Komunisté zaznamenávají už dlouhodobě výrazný odliv svých voličů a sympatizantů. Nikdy se ale ještě nestalo, že by se KSČM ve volbách neprobojovala do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nebo krajských či obecních zastupitelstev. Až nyní. V letošním hlasování totiž tradiční strana dostala pořádně na frak. Poprvé v historii existence Olomouckého kraje se komunisté ve volbách propadli pod hranici pěti procent volitelnosti. Tím se mimo jiné do Zastupitelstva Olomouckého kraje nedostal ani prostějovský lídr Ludvík Šulda. PROSTĚJOVSKÝ Večerník rozebral příčiny krachu KSČM se dvěma prostějovskými zastupiteli a dlouholetými zastánci levicové politiky. Jaroslav Šlambor a Václav Šmíd byli navíc v letech 2014 až 2018 členy Rady statutárního města Prostějova.

Když se podíváme do dvacetileté historie krajských voleb. Komunisté v nich dosáhli svého vrcholu v roce 2012, kdy jim voliči odevzdali 22,82 % hlasů a KSČM získala 16 mandátů v Zastupitelstvu Olomouckého kraje. Od té doby ale začal postupný úpadek této levicové strany. V roce 2016 získali komunisté v krajských volbách už jen 11,56 % hlasů a měli sedm mandátů, letos jejich volební zisk činil pouhopouhých 4,71 % a o mandátech v krajském zastupitelstvu si mohli začít nechat jen zdát.

Varovným signálem jsou i výsledky KSČM v komunálních volbách v Prostějově. Zatímco ještě v roce 2014 se drželi nad hranicí 10 % voličských hlasů, před dvěma lety získala v Prostějově už jen 7,42 % a pouhé dva mandáty v Zastupitelstvu statutárního města Prostějova. A oněmi dvěma zastupiteli jsou právě zmínění pánové Šmíd a Šlambor.

Proč tedy KSČM zažívá v posledních letech takový pád? „Slovo ‚úpadek‘ je až příliš silné označení stavu, vhodnější a adekvátní je podle mého názoru použít ‚neúspěch KSČM v krajských volbách‘.  Kromě KSČM a ČSSD zaznamenaly propad hlasů i další tradiční strany jako TOPka i KDU-ČSL. Tyto však zachránily voličské hlasy jen díky tomu, že utvořily různé koalice, což jim umožnilo překročit pětiprocentní hranici. I v této oblasti bude třeba hledat v dalších volbách možnosti ke zlepšení našeho volebního výsledku,“ zauvažoval exkluzivně pro Večerník Václav Šmíd, který je dlouholetým členem prostějovského zastupitelstva a tři volební období pobýval i v krajském zastupitelstvu.

Mnohem kritičtější k výsledkům vlastní strany je druhý prostějovský zastupitel za KSČM. „Máte pravdu, krajské volby dopadly pro levici, mám na mysli ČSSD a KSČM, skutečně katastrofálně!“ nebral si Jaroslav Šambor servítek a pokračoval. „Dalo se na základě předvolebních průzkumů, ale i znalostí politické situace předpokládat, že výsledek nebude nic moc. Že se my komunisté neprobojujeme ve většině krajů za limitní pětiprocentní hranici, tudíž zůstaneme většinově poprvé mimo krajské zastupitelstvo, ale předvídal z našich řad asi málokdo. Stalo se, bohužel. Snad nás onen nechtěný políček, či spíše studená sprcha, probudí. Jinak hrozí příští rok další, který by byl mnohem tvrdší a bolestnější. Podmínkou cesty vzhůru je sebereflexe bez alibismu a následná diskuse členské základny, která vyústí v konstituci realistického krizového plánu. Moc času není. Sjezd, který musí neúspěch reflektovat, je koncem listopadu. Do čela strany bude zvolen nový předseda nebo předsedkyně, kterého čeká velmi obtížný úkol zvrátit nepříznivý trend, najít východisko z krize,“ domnívá se Jaroslav Šlambor.

S oběma prostějovskými komunisty Večerník rozebral příčiny krachu KSČM podrobněji. „Těch je mnoho, ale dají se shrnout do lapidárního konstatování: strana jako taková nenašla v posledních letech atraktivní a alternativní recept na řešení společenských problémů, který by veřejnost dostatečně zaujal. A to na žádné úrovni. K tomu přičtěte nepřátelské a agresivní působení prakticky všech médií hlavního proudu ‚malujících‘ naši stranu účelově v nelichotivých barvách. Což platí i o opozici, která nestydatě využila podpory KSČM vládě k útokům proti svému úhlavnímu nepříteli, premiéru Babišovi a jeho hnutí a nakonec i dehonestaci celé, jak s oblibou říkají, komunistické vlády. Kdyby se k lidem dostaly informace, co vlastně ti komunisté ve sněmovně vládě pomohli schválit ve prospěch občanů, a bez nich by schváleno nebylo, dost možná by se nestačili divit. Ale politika je už z podstaty taková. Na fair play se až tak moc nehraje. Jestli se někdo domnívá, že o výsledcích voleb rozhodují programy, je na omylu,“ zůstávala na kritické notě Šlambor. „Povolební realita antibabišovského tažení je nejlepším důkazem tohoto tvrzení. Zakončím optimisticky, vycházím z premisy, že volby jsou do značné míry iracionální, nebo chcete-li málo předvídatelnou záležitostí z hlediska přízně voličů,“ dodal regionální politik.

