Dobrý podvečer, dnes je úterý 23.4.2019
svátek slaví Vojtěch,
zítra Jiří
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Po štacích v Praze, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem či Kladnu se Michal Dragoun v létě rozhodl vyzkoušet první moravské angažmá. Dvaatřicetiletý útočník si díky přátelství s Lukášem Luňákem vybral jako své nové působiště prostějovské Jestřáby a na Hané zatím potvrzuje roli velké posily a útočné opory mužstva. Své první branky se dočkal hned při debutu, když proti Slavii proměnil trestné střílení. Od té chvíle pravidelně sbírá góly i nahrávky a patří mu pozice nejproduktivnějšího člena prostějovského týmu. Ač to tedy má za rodinou dál, zatím se mu ve zdejším prostředí líbí. A zvládá si odskočit i do dresu pražské Sparty, za kterou odehrál předminulou neděli vítězný duel v Olomouci. Ještě předtím jej Večerník vyzpovídal...

V Prostějově jste zatím necelé dva měsíce, co zatím na zdejší angažmá můžete říct?

„Jsem spokojený. Samozřejmě to trochu narušuje rodinný život, jelikož pocházím z Dobříše, což je asi pětačtyřicet kilometrů od Prahy. A doma mám syna a manželku, která pracuje v Praze, takže je rodinný život trochu složitější. To je asi největší problém, jinak po hokejové stránce si nemohu stěžovat. Trenér mi dává důvěru, já ji snad nějakým způsobem splácím. (úsměv) Mrzí mě ale některé zápasy, co jsme nedotáhli do konce, bodů mohlo být ještě víc.“

Zmínil jste složitější fungování, bydlíte nyní v Prostějově?

„Moje manželka pochází z Ostravy, takže když za mnou přijede, tak jsme pak v Ostravě u jejích rodičů. A pokud tady se synem není, tak jsem na hotelu v Prostějově. A občas dojíždím na Dobříš, takže s manželkou vždy uděláme rodinný plán a dodržujeme ho.“ (smích)

Takže spoustu času strávíte na cestách?

„To zase ne. Když je neděle volná, tak jedu domů, ale když se hraje obden, tak to bohužel nejde. V tomto mi rodina vyjde vstříc a je se mnou v Ostravě, kam je to autem do hodiny, takže se to v pohodě dá.“

Jestli se nepletu, tak Prostějov je vaším prvním moravským angažmá. Až dosud jste se vždy mohl po zápase vracet domů?

„Vždy tomu bylo tak, že jsem do klubu dojížděl a většinou to bylo do hodinky jízdy. Ať to bylo Kladno, nebo třeba Ústí nad Labem.“

Jak se tedy zrodil váš přesun sem na Hanou?

„Největší prsty v tom má Lukáš Luňák, s nímž se znám dlouho a který mě již delší dobu přemlouval, abych sem šel. Vždy to na něčem ztroskotalo, že jsem zůstal na Kladně, nebo mě Kladno nechtělo pustit. Po loňské sezoně, která se mi celkem vyvedla, jsem chtěl zkusit ještě extraligu a probojovat se do Sparty, což se bohužel nepodařilo. Proto jsem byl rád, že už na začátku sezóny jsem byl domluven s Prostějovem, že když se na Spartě nedostanu do základní sestavy, tak půjdu do týmu, kde o mě stojí, kde mám známé a budu se cítit dobře.“

Co jste vlastně věděl o Prostějovu, když jste přicházel?

„Přes Lukáše Luňáka jsem věděl všechno. (směje se) Měl jsem informace, jak se tým tvoří, o kom se uvažuje, že by přišel, kdo s kým hraje. Volali jsme si před sezonou, on vyzvídal o Spartě a já o Prostějovu. Informace jsem tedy měl, a když jsem přišel, bylo to, jako kdybych tady delší dobu nebyl, ale vracel se do známého prostředí. (úsměv) Prostě v pohodě.“

S Lukášem Luňákem nastupujete i přímo v jednom útoku a zdá se, že vaše vzájemná spolupráce funguje velice dobře.

„Je to tak, funguje. Trošku jsem se toho obával, protože jsem přišel tři dny před začátkem soutěže, na nějaké sehrání nebyl čas a do toho byl ještě Lukáš nemocen, takže jsme toho spolu moc nenatrénovali. Občas něco dáme, občas se spolu pohádáme, ale vždy je důležité, že si dokážeme odpoledne zavolat, napsat si a jsme pořád takoví kamarádi, jací jsme byli.“ (úsměv)

Cítíte tady velkou důvěru od vedení a trenéra?

„Ano. Strašně si toho vážím, protože s takovou důvěrou se hraje mnohem líp. Zažil jsem to i na Kladně, kde jsem hrál prvního centra a čas na ledě jsem měl. Ale takovou důvěru, abych hrál každou přesilovku i oslabení, takovou jsem ještě nikde neměl. Po hokejové stránce jsem v Prostějově maximálně šťastný.“ (úsměv)

U Jestřábů se sešlo hned devět hráčů, co prošlo Spartou. Je to znát v šatně?

