Poslední duel skončil pro Čechy výhrou v deblu, která ale porážku od Itálie už neodvrátila. Kluci bojovali, co jim síly stačily, nicméně na letošní špičku to zkrátka nestačilo. Rozhodně se však ukázalo, že divokou kartu nedostal domácí celek náhodou. V konečném důsledku měl bilanci vyrovnanou: tři výhry a tři prohry stačily na konečné desáté místo.
Při všech hodnoceních cenil kapitán Jiří Kulich bojovnost českého výběru a nejinak tomu bylo i v tom celkovém. „Naším největším pozitivem byla jednoznačně bojovnost. Kluci se vzájemně podporovali a nevypustili jediný míček, čímž se snažili vyrovnat i těm žebříčkově lepším hráčům, a podařilo se jim to. Proto jsme takto vydřeli i řadu utkání po dlouhých bitvách, kdy jsme často utíkali ze soupeřova mečbolu,“ prozradil na úvod.
S umístěním hráči příliš spokojení nebyli. „Není to příčka, pro kterou jsme sem jeli, ale na divokou kartu to musíme brát relativně pozitivně, i když jsme samozřejmě chtěli do čtvrtfinále. Nutno však říct, že skupina byla opravdu těžká,“ potvrzovala dvojice David Brückner a Jan Raštica.
Stejně tak to viděl i trenér, který výsledek ovšem nebere jako katastrofu a sportovně přiznává, že zde zkrátka byly lepší celky. „Herní kvalitou to letos zkrátka na medaili nebylo. Jak už říkali i sami kluci a já před turnajem, mezi tu osmičku jsme se chtěli nacpat. V případě jiného losu by to možná i šlo, ale i to desáté místo je solidní a hlavně přístup hráčů musím opravdu pochválit,“ vzkazuje Kulich.
„Mistrovství je opravdu náročné. Obsahuj šest zápasů v šesti dnech a když tam denně odehrajeme takových hodin, tak se to musí i na únavě podepsat. Kluci každopádně pracovali skvěle pospolu a nebyly žádné potíže. Hodně si zahráli všichni tři a moc nám samozřejmě pomohly i podmínky, které nabízí zdejší areál na regeneraci,“ dodal nehrající kapitán.
