Prostějované se za posledních deset let naučili dokonale třídit odpad a v loňském roce dokonce v plastech „trhli“ rekord. V letopočtu 2020 se totiž množství zlikvidovaného plastového odpadu poprvé přehoupnulo přes tisíc tun, navíc velice významně. Přestože za třídění odpadu sbírá město Prostějov jedno ocenění za druhým, k úplné spokojenosti přece jen ještě něco chybí. Podle prvního náměstka primátora Jiřího Pospíšila by tříděného odpadu mohlo být ještě daleko víc, kdyby se ho lidé naučili více upravovat. Zejména jde o odpad z umělých hmot. V kontejnerech se totiž často objevují zašroubované a hlavně „nesešlapané“ PET lahve, což kapacitu nádoby na tříděný odpad snižuje nejméně o polovinu.

„Odpadů neustále přibývá, ale je nutné říci, že někteří občané nejsou schopni pochopit, že by se měly třeba platové lahve sešlápnout, aby nezabraly tolik prostoru, velké krabice a kartony se musí roztrhat, poskládat nebo rozřezat. Pokud toto lidé neudělají, pak se nemůžeme divit, že je kontejner okamžitě zaplněn a další příchozí nemá odpad kam uložit. V okolí kontejnerových stání pak bývá velký nepořádek, vlastně vzniká černá skládka,“ upozornil na hlavní problém Jiří Pospíšil (PéVéčko), první náměstek primátora statutárního města Prostějov.

Večerník se při obhlídce různých hnízdišť s kontejnery na tříděný odpad přesvědčil, že například v nádobách určených pro umělé hmoty jsou většinou PET lahve bez potřebného „sešlápnutí“ či zmačkání, a navíc zašroubované víčkem. „Ano, to je ten hlavní problém. I když na tuto skutečnost neustále upozorňujeme, tak se stav vůbec nelepší,“ poznamenal Pospíšil. „Na třídicí lince se pak pracovníci zbytečně zdržují, protože takové PET lahve musí vytřídit a odstranit z nich víčka. Zašroubované nejdou pochopitelně kvalitně slisovat,“ vyjádřil se už dříve k této problematice Štěpán Špaček, ředitel společnost FCC Prostějov.

Podle zástupců vedení města se v uplynulých deseti letech naučili Prostějované odpad skutečně svědomitě třídit, za což město dostalo v rámci Olomouckého kraje hned několik významných ocenění. Prostějov totiž „posbíral“ často největší množství vytříděného odpadu. „Za to jsem pochopitelně rád. Mohlo by ho být ale ještě více, kdyby se lidé naučili tříděný odpad lépe připravit před vhozením do kontejneru. Například právě u umělých hmot lze říci, že objem kontejnerů při sešlapávání PET lahví by mohl být minimálně dvojnásobný. To samé se týká i kontejnerů na papír, ve kterých často nacházíme velké krabice a podobně,“ má spočítáno první náměstek primátora Prostějova.

Není ovšem tajemstvím, že ve městě je stále hodně těch, kteří odpad netřídí, a tak se PET lahve, ostatní umělohmotné nádoby či papír objevují v běžných popelnicích na směsný komunální odpad. „To je pravda, nicméně musím říci, že většina občanů třídí odpad poctivě, ale jsou i tací, kteří se neobtěžují a vše dávají do směsného odpadu. Těchto případů je také dost,“ připustil Jiří Pospíšil.

Večerník také zajímalo, co se s vytříděnými umělými hmotami děje dále... „Plasty se recyklují, ovšem v dnešní době s tímto druhem odpadu začíná být problém, protože zařízení na recyklaci je omezené množství a plastů neustále přibývá,“ míní první náměstek primátora.

Nehodlá magistrát s ohledem na neustále přeplněné kontejnery zvýšit počet svozů tříděného odpadu? „Tříděný odpad jsme sváželi jedenkrát týdně. Vzhledem k narůstajícímu množství jsme zavedli svoz dvakrát za týden, což by mělo být dostatečné za podmínky, že lidé budou ukládat odpad efektivně. To znamená, že budou plastové lahve sešlapávat a velké papírové krabice a kartony budou také odkládat rozřezané, poskládané nebo roztrhané,“ zareagoval Jiří Pospíšil. „Na závěr bych chtěl poděkovat všem občanům, kteří odpad poctivě třídí, za jejich zodpovědnost. Je vidět, že většina našich občanů chce žít v čistém a příjemném prostředí,“ dodal.

 

množství vytříděného plastu v prostějově

rok                  množství (v tunách)

2010                512,06

2011                537,74

2012                566,64

2013                542,20

2014                553,65

2015                774,55

2016                816,02

2017                850,13

2018                870,36

2019                906,20

2020                1 084,91