Rozhovory

Anetu Křížovou znáte coby redaktorku Servisu pro ženy a patronku seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku PROMĚNA IMAGE. Čtenáři mohli číst její články z kultury, tematických stran, různé rozhovory, články z příloh, ale konkrétně o ní nevědí vlastně nic. U příležitosti desetiletého výročí jejího působení v nejčtenějším regionálním periodiku jsme se tuto slečnu rozhodli vyzpovídat.

Před šesti lety se s kamarádem rozhodl využít možnosti a vycestoval za prací do anglického Liverpoolu, kde žila jeho sestra. Z plánovaných dvou roků a návratu do Česka prozatím sešlo. I po šesti letech tak Robin Vondrouš (na snímku) zůstává na „ostrovech“. Návrat domů jej ale lák a počítá s tím, že se jednou do Česka natrvalo vrátí. Jaký je život v Anglii – největší a nejlidnatější zemi Spojeného království – a jak se tam vypořádali s covidem, který i on sám prodělal, nejen o tom jsme hovořili.

Radost i starost. Taková je práce se sportovní mládeží. Jak ale už mnohde vědí, pro rozvoj jak oddílů, tak dětí je nezbytná. Zdá se přitom, že více oddílů na Prostějovsku si tyto myšlenky vzalo za své. A tak mládeže dokonce mírně přibývá. Čím si to vysvětlují na okresním fotbalovém svazu? A čím přispívají dalšímu rozvoji fotbalové drobotiny? I tyto otázky dostal sekretář Okresního fotbalového svazu Prostějov Petr Antoníček (na snímku). Ten pro Večerník popsal pozitivní aspekty mládežnického fotbalu v regionu, ale zdůraznil i pár negativních, celospolečenských, které jak fotbalu, tak dalším sportům škodí.

Fotbalu propadl už jako malý kluk. Nebýt vážného zranění v dorosteneckém věku, možná by to dotáhl i výše než jen do I.A třídy. Po konci kariéry se volně přesunul k pozicím funkcionářským. Dlouhé roky pracoval s Evženem Kučerou, se kterým strávil angažmá v Čechovicích, Kostelci na Hané nebo Určicích v době největší klubové slávy. Jako vedoucí mužstva měl na starost hledání vhodných posil a věci kolem kádru měl vždy pod palcem. Také stál například u zrodu zimní ligy veteránů a řešil potřebné i na disciplinární komisi. Posledních pět let se již aktivně fotbalu nevěnuje, i tak na něj však Miroslav Vláčil nezanevřel a má k němu co říct.

Jeho tým se stále drží v popředí Fortuna:Národní ligy. Přesto ale eskáčko může spolu se svým trenérem Pavlem Šustrem mít ke spokojenosti daleko. Zatímco venku totiž sbírá body po hrstech, na svém území je to mnohem horší. Ze čtyř jarních domácích představení vydoloval Prostějov jen čtyři body, a i když jeho ofenziva udeřila sedmkrát, soupeř za stejný počet zápasů nasázel devět branek. Nyní má eskáčko po utkání s Chrudimí, kde se potvrdily dobré i horší stránky výkonů. Tedy například schopnost dostat se do šancí, ale neschopnost je proměnit. Nebo kombinační dovednosti a na druhou stranu místy zbytečné, nevynucené chyby. O tom všem jsme hovořili s lodivodem třetího týmu průběžné tabulky druhé nejvyšší soutěže.

 Čtyři roky a pak konec. S prostějovským hokejem se rozloučil snajpr Lukáš Žálčík (na snímku). Po čtyřech osobně velmi povedených letech dal Hané vale a přesouvá se do rodného Šumperka. Tomu se nyní bude snažit pomoct udržet Chance ligu a případně zaútočit na play-off. S odchodem zkušeného forvarda tým opouští také poslední velká osobnost, která třeba v roce 2019 v natřískaném kádru působila.

