sportování a pohybu. Ano, profesionálové už mohou normálně trénovat i hrát zápasy – ale co všichni ostatní včetně dětí a mládeže? Ti ostrouhali dva měsíce na jaře a další kráter do jakékoliv snahy o zdravý životní styl jim hodila současná covidová stopka, která hrozí ještě delším trváním.
Alarmující přitom je, že ČR patří s plošným zákazem veškerého sportu spíš k výjimkám jak v rámci Evropy, tak celého světa. „Už před nástupem koronaviru byly velké problémy s tím nejen přivést děti a mládež k pravidelnému pohybu, ale hlavně je pak u zdravého způsobu života dlouhodobě udržet. Za současné situace bude taková snaha ještě mnohem obtížnější,“ trápí se aktuálním stavem Jiří Kremla, čestný předseda korfbalového oddílu SK RG Prostějov a bývalý šéf sportovních komisí Olomouckého kraje i města Prostějova.
Aby dokumentoval, nakolik je pohybová zdatnost lidstva nemálo stěžejním tématem, poskytl Večerníku cennou archivní ukázku z usnesení sjezdu České obce sokolské v roce 1924. „Už Sokolové skoro před sto lety věděli, jak je pohyb pro člověka důležitý. V téhle době se na to dost zapomíná a nejen já mám obavy, že momentální opakovaná nemožnost sportovat způsobí právě u mladých nenapravitelné škody,“ říká Kremla pravdivě.
Pro zajímavost přinášíme několik úryvků ze starého sokolského textu.
„Za nejdůležitější úkol tělesné výchovy sokolské v přítomné době považujeme výchovu dorostu mužského i ženského. Kde cvičení mládeže dosud nebylo zavedeno, budiž usilováno o jeho zavedení, kde upadlo, budiž obnoveno.“
„Povznesení tělesné výchovy mládeže budiž věnována péče co největší. Nutno zavésti povinnou lékařskou prohlídku mládeže při vstupu do cvičení a usilovati, aby výsledky tělovýchovné práce odborně připravených cvičitelů byly zjišťovány lékaři k tomuto úkolu odborně a tělocvičně připravenými.“
„Vedle osvědčených způsobů, jimiž až dosud byl dorost pro cvičení v Sokole získáván a v něm udržován, jest třeba věnovati pozornost všem prostředkům tělovýchovným, které jsou v souladu s vrozenými zálibami a potřebami mladého člověka.“
„Cílem sokolské výchovy mládeže budiž vůbec péče o stejnoměrné vypěstění všech tělesných i duševních stránek jak mladého hocha, tak i dívky. Samostatnost správného úsudku, hloubka i bohatství citové, zejména citu sociálního, který překlenuje rozdíly třídní a vede k bratrství a pospolitosti. Posléze i vědomí povinnosti a odvaha k dobrému činu nechť jsou cílem výchovy dorostu.“
Mají o tomhle alespoň trochu povědomí vrcholní politici, kteří rozhodují o našich životech?
