Čtveřici vojáků, kteří byli obžalováni z podílu na usmrcení afghánského vojáka Vahidulláha Chána, hrozí až doživotí. Chán na podzim roku 2018 zastřelil na základně Šindád českého psovoda Tomáše Procházku. Čtyři vojáci 601. skupiny speciálních sil z Prostějova byli obžalování ze čtyř trestných činů.
Případ bude projednávat Krajský soud v Brně. Jak Večerníku sdělila mluvčí soudu Klára Belkovová, vzhledem k utajovanému režimu nelze k věci sdělovat další podrobnosti. Vyjádřil se ale vrchní praporčík Armády České republiky Peter Smik.
ak Večerník avizuje na titulní straně dnešního vydání, čtveřici elitně vycvičených vojáků z Prostějova čeká soud. Ten je může poslat do vězení až na doživotí. Svých svěřenců se ovšem razantně zastává vrchni praporčík Armády České republiky Peter Smik.
Již dříve se objevily informace, že dva z vojáků byli obviněni z neposkytnutí pomoci a porušení pravidel strážní služby, druzí dva pak z vydírání za použití násilí a neuposlechnutí rozkazu. Právě za neuposlechnutí rozkazu, respektive porušení strážní služby lze uložit tresty do 20 let odnětí svobody, případně i výjimečný trest, což v tomto případě může být doživotí. Vojáci byli až do podání obžaloby ve službě.
O vyšetřování českých a amerických vojáků, kteří se měli na zabití Chána podílet, napsal už v listopadu 2018 list New York Times. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) tehdy ale odmítl, že čeští vojáci mají na Chánově smrti vinu. Chán při teroristickém útoku zastřelil Procházku a další dva české vojáky zranil. Chána zadrželi afghánští vojáci. Následně jej vyslýchala čtveřice obviněných Čechů a po nich Američané. Chán následně v polní nemocnici zemřel.
Kromě čtyř vojáků byli v případu obviněni i dva čeští vysocí důstojníci a dva armádní zpravodajci ze spáchání přečinu neoznámení trestného činu. Jejich případ byl nicméně odložen, protože podezření ze spáchání trestného činu se nepotvrdilo.
Incident vyšetřovaly i americké vojenské úřady a osmi vojákům, kteří se měli účastnit výslechu afghánského zajatce, udělily v roce 2021 kázeňské tresty.
Stojím za vámi
Vrchní praporčík Armády České republiky Peter Smik byl do funkce uveden v červnu 2019. Dnes sedmatřicetiletý „stříbrný generál“ je prvním vrchním praporčíkem, který sloužil u prostějovských speciálních sil. Má za sebou i bojové nasazení v Afghánistánu a celou situaci bedlivě sleduje.
„Nikdy se nikdo z českých úřadů nezajímal o samotné zabití Prochyho afghánským teroristou. Vše se od začátku točí jen a pouze kolem smrti vraha Wahidulláha. Klíčový svědek (afghánský překladatel) svojí původní výpověď stáhl a řekl, že se nic z toho, co předtím popsal, nestalo. Vyšetřování trvalo 6 let,“ uvedl na svém oficiálním FB profilu. Dva z obžalovaných přišli podle jeho slov o prověrku, nemohou vykonávat to, na co byli cvičeni (výcvik operátorů Speciální síly AČR stojí řádově miliony korun) a míří do civilu.) „Jsem si naprosto jistý, že tihle kluci si nepřejí nic jiného, než aby pod přísahou mohli vypovídat. Jedno je ale už teď bohužel jisté. Bez ohledu na to, jak celé tohle dopadne, čtyři elitně vycvičení bojovníci šestsetjedničky mají již v tuhle chvíli zničené kariéry a jejich důvěra v systém, kterému věřili, je na bodu mrazu. Vojáci, kteří za naši zemi bojovali. Hodně štěstí kluci, stojím za vámi. A Prochy, ty nahoře odpočívej v pokoji,“ dodal Smik.
PETER SMIK
Není prvním Smikem v armádě. Jeho otec je pilotem vrtulníku vojenské záchranné služby. Příbuzný je také s leteckým esem československých perutí ve Velké Británii Otto Smikem. „Mojí prioritou jsou lidé a všichni vojáci do posledního vojína,“ řekl při svém uvedení do funkce Smik. „Jsem zvyklý bojovat a tvrdě pracovat. Práce u Speciálních sil mě naučila překonávat překážky a nalézat konstruktivní řešení. Jsem hrdý na svůj červený baret a jsem také hrdý na to, že jsem se vždy mohl učit od těch nejlepších. Naučili mě tomu, že týmová souhra, důvěra mezi velením a podřízenými a především přímá komunikace, jsou základem úspěchu,“ doplnil Smik.
