Tak už je venku! U soudu dostal Antonín Pospíšil (76) třináct let, po 8 letech a 8 měsících byl propuštěn na svobodu. Odsouzen byl za to, že v březnu 2016 v Bedihošti zastřelil pětaosmdesátiletého otce své manželky.
Jak už Večerník informoval, starý pán si mohl po dvou třetinách trestu zažádat o podmíněné propuštění. Učinil tak a soud mu vyhověl. Antonín Pospíšil se tak před pár týdny vrátil do Bedihoště, kde prožil drtivou většinu svého života. Dům, v němž svého tchána zastřelil, přesto zůstává prázdný.
Zabil jsem tyrana. Tak se jmenuje kniha, která vznikla na základě výpovědi Antonína Pospíšila z Bedihoště. Muž, který v březnu 2016 zastřelil otce své manželky, byl před několika týdny propuštěn z vězení domů. Titul knihy dle místních nejlépe charakterizuje Pospíšilův přístup k celé věci. Nad smrtí muže, jenž mu i jeho manželce řadu let ztrpčoval život, nikdy neprojevil lítost.
Je vražda vždy neomluvitelná? To byla od počátku zásadní otázka, která se vznášela nad případem usmrcení pětaosmdesátiletého muže, který řadu let terorizoval svoji dceru. Její manžel Antonín Pospíšil jej proto zastřelil připravenou pistolí. Po hrůzném činu byl muž, o němž lidé z Bedihoště vždy hovořili jako o velmi slušném člověku, odsouzen na 13 let do vězení. Tam jej soud poslal navzdory tomu, že se za něj postavila téměř celá vesnice, stejně jako jeho manželka a zároveň dcera zavražděného. Ta v roce 2022 zemřela, její manžel však nemohl být osobně přítomný ani jejímu pohřbu. „Myslím, že tohle pro něj byl ze všeho největší trest,“ vyjádřil se jeden z místních.
Ve vězení Antonín Pospíšil strávil bezmála devět let, uplynula tak zákonná lhůta pro možnost žádosti o podmíněné propuštění. Tu nakonec i využil a lidé jej už několik týdnů mohou běžně potkat na ulicích Bedihoště. „Nezměnil se, je to pořád on i s tím jeho poněkud svérázným smyslem pro humor. Onehdy mi říkal, že teď sedm let nesmí nikoho zabít. Co mu na to chcete říct?“ pokrčil rameny jeden z obyvatel Bedihoště.
Proč už nesmí nikoho zabít?
Co mají tato slova znamenat? Antonín Pospíšil jimi narážel na princip podmíněného propuštění. Pokud by se totiž v uvedené zkušební době dopustil nějaké trestného činu, musel by si ve vězení odkroutit zbytek svého trestu, tedy konkrétně čtyři roky a čtyři měsíce. To dle místních zřejmě nehrozí. „Byl to vždycky slušný člověk, ten jeho tchán do něj skutečně neustále rýpal, což se s přibývajícími lety stále zhoršovalo. Důvod byl zřejmě ten, že si pro svoji jedinou dceru představoval někoho takzvaně lepšího. Bohužel všichni bydleli v jednom domě. Je mi záhadou, proč se Pospíšilovi raději neodstěhovali. Prý si to nepřála jeho manželka, která však jinak ve sporech s tátou stála vždy na manželově straně. Ostatně i jí měl její vlastní otec ubližovat,“ přiblížil zákulisí celého případu jeden z místních.
Na stranu Antonína Pospíšila se po vraždě postavila podstatná část lidí z vesnice, v celé záležitosti dokonce vznikla petice za zmírnění jeho trestu. „Nicméně byli i tací, kteří říkali, že se vše mělo vyřešit jinak a že vražda je neomluvitelná za jakýchkoliv okolností. Obzvláště u člověka, který se prezentuje jako silně věřící,“ dodal muž dobře obeznámený se všemi okolnostmi.
Žije se synem
Po svém propuštění z vězení žije Antonín Pospíšil i se svým synem v malém domku za plechovým plotem vedle místního obchodu. Nevelké stavení vzniklo na pozemku, který byl v majetku rodiny jeho manželky. Dům v nedaleké ulici Zátiší, v němž všichni žili společně až do osudného 16. března 2016, zůstává prázdný a opuštěný.
Pana Pospíšila jsme se pokusili v Bedihošti opakovaně navštívit, nicméně ani jednou jsme neměli štěstí, abychom ho tam zastihli.