„Příčin neúspěchu KSČM v krajských volbách je celá řada. Předně si je třeba uvědomit, že téměř všechny sdělovací prostředky po třicet let tvrdě napadají stranu způsobem – vše před listopadem 1989 bylo špatné, co však socialismus vytvořil pro lidi v rámci objektivity, to ignorovaly. Třicetiletá palba do KSČM se zákonitě projevila ve vědomí a názorech zejména u mladší generace, která reálný socialismus zná jen z vyprávění o tom, že nebyly pomeranče... V souběhu se záměrně omezeným přístupem naší strany do masmédií tato skutečnost pomalu, ale jistě odkláněla potenciální voliče KSČM k jiným stranám,“ míní Václav Šmíd. „Podstatný vliv na několik let trvajícím poklesu preferencí strany má nástup hnutí ANO, které oslovilo voliče levice, středu a části pravice tím, že bylo schopno v době ekonomického růstu za státní peníze realizovat ve prospěch lidi, i za podpory KSČM, celou řadu opatření, která do této doby vlády pravice i ČSSD nebyly schopné adekvátně řešit. Například růst minimální mzdy, mezd učitelů, hasičů, zdravotníků, policistů, vojáků a státních zaměstnanců, nevídaný nárůst důchodů, různých sociálních dávek, podstatné snížení jízdného pro důchodce, školáky a studující a tak dále. S pomocí evropských a různých státních dotací se mu podařilo začít s realizací například investic do dopravy, životního prostředí a také řešit prostřednictvím poslanců a členů hnutí některé požadavky krajů, měst a obcí. Těmito a dalšími opatřeními ANO ‚vysálo‘ voliče zejména KSČM, ale i dalších stran,“ je přesvědčen Šmíd, který má v zásobě ještě další důvody, proč tradiční značka neuspěla u voličů. „Je třeba si uvědomit, že se v podstatě nejednalo o krajské volby, z pětaosmdesáti procent se řešily na celostátní úrovni zejména otázky stranické! Až na výjimky volební programy stran a osobnosti na kandidátkách nebyly rozhodující pro voliče. Tento stav navodily a podporovaly zejména vlivné sdělovací prostředky. Troufám si tvrdit, že na výsledky krajských voleb a uspořádání koalic měl vliv i koronavirus. Kdyby se začal rozšiřovat o dva týdny později, nebylo třeba v kritické předvolební době realizovat nepopulární opatření, která byla různými ‚odborníky‘ bagatelizována, kritizována a odmítána. Odhaduji, že virus snížil volební výsledky ANO až o zhruba tři procentní body, u KSČM a ČSSD nejméně o jeden až půldruhé procento hlasů. Nebýt brzkého začátku druhé vlny covidu, rozložení politických sil v krajích a zejména krajských koalic by bylo ve většině krajů zcela jiné,“ tvrdí Václav Šmíd.

A jak hodlají komunisté z této šlamastiky ven? Obzvláště dva roky před komunálními volbami, které Prostějovany zajímají nejvíce? „To kdybych věděl, jak z toho ven?! Přeci jen patřím ke generaci, která svoji komunální politickou dráhu realizovala v jiných podmínkách. Předpokladem je najít schopné a odvážné lidi, kteří se dokáží dostat do povědomí veřejnosti Prostějova a nastolit atraktivní komunální témata. Jedním dechem dodávám, že super předpokladem je relativní úspěšnost strany v převelice důležitých parlamentních volbách v příštím roce. Za sebe říkám, že k tomu, aby KSČM ve volbách v roce 2022 v Prostějově uspěla a v zastupitelstvu její nominanti zasedli, hodlám podle svých sil přispět,“ neskládá zbraně Jaroslav Šlambor. „Komunální volby sice budou opět silně ovlivněné celostátní politikou, ale daleko více se v nich uplatní programy jednotlivých stran a jejich osobnosti. Z toho vyplývá zaměření se na témata, která zajímají občany města a sestavení kvalitní kandidátky. Významnou úlohu bude hrát volební propagace, přiblížení se občanům v kontaktní kampaní, předvolební diskuse, ‚zviditelnění se‘. K tomu jsou ovšem potřeba peníze, kterých má naše strana na rozdíl od jiných politických seskupení ve městě nedostatek. Máme ještě dva roky do komunálních voleb a je třeba již dnes na nich začít pracovat. Určitě v komunálkách dosáhneme lepších výsledků než letos v krajských volbách a naše kandidáty do prostějovského zastupitelstva občané zvolí,“ věří Václav Šmíd.

výsledky ksčm v komunálních volbách v prostějově

rok                  volební výsledek       počet mandátů

                        (v %)                          (35 členů zastupitelstva)

1990                17,10                                      9

1994                13,50                                      5

1998                14,59                                      5

2002                16,45                                      6

2006                13,55                                      5

2010                11,80                                      5

2014                10,44                                      4

2018                7,42                                        2

výsledky ksčm ve volbách za zastupitelstva olomouckého kraje

rok                  volební výsledek       počet mandátů

(v %)                          (35 členů zastupitelstva)

 

2000                21,50                                      13

2004                21,41                                      14

2008                15,80                                      10

2012                22,82                                      16

2016                11,56                                      7

2020                4,71                                        0