Je neděle 28. září 2008, když se městem rozezní houkání sanitky záchranné zdravotnické služby. Spěchá na letiště, aby svou posádku co nejrychleji dopravila k muži, kterému se po seskoku neotevřel padák. Bohužel spěch už nikomu nepomůže. Čtyřiačtyřicetiletý muž na místě zemře. Připomeňme si STÍN MINULOSTI, za kterým stála zdravotní indispozice.

 

Parašutista neaktivoval podle výsledků vyšetřování ani jeden z padáků. „Čtyřiačtyřicetiletému muži se při seskoku ze čtyř tisíc metrů neotevřel hlavní ani záložní padák a zřítil se do pole vedle letiště. Utrpěl mnohočetná zranění neslučitelná se životem a na místě zemřel,“ konstatovala tehdy prostějovská policejní mluvčí Alena Nedělníková s tím, že muž byl držitelem oprávnění k provádění seskoků. „Zajistili jsme padák a další příslušenství k seskoku, které podrobíme expertize. Příčiny pádu jsou předmětem dalšího vyšetřování,“ dodala.

Celým případem se zabýval i úřad pro vyšetřování leteckých nehod, který neshledal cizí zavinění. Kolegové a známí měli jasno – muži se nejspíš udělalo nevolno, v úvahu připadal i náhlý infarkt nebo jiný podobný záchvat. Stoprocentně se nedala vyloučit ani sebevražda, která byla podle oslovených značně nepravděpodobná.

„Parašutista neaktivoval hlavní ani záložní padák. A to i přesto, že byly oba plně funkční,“ potvrdil bezprostředně po události Martin Dlouhý, šéf firmy Jump Tandem, která na letišti působí. Dodal, že podobný případ na prostějovském letišti nepamatuje. „Loni jsme měli kolem čtrnácti set seskoků. Z toho pouze ve čtyřech případech museli parašutisté použít záložní padák. Letos už máme více než čtrnáct set seskoků a zhruba stejný počet odhozů, neboli doletů na záložní padák,“ poznamenal Dlouhý.

K tragické události podle odborníků nemuselo vůbec dojít. „Technika u parašutismu je na vysoké úrovni. Existují bezpečnostní přístroje, které ve dvou set padesáti metrech nad zemí spustí automaticky záložní padák, pokud parašutista nepoužije ani jeden z padáků. Tyto přístroje používají většinou začínající parašutisté, kteří skákali méně než dvěstěkrát. V tomto případě se ale jednalo o velmi zkušeného muže, který měl za sebou více než dvanáct set seskoků,“ popsal následně Miloš Sklenka, předseda aeroklubu Falcon Air.

Jak Policie ČR po čase sdělila, za tragédií skutečně stál zdravotní stav nešťastného muže.

Jen o pár týdnů dřív, tedy 18. června 2008, se přitom na letišti stal podobný případ, skončil ale šťastně. Padák se při seskoku neotevřel dalšímu muži, pravděpodobně vojákovi. Kromě otřesu mozku utrpěl podle informací prostějovské záchranné služby jen zlomeninu stehenní kosti.