Rozhovory

Někteří z nás své zaměstnání berou jako poslední zoufalý způsob, jak přijít k penězům. A jsou mezi námi naopak tací, pro něž je jejich profese splněním životního snu a posláním, které je naplňuje obrovskou radostí. Samozřejmě že ti druzí jsou v životě mnohem šťastnější, navíc se mezi nimi najdou i lidé, kteří ostatním z vlastních zdrojů napouští velký bazén optimismu.

 Tohle nebylo úplně povedené střetnutí. Eskáčko roli favorita na vlastním hřišti nezvládlo. A přestože dvakrát v utkání s Vlašimí vedlo, nakonec prohrálo. Přitom dopředu tým nehrál špatně, měl velké množství šancí a výrazně Vlašim přestřílel. Pomáhaly k tomu tradičně i zadní řady. Nejvýrazněji se na aktivitě obránců směrem dopředu podílel Lubomír Machynek (na snímku), který se hodně angažoval při presinku, vybojoval týmu vepředu hodně rohů a taky nejeden míč. Pozápasové hodnocení přesto bylo pořádně smutné.

 Tak tohle byl pro eskáčko dobrý kauf. Prostějov na testech během zimní přípravy zkoušel půltucet hráčů. Z těch, kteří uspěli, má pak Tomáš Zlatohlávek (na snímku) zatím největší porci přínosu pro tým. Alespoň po střelecké stránce. Trefil se už proti Varnsdorfu, tentokrát zazářil dokonce dvěma góly a mohl přidat i další. Bohužel pro něj zápas skončil předčasně z důvodu zranění.

 S průměrem deseti minut na zápas zakončil sezónu Erik Klepač, jeden z mladíků v kádru BK Olomoucko. V právě skončeném ročníku opravdu poprvé pořádně ochutnal elitní českou soutěž a naznačil, že má před sebou zajímavou budoucnost. Dokázal si zvyknout na vyšší tempo a pral se o své místo v ligovém kádru. „Mladí kluci letos dostali prostor, i já se snažil využít minuty na palubovce co nejlépe,“ konstatoval po sezóně Klepač.

Kritická situace pro mládežnický sport nadále pokračuje. Už po sezóně tak mají také například krasobruslaři Prostějova. Během letošní zimy se dá ve zkratce říct, že ani žádná neproběhla. Kromě letní přípravy totiž i svěřenci klubu KRASO-bruslení Prostějov strávili rok uzavření. Celosvětová pandemie a následná opatření proti šíření koronaviru tak vyřadily ze hry nejen kolektivní sporty, trénovat nemohli ani jednotlivci. „Právě omezení sportovní činnosti je pro mě hodně nepochopitelné,“ hlásí otevřeně jedna z hlavních postav a trenérek klubu Monika Tanečková.

Ještě před týdnem byla otázka dalšího působení trenéra Jiřího Šejby (na snímku) u Jestřábů otevřená. Nyní už je jasno. Zkušený lodivod po jedné sezóně v Prostějově končí. Důvody příliš rozebírat nechtěl. Za sebou nechává dojem výsledku, který ani neoslnil, ani nepropadl. Jedenácté místo přesto může být určitým zklamáním, na sezónu vrhl stín zejména její nepovedený závěr. Deset porážek v řadě už Jestřábi dlouho nezakusili, a to ani v nováčkovském ročníku 2014/2015.

Sedět doma, koukat do stropu či do obrazovky. Nebo také tvořit. Takové mají dnes lidé možnosti, v době, kdy se nikam nemůže, většina aktivit je zakázaná, sport i kultura skomírají. Tu druhou si pravidelně vybírají žáci Základní umělecké školy Vladimíra Ambrose v Prostějově. Život ve škole sice utichl, ovšem na dálku pokračuje dál.

V jarní částí druholigové fotbalové sezóny se stává tím, na kom spočívá tíha útočného snažení eskáčka. Přes své mládí je David Píchal (na snímku) už dostatečně zkušeným harcovníkem, který má po odchodu některých hráčů „do party“ vrstevníka Tomáše Zlatohlávka a klíčovou postavu týmu Jana Koudelku. Více prostoru by mělo znamenat i víc branek, podobně jako v přátelském utkání se Sigmou Olomouc.

