Hvězdáři jsou nadšeni, lidé popuzeni. Zbrusu nová hvězdárna nahradí stávající objekt v Kolářových sadech, který je v nevyhovujícím stavu. Projekt už je vybraný, realizovat se bude v letech 2027 až 2029. Rozhodli o tom krajští radní, kteří do unikátní stavby investují z rozpočtu 330 milionů. Dalších 63 milionů bude kraj čerpat z dotačního programu IROP.
Vítězný návrh je ze Slovenska
Vítězný návrh na podobu nové hvězdárny vzešel z architektonické soutěže, kterou vypsal Olomoucký kraj v roce 2022. Porota vybírala z jedenácti návrhů, jako vítěze označila projekt slovenské architektonické firmy DOXA s.r.o. Tři mladí architekti z Košic navrhli koncepci nové hvězdárny jako jednoduchý vysoký kvádr se střešní observatoří. Zvýšená atika nové budovy oddělí městský horizont a vytvoří pomyslnou vanu naplněnou hvězdnou oblohou.
Nová hvězdárna bude mít kapacitu pro maximálně 200 osob, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží.
„Vnitřní dispozice bude obsahovat observatoř, pozorovatelnu, počítačovou laboratoř, výstavní prostor, planetárium, přednáškovou místnost, exteriérové kino, společenské a technické zázemí. Součástí stavby je i vytvoření expozice času, dodávka interiérového vybavení, dodávka dalekohledů, technologie planetária a náhradní sadová výsadba. V objektu bude navíc stálá expozice geologie, vstup s pokladnou, šatnou a zázemím pro veřejnost, a to včetně parkoviště. Vše kompletně bezbariérové,“ uvedla pro Večerník Eva Knajblová, tisková mluvčí Krajského úřadu Olomouckého kraje. Jak dodala, předpokládané finanční náklady na realizaci stavby a vybavení činí 390 milionů korun s DPH, z dotačního programu IROP kraj dostane 63 126 722,51 korun.
Muzejníci a hvězdáři jsou nadšeni
Hvězdárna sice patří Olomouckému kraji, v gesci ji ale má Muzeum a galerie Prostějov. Právě Veronika Hrbáčková, ředitelka této instituce, je z nové stavby a možností, které nabízí, nadšena. „Například do muzejní a galerijní části jednáme o umístění čtyř vitráží Bohumíra Mataly, dále navážeme na expozici Kámen mluví z hlavní budovy. Můžu říct za všechny zapojené, že se na novou hvězdárnu, která bude jistě zajímavou dominantou Prostějova, velmi těšíme,“ uvedla už před časem. Stejně spokojen je i vedoucí hvězdárny Rudolf Novák, který od moderní a nadčasové stavby očekává, že bude především skvělou učební pomůckou. „Bude to skutečně interakce s vesmírem na dotyk. Zároveň je v plánu i nová optika, stávající dalekohled má přes 40 let a nové technologie jsou už výrazně jinde. Bude rozhodně stát za to do prostějovské hvězdárny přijet,“ zdůraznil Novák.
Část obyvatel změnu nechce
Zatímco odborná veřejnost a zaměstnanci jásají, část obyvatel města je, mírně řečeno, nenaladěna. Tak to alespoň vypadá podle debat na sociálních sítích. „Pod líbivým názvem ‚Rekonstrukce‘ hvězdárny nakonec vyhrál projekt destrukce a postavení úplně nového – zjednodušeně řečeno – hnusného černého KVÁDRU. Opravdu moderní hnus do prostředka parku – ale mnohým lidem se to prý líbí – lidem, kteří na hvězdárně byli možná naposledy na ZŠ – protože, opakuju, na pořádané akce chodí 10–20 lidí,“ napsal na FB muž vystupující jako Karel Malý. I když si ve vyjádření odporuje, zájem dvou desítek lidí o přednášky zrovna není ideální příklad. To pro další diskutující je kopule hřejivou vzpomínkou na léta, kdy chodili na hvězdárnu do školy – byly tam totiž třídy základní školy. A pro jiné zase součástí Kolářových sadů, kam prostě historicky patří.
Data a termíny
Hvězdárna je pro veřejnost uzavřena od 1. 9. 2026 s tím, že program nabízený školám a návštěvníkům hvězdárny je přesunut do hlavní budovy muzea na náměstí TGM. Program, ke kterému jsou třeba dalekohledy, bude realizován externě.
„V III. až IV. čtvrtletí roku 2026 proběhne výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. V I. čtvrtletí roku 2027 předpokládáme podpis smlouvy o dílo a vyklizení hvězdárny. Ve II. čtvrtletí 2027 by pak měla být stavba zahájena s tím, že hotovo by mohlo být v roce 2029,“ doplnila Knajblová.
Jak to bude dál
Po vyklizení hvězdárny muzeum plánuje pravidelné prohlídky hvězdárny pro veřejnost. „Program prohlídky se připravuje; jednalo by se o historii hvězdárny s možností nahlédnutí do všech prostor a seznámení se se schváleným návrhem nové budovy s případným externím pozorováním slunce nebo večerní oblohy před hvězdárnou s přenosnými dalekohledy. Tato edukační činnost bude probíhat až do odevzdání budovy k demolici. Veřejnost bude o této možnosti informována na webu a sociálních sítích organizace,“ uzavřela Eva Knajblová.
Po dokončení stěhování a vyklízení budovy a závěrečném úklidu muzeum plánuje do konce roku odpojení EPS a EZS a HZS/PCO. Budova se bude jen temperovat. Odpojení dálkového vytápění a vody, tepla a elektřiny se provede až před předáním stavby z důvodu prohlídek hvězdárny a denního a večerního pozorování před hvězdárnou (toalety).