Hráči přicházejí a odcházejí, někteří po roce, jiní ještě dřív. Kdo ale s prostějovským týmem zůstává a je už považován za stálici Jestřábů, to je Ivo Peštuka (na snímku). Dlouholetý asistent trenéra zažil již řadu vzestupů a pádů, uplynulá sezóna nepatří fakticky ani do jedné kategorie. Tým LHK splnil základní cíl, postoupil do play-off mužstvu se však konec ročníku zle nevydařil. Zajímalo nás, jak tedy uplynulý ročník vnímá jedna z tradičních tváří zdejšího hokeje.

Do konce této sezóny, která ještě pokračuje dvěma čistě tréninkovými měsíci, zůstává Lubomír Petráš (na snímku) hlavním koučem volejbalistek VK Prostějov. Od příštího ročníku se však po třech letech znovu posune na post asistenta vedle ostříleného navrátilce na lavičku Miroslava Čady. „Nemám s tím problém,“ potvrzuje uvážlivý rodák z Bratislavy.

Dostat gól do šatny, to je vždycky nemilé. Tímto kouskem potěšil prostějovské fanoušky v sobotním utkání s Chrudimí David Píchal (na snímku), kterému se v jarní části Fortuna:Národní ligy daří. Dostává se do šancí, stejně tak ale více balón dokáže udržet a zásobovat své spoluhráče přihrávkami. Konečný výsledek souboje 20. kola druhé nejvyšší soutěže viděl hodně negativně a za tým si sypal po nevyužitých šancích popel na hlavu.

Dlouhodobě se dá mluvit o tom, že právě Určice patří v regionu k mužstvům, kde mládež funguje na výbornou. Společně s Čechovicemi pravidelně udržovaly trend v krajských soutěžích napříč kategoriemi. Poslední roky však i zde tato základna mírně upadala. Dorost v letošním ročníku v Určicích nenajdeme. Tento útlum však nemusí být dlouhodobý, protože mladší kategorie stále pokračují. To platí také pro starší žáky, které v současné době vede Martin Hýbl, jenž mimo to také v Určicích ještě stále hraje.

Když ji prostějovský volejbalový klub loni na jaře angažoval, měla ve své kariéře za sebou už sedm štací na šesti různých místech včetně Olomouce, belgického Charleroi či rakouského Schwechatu. I vzhledem ke svým zkušenostem tak Michaela Jurčíková (na snímku) dostala ve VK za úkol vést převážně mladé družstvo jako kapitánka na hřišti i v kabině. Dílo se však ženám hanáckého týmu příliš nedařilo a sezóna vyústila v celkové zklamání. Třicetiletá blokařka se v rámci tohoto rozhovoru snažila najít příčiny neúspěchu a dotkla se i budoucnosti.

Řada oddílů v posledních letech zanikla nebo se zmenšila. O některých to ale neplatí. Kdysi v minulosti hrál tak třeba Bedihošť výše, nyní se musí spokojit se III. třídou. Co se naopak o několik tříd zlepšilo, to je mládež. Ta se v obci utěšeně rozvíjí, místní klub pracuje s desítkami dětí, pořádá turnaje, snaží se o rozvoj. A má nemalé plány do budoucna. O dění v bedihošťské mládeži s Večerníkem hovořil předseda klubu Martin Musil.

Řada oddílů v posledních letech zanikla nebo se zmenšila. O některých to ale neplatí. Kdysi v minulosti hrál tak třeba Bedihošť výše, nyní se musí spokojit se III. třídou. Co se naopak o několik tříd zlepšilo, to je mládež. Ta se v obci utěšeně rozvíjí, místní klub pracuje s desítkami dětí, pořádá turnaje, snaží se o rozvoj. A má nemalé plány do budoucna. O dění v bedihošťské mládeži s Večerníkem hovořil předseda klubu Martin Musil.

Dlouhodobě nevyužívané asfaltové hřiště na Vápenici se proměnilo v moderní tělocvičnu, která bude primárně využívaná florbalisty. Vedle toho však poskytne zázemí pro nedaleké školy, fotbalisty, hokejisty i veřejnost. Moderní hala je už připravena na své využití, současná pandemická situace však její uvedení do chodu zatím oddaluje. Provozovatelem bude Sportcentrum-DDM a právě ředitele Jana Zatloukala (na snímku) Večerník vyzpovídal v exkluzivním rozhovoru.