„I proto jsem byl rád, že když to nevyšlo na Spartě, tak jsem se domluvil právě s Prostějovem. Vždy je těžší jít do neznámého prostředí, to jsem nechtěl. Toužil jsem jít někam, kde spoustu kluků znám, a tady je jich dost právě ze Sparty. To hrálo velkou roli.“

Bavíte se v kabině i o extralize?

„Vždy se bavíme o tom, jak zápasy jdou, každý máme svůj neoblíbený tým. (smích) Ale opravdu spíše jen okrajově. Já osobně samozřejmě fandím Spartě.“

A jaká je aktuální situace vy a Sparta?

„Situace je taková, že jsem tady a nikdo ze Sparty se mnou nekomunikoval. Až před zápasem v Olomouci mi zavolali, tak jsem je doplnil Teď to nemám z Prostějova daleko... (úsměv) Jsem připraven naskočit kdykoliv to bude možné, a kluby se domluví. Na Spartě se asi nastálo objevím, až tady sezona skončí. Doufám, že to dotáhneme alespoň do předkola nebo čtvrtfinále play off, potom budu rád, když se na play off vrátím na Spartu. Když ale ne a sezona pro mě skončí ve čtvrtfinále, bude i tak úspěšná a budu za ni rád.“

Za Spartu jste v létě naskočil i do Ligy mistrů a nastoupil proti několika evropským soupeřům. Jaká to byla zkušenost?

„Řekl bych, že jsem se na zápasy v této soutěži těšil, ale zklamalo mě to. Diváci moc nechodili a jediný zápas, který se mi líbil, byl hned ten první v Norsku. Tam to bylo super, byl plný stadion. Jinak čekal jsem jak lepší diváckou atmosféru, tak i hokej. Pořád mi připadalo, že je to taková příprava...“

Věříte samotné myšlence kontinentální soutěže?

„Nevím, jak se to dále bude rozvíjet, a nedokážu říct, jestli je tato soutěž pro kluby dostatečně zajímavá, co do toho musí vložit a co z toho následně dostanou. Ale je to dobrá myšlenka a doufám, že se chytne.“

Nedávno jste se utkali s Kladnem, byl to pro vás specifický zápas?

„Je jasné, že proti kvalitnějším soupeřům, jako jsou Kladno, Slavia, Budějovice můžeme jedině překvapit, ale zrovna proti Kladnu to pro mě bylo vyhecovanější. Chtěl jsem udělat výsledek, ale nepovedlo se to. Hecoval jsem kluky, ale bohužel co jsem před zápasem řekl v kabině, tak se ani jedna věc nepovedla. Tak jsem si řekl, že už nic takového dělat nebudu.“

O co šlo?

„Něco jsem v kabině vypisoval, ale vůbec se to nepovedlo, takže ani na další zápasy nebudu nic podobného praktikovat.“

Druhým rokem nastupujete v první lize, je soutěž zatím podobná jako loni?

„Možná to řeknu blbě, ale myslím si, že letos je to dané a na špici budou Slavia, České Budějovice a Kladno. Loni jsme s Kladnem první polovinu sezony hráli jen venku, protože rekonstruovali náš stadion, takže jsme zpočátku hráli špatně, ale přišlo mi, že to bylo vyrovnanější, i když Chomutov odskočil. Letos jsou na tom tři týmy zatím líp, ale zbytek je hodně vyrovnaný. Když se podívám na tabulku, tak dvakrát vyhrajeme a můžeme být nahoře, dvakrát prohrajeme a můžeme být zase dole..“

Když jsem studoval vaši hráčskou kariéru, povšiml jsem si, že jste dosud neokusil zahraniční soutěž. Nikdy tato možnost nebyla?

„Měl jsem asi v osmnácti letech podepsanou smlouvu do Finska, do tamější třetí ligy. Ale musím říct, že se mi trošku rozklepala kolena, den před odletem jsem to zrušil a zůstal na Spartě. Jsem nakonec rád, že jsem se tak rozhodl, protože tehdy jsem hned za týden dostal první šanci v extralize a jako mladý jsem si zahrál nejvyšší soutěž mužů. Samozřejmě se ale zahraničí stále nebráním. Sice syn má pět let a nechtěli bychom ho brát z České republiky, ale rádi bychom se za hokejem ještě někam podívali. Třeba na sklonku kariéry to vyjde.“ (úsměv)

A jaké šance ještě dáváte sobě a extralize? Loni jste měl průměr kolem bodu na zápas a teď taky...

