Na volby se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Jeden patří voličům, další zase politologům. A i když se na to možná někdy zapomíná, tak svůj vlastní úhel pohledu mají také samotní politici. Jsou ale lidé, kteří volby prožili ve všech těchto rolích. Jedním z nich je politolog, vysokoškolský pedagog a zároveň také politik ODS i kandidát koalice SPOLU v Olomouckém kraji Petr Sokol (na snímku). Večerník jej s krátkým odstupem od voleb oslovil s nabídkou exkluzivního rozhovoru, abychom se společně zamysleli komu volby pomohly, komu naopak uškodily, jak to bude vypadat se sestavováním vlády a zda je pravděpodobné, že některé strany zaniknou tak rychle, jak původně vznikly.

* Opakovaně člověk v médiích slyší, že se jednalo o nejdůležitější volby v historii ČR. Jak to vidíte vy?

„Myslím si, že když se na to podíváme očima politologa, tak byly výjimečné. A sice v tom, že zastavily vývoj, který tady byl minimálně dvě funkční období. Vznikala nová hnutí, existoval pokus o něco, co lidé nazývali novou politikou. A to se teď podařilo tradičním demokratickým stranám porazit a vrátit politiku zpátky ke stavu, kterému někdo říká normální, někdo tradiční. Mně to trochu připomínalo volby na Slovensku, když končil Vladimír Mečiar. Nebo později Robert Fico. Prostě nějaký výrazný lídr v čele zvláštně ideologicky postaveného hnutí, co bojuje proti běžným stranám.“

* Kdo jsou vlastně všechno poražení voleb? Nejde přeci jen o Andreje Babiše a jeho styl politiky…

„Tak je to určitě tradiční levice. Kromě Andreje Babiše na hlavu prohráli sociální demokraté a komunisté. Zároveň neposílilo hnutí SPD. Takže celá část těch antikorupčních či populistických stran a levice, ti jsou poražení všichni.“

* Překvapil vás výsledek některých z novějších a menších stran a hnutí?

„Nakonec ne. Já jsem upřímně řečeno čekal možná trochu lepší výsledek Volného bloku. Ale ukázalo se, že všechny tyto menší nové alternativy byly semlety mlýnskými kameny těch čtyř velkých bloků, respektive dvou koalic a dvou stran. Dá se říct, že jak byly volby vyhroceným soubojem dvou politických světů, nezbylo na zvláštní a nová uskupení místo. Všichni dostali asi méně, než čekali. S výjimkou hnutí Přísaha, která také nepronikla do sněmovny, je to pro ně nejspíš politický konec.“

* Na Prostějovsku v řadě obcí a okrsků uspěla koalice Spolu. Je to pro vás coby pravicově smýšlejícího voliče a člena ODS povzbuzení?

„To určitě je, protože Prostějovsko je tradičně levicový a v poslední době spíše protestní region. Ale v těchto volbách se to nepotvrdilo. Když se podíváme na to, že přímo v Prostějově činil rozdíl mezi Spolu a ANO, které je zde v podstatě doma, pouze tři procenta, ukazuje se, že koncept koalice i v regionech, kde jednotlivé strany nebyly nejsilnější, zafungoval a sahal téměř po vítězství. Sám žiji v okrsku, kde Spolu dostalo 36 procent a vyhrálo. Když se podíváte na mapu Prostějova, tak takových okrsků, kde skončilo na prvním místě, najdete více než deset.“

* Co si myslíte o vyjednáváních o příští vládě? A kdy se dočkáme nového kabinetu?

„Myslím si, že vyjednávání bude poměrně krátké. Přestože hodně slyšíme o tom, že to bude největší koalice v českých dějinách, tak když se podíváme na strany, co vytváří vládu, tak v základních věcech takové rozdíly nejsou. Co je velkou neznámou, to je kondice a pozice prezidenta. Tyto věci mohou vést k tomu, že to bude buď rychlejší, nebo pomalejší. A vzhledem k tomu, že vůbec nevíme, jak na tom Miloš Zeman je ani v jednom, ani ve druhém, tak se to hodně špatně soudí. Nejkratší možnost by byla, že budeme mít vládu do Vánoc. Nejdelší je MDŽ v roce 2023, kdy by měl skončit mandát Miloši Zemanovi...“ (úsměv)