Broková střelnice v Tištíně se stala trnem v oku jednomu z místních. Ten Večerník upozornil na fakt, že vystřelené olověné broky končí na pozemcích, kde místní zemědělci pěstují obilí. Naznačoval, že jedovaté olovo může kontaminovat i zrno, které se později mele na mouku. Podle myslivců je však něco takového nemožné, neboť olovo se v půdě nerozkládá. Ani hospodařící zemědělci žádný závažnější problém s růstem plodin nezaznamenali.

Broková střelnice v areálu Háječku v Tištíně je pro myslivce velkou atrakcí. Její historie spadá až do roku 1985, později se stala jednou z mála oficiálně schválených střelnic v regionu. Pravidelně se na ní pořádají střelecké závody na asfaltové terče. Ne každému se však její provoz zřejmě líbí. „Olověné broky se střílí na pole, na kterém se pěstuje obilí a jiné plodiny.

Olovo následně oxiduje a tyto oxidy se s prachem dostávají např. na obilky, které se melou na mouku,“ napsal do redakce anonymně jeden z místních občanů s tím, že podobně je tomu například u střelnice fungující u Klenovic na Hané. „Každá broková střelnice by měla být oplocená do takové vzdálenosti, aby olovo zůstalo na pozemku střelnice,“ uzavřel anonym.

Střelnice je schválená

Plocha střeliště patří obci, která jej myslivcům pronajímá. Ta v tuto chvíli zvažuje, zda nájemní smlouvu s myslivci prodlouží. „Po deseti letech se budeme rozhodovat, co bude se střelnicí dál,“ potvrdila Večerníku starostka Alena Vágnerová, které jsme se zeptali, zda je možné nějakým způsobem zabránit úniku broků ze střelnice do okolí. „Takové opatření si nedokáži představit,“ zareagovala.

Sami myslivci v dané věci vidí pouze kverulantství. „Máme střelnici oficiálně povolenou, víc vám k tomu asi říkat nebudu. My se po většinu roku staráme o zvěř a přírodu obecně. K tomu potřebujeme odpovídající podmínky. Jenže ty nám v posledních letech spousta lidí jen komplikuje,“ posteskl si Josef Polášek, předseda zapsaného spolku Myslivecký spolek Tištín, který střelnici provozuje.

Olovo je odolné vůči korozi

I v těchto případech vystřelené olověné broky končí na okolních polích. Zajímalo nás, zda olověné broky skutečně mohou představovat nebezpečí pro přírodu, případně pro člověka. „Olovo má tu vlastnost, že je vysoce odolné vůči korozi. V přírodě tedy neoxiduje, ani se jinak nerozkládá. Pro zvířata může být nebezpečné jen tehdy, pokud brok nedopatřením polknou,“ argumentoval jednatel prostějovských myslivců Jiří Procházka, podle něhož by případné nahrazení olova například ocelí napáchalo v přírodě více škody než užitku. „A to hlavně právě kvůli vyšší míře koroze,“ upřesnil.

Zemědělcům broky nevadí

Olověné broky končící na poli nedělají vrásky na čele ani zdejším zemědělcům. „Nezaznamenali jsme v této souvislosti žádný problém s obděláváním či pěstováním plodin. Pokud by došlo ke kontaminaci půdy olovem, tak by se to na růstu rostlin určitě projevilo, “ odpověděl na dotaz Večerníku předseda Agrodružstva Tištín Pavel Tihelka, který se rovněž nesetkal s žádným případem kontaminace zrní jedovatou látkou. „Abychom měli jistotu, musel by se odebrat vzorek a na základě jeho rozboru určit, zda je v něm zvýšený obsah olova, či ne. Ale neslyšel jsem o nikom, kdo by něco podobného dělal,“ přidal Tihelka, podle něhož sklizené obilniny procházejí standardními kontrolami, jejichž výsledky nic podobného nenasvědčují.