„No, tak šance by byly. Zájem je, ale řeknu to naplno, pořád vše ruší ty ´přiblblé´ tabulkové hodnoty! Nejsem top hráč, za něhož je klub ochotný dát peníze. My průměrní plejeři nemáme na to, aby za nás zaplatili milion dvě stě tisíc a takové částky. Marek Černošek na tom dost pracuje a věřím, že se to třeba změní. Ale obávám se toho, že pro mě už to nebude mít takový význam.“

Je i toto jedna z dílčích motivací vydat se do ciziny?

„Spousta kluků to tak řeší, že než aby se tady dohadovali a čekali, tak jdou raději do zahraničí. Nevím, jestli je to i můj případ, musím se ohlížet na rodinu, nemohu se jen tak sebrat a odjet. Manželka tu má práci a syn chodí do školky, takže u mě to tak není.“

Předpokládám, že sám bez rodiny byste se asi nechtěl nikam vydat.

„Jsem na ně natolik fixovaný, že když jsem tady den dva bez nich, tak je to pro mě dost složité a těžké. Pokud manželka neřekne, že to zvládneme a půjdou tam se mnou, tak o tom vůbec nepřemýšlím a ani by mě to nelákalo, i kdyby tam byly dobré finanční podmínky. Bez rodiny ani náhodou!“

A kdyby to šlo s rodinou, tak kam by vás to táhlo?

„Nám by se líbila Itálie, možná i sever Francie, ale to jsou jen takové úvahy, kdyby někdy...“ (úsměv)

Jak se vám zatím líbí atmosféra jak přímo v Prostějově, tak i na jiných stadionech?

„Třeba v Budějovicích jsem bohužel nehrál, to jsem byl zrovna nemocný, takže jsem zatím zažil dva zápasy, kde atmosféra byla super. Byly to domácí duel se Slavií a derby v Přerově. Samozřejmě všichni mi říkali, že Morava je trochu jiná oproti Čechám a diváci se musejí získat. Trošku mě ale překvapilo, že po super výkonu s Přerovem tady v Prostějově fanoušci na zápas s Kladnem nebyli a přišlo málo lidí. Úplně do toho nevidím, chtěl bych ale, aby jich chodilo víc. Líp se nám hraje, i když se nedaří a lidé na nás trochu pískají, to se víc naštveme a chceme jim ukázat, že to dokážeme zvrátit. Třeba jako proti Benátkám. Proto doufám, že diváci budou chodit.“


MICHAL DRAGOUN

* narodil se 12. dubna 1983 v Praze

* výška/váha: 183 centimetrů/83 kilogramů

* post: hokejový útočník

* předchozí kluby: Sparta Praha, Mladá Boleslav, Ústí nad Labem, Beroun, České Budějovice, Litvínov, Písek, Kladno

* největší úspěchy: dvojnásobný vítěz extraligy se Spartou (2005/2006 a 2006/2007), vítěz první ligy s Ústím (2008/2009), 364 startů v extralize a téměř 300 v první lize

zajímavost: jako sparťanský odchovanec se podílel na posledních dvou titulech holešovického celku

Total Comments

  • Taneční čaje
  • Zagorová v Prostějově
  • Galerie
  • Ceny Kultury
  • Tvaruzkovy festival
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ V MOTORESTU U KOLA?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Chvályhodný počin.

Přesně 251 velikonočních beránků nabídla středeční charitativní akce v Národním domě v Prostějově, kterou každoročně pořádá Rotary klub. Jak jsme zjistili, část krasavců byla přímo na místě prodána, zbývající originální kousky putovaly do sociálních ústavů a domovů.

Smrt pohřešovaného.

V minulém vydání Večerníku jsme zveřejnili policejní pátrací relaci po pohřešovaném seniorovi z Olšan u Prostějova. Sedmdesátiletý muž odjel osobním vozidlem k lékaři a slehla se po něm zem.
Na začátku minulého týdne přišla krutá zpráva. Důchodce byl nalezen mrtev v okrese Olomouc...

Total Comments

Osobnost týdne

HARLEJ
16 harlej 1
Pražská skupina vznikla v roce 1995 a za tu dobu si její dravé rockové písničky našly tisíce fanoušků. Svérázní muzikanti potěšili prostějovské fandy uplynulý čtvrtek večer v sále Společenského domu.

Total Comments

Číslo týdne

103
Josefa Schlesingerová spatřila světlo světa 19. dubna 1916. Na Velký pátek tak oslavila neuvěřitelné 103. narozeniny a stala se nejstarší obyvatelkou Prostějova. Vitální a stále čiperná dáma maturovala na obchodní akademii a celý život pracovala jako účetní. Dnes žije u své dcery.

Total Comments

Výrok týdne

„VEČERNÍK PRÝ VÍ VŠECHNO. TAKŽE URČITĚ VÍTE, ŽE MÁM FAKT HROZNOU ŽÍZEŇ!“

Jeden z dobře známých bezdomovců na náměstí T. G. Masaryka oslovil redaktora Večerníku se žádostí o finanční podporu na zakoupení krabicového vína.

Total Comments