Zkušeností na rozdávání má současný ředitel ZUŠ Němčice nad Hanou Ladislav Gazdag (na snímku). Aby ne, s hudbou začínal jako malý klouček, prakticky celý život se kolem ní pohybuje, desítky let učil. Za ta léta se toho sám hodně naučil. A právě o své zkušenosti kantora, hudebníka i ředitele se podělil s Večerníkem. Prozradil, co je důležité, aby mladí umělci zažívali, jak je vzdělávat. Pohovořil o němčické „zušce“, jejích zajímavostech a specificích. Nemohla chybět ani zmínka o současné situaci, která zasáhla umělce mírou vrchovatou. On i stovky žáků a desítky učitelů zažívají pekelný rok.

Po všech stránkách náročnou sezónu mají za sebou nejen prostějovské volejbalistky, ale i členové realizačního týmu VK. Do něj se během uplynulého ročníku neplánovaně vrátil někdejší dlouholetý kouč hanáckého ženstva Miroslav Čada (na snímku), jinak sportovní ředitel klubu. Komplikované dění tedy prožíval dvojnásob intenzivně a ani on netají po skončení bojů 2020/2021 své zklamání z toho, jak vše dopadlo.

Fotbal a hasiči. Tyto dva sporty nejčastěji potkáte na českých a moravských vesnicích. Jenže těch, kde se hraje míčová hra, dlouhodobě zvolna ubývá. Výsledkem je, že zatímco dříve bylo družstvo téměř na každé vesnici, nyní nejedna obec nad 500 obyvatel nemá vlastní tým... Velká většina tak nevychovává žádnou mládež. Kde je problém a zakopaný pes? A co s tím? Mezi fotbalové ostrůvky, kde naopak mládež nadále funguje, momentálně patří třeba Pivín. A právě jejich trenéra Jaroslava Svozila jsme se ptali nejen na to, s jakými překážkami se vesnický fotbal musí potýkat.

Zdejší region má řadu známých a úspěšných sportovních rodin napříč několika posledními generacemi. Mezi NEJ dynastie v tomto ohledu patří Spáčilové. Za fotbalový 1.SK Prostějov v současnosti nastupuje Jiří Spáčil mladší, jehož tatínek Michal kdysi táhl druholigový LeRK a několik let strávil i v elitní Sigmě Olomouc. A dědeček Jiří Spáčil starší (na snímku) zasvětil celý život milovanému nohejbalu. A právě ten posledního března oslaví kulatou sedmdesátku. A tak jsme s ním probrali okolnosti jeho spokojeného bytí.

Revírní bratrská pojišťovna (RBP) v Ostravě se distancuje od jednoho ze svých pracovníků, který podvodným způsobem přeregistroval dva Prostějovany z jiných pojišťoven právě na ostravskou zdravotní pojišťovnu. Podle mluvčího RBP Ivo Čelechovského interní kontrolou v pojišťovně odhalili, že se nejmenovaný muž skutečně dopouštěl této činnosti a všem podvedeným se omlouvá. Večerník se zajímal také o to, jak je vůbec možné zfalšovat smlouvy o přeregistraci a jak chce pojišťovna do budoucna zamezit těmto případům.  

Hodně divoký rok má za sebou odchovanec prostějovského hokeje Martin Janeček. Před rokem touto dobou se radoval jako kouč Šumperka z postupu do Chance ligy. Následně ale odešel do ostravské Poruby k ambicióznímu celku, který se netajil extraligovými plány. Sen severomoravského klubu na prodrání se mezi elitu sice nadále žije, už ovšem bez Martina Janečka. Ten byl v únoru odvolán. A zamířil zpět do Šumperka. Tam ho ovšem nečeká lehký úkol, první sezóna po návratu do 1. ligy se Drakům nepovedla, skončili předposlední. Jak tedy chce Janeček tým nastartovat? A co očekává od vzájemných zápasů Šumperka s Prostějovem? I na to jsme se jej ptali...