Přesně před měsícem volejbalistky VK Prostějov doplnily sbírku vítězných titulů mistryň republiky již na úctyhodný tucet. Proto jsme s určitým odstupem času oslovili vedení úspěšného hanáckého klubu a požádali o ohlédnutí za uplynulou sezónou 2024/25, jež nakonec vyvrcholila nádherným triumfem ve finále DATART extraligy žen ČR nad rivalskou Olomoucí i následnými zlatými oslavami.
„Oslavy byly dlouhé, veselé a důstojné, začaly hned po skončení rozhodujícího utkání. Slavily hráčky, realizační tým, vedení i nejbližší fanoušci, někteří ukončili radovánky až ve druhé polovině týdne po vítězné neděli. Ještě teď mi v uších zní oslavné chorály Prostějova,“ zhodnotil s úsměvem upřímnou radost z úspěchu hlavní kouč a sportovní šéf vékáčka Miroslav Čada.
„Poprvé v historii jsme našli odvahu už před sezónou sdělit hráčkám, realizačnímu týmu i veřejnosti náš cíl získat titul. Což bylo smělé a sebevědomé, ale se vší pokorou. I proto byl na našich hráčkách během celého ročníku cítit tlak a někdy i jistá neuvolněnost. Ale tuto výzvu holky nakonec zvládly, tím víc je naše letošní vítězství v DATART extralize cennější. A máme z něj velikou radost! Všem v klubu, partnerům i skvělým fanouškům moc děkuji,“ navázal předseda správní rady VK Prostějov Petr Chytil.
Podle šéfa stříbrné Šantovky Olomouc UP Jiřího Zemánka rozhodly o titulu především finance, které měl k dispozici zlatý Prostějov. Podle vedení českých šampionek je však takové hodnocení vrcholu sezóny nešťastné a nepřesné.
„Během oslav titulu nebylo vše pouze radostné a příjemné. Slova pana Zemánka v médiích po skončení posledního zápasu nás mrzí a nebyla sportovní ani gentlemanská. Jeho pejorativní vyjádření na naši adresu „Prachy jsou cítit...“ jsou ubohá a realita je zcela jiná. Nebo věta „Srdíčko je víc než prachy, které tady vidíme“, ta by měla logiku a opodstatnění, kdyby pan předseda například šéfoval hokejové Kometě Brno, která udolala pardubického favorita s mnohonásobně vyšším rozpočtem,“ upozornil Chytil.
„Máme velmi dobré informace o kontraktech hráček v české extralize a realita je taková, že základní sestava Olomouce byla dražší než ta naše,“ ohrazuje se Petr Chytil. „Mrzí mě to i v tom kontextu, že my jsme se vždy vyjadřovali o olomouckém týmu a hráčkách pozitivně i s respektem, pochvalně hodnotili jejich kvalitní výkony. Snad to byla jen dočasná frustrace pana Zemánka po prohře. Olomoucký soupeř má za sebou výbornou sezónu, uznáváme jeho kvality, ale extraligové zlato jsme vybojovali my. Náš dvanáctý titul byl o práci, profesionalitě, přístupu a nasazení.“
Finálová série přinesla obrovskou bitvu, ve dvou případech o vítězkách rozhodoval až závěrečný tie-break. Svou roli hrálo i štěstí, jež také v průběhu soutěžního ročníku stálo na straně pozdějších mistryň. „Třeba v tom, že Veronika Trnková skončila letos v lednu v Aténách. K tomu se podařilo získat Miu Wesley a doplnit sestavu na pozici, která do té doby nebyla obsazená. My jsme šli štěstí naproti rychlým jednáním. Tyto dvě posily se vešly do našich finančních mantinelů a v klíčových zápasech sehrály důležité role. Obě hráčky ale nahradily ty, které odešly a měly být původně výraznými oporami v základní sestavě týmu na blokařském i smečařském postu, takže finančně jsme nemuseli náš rozpočet vůbec navyšovat,“ připomněl klíčové změny v kádru Miroslav Čada. „Kdyby se tyto možnosti nenabídly, třeba by měl zlato někdo jiný,“ poznamenal.
Zkušený volejbalový odborník oslavil jako trenér sedmnáctý titul. Pod tím čerstvě získaným byl podepsaný i jako generální manažer, který skládal vítěznou sestavu. „V dobách, kdy jsme hrávali evropskou Champions League, jsme si díky rozpočtu mohli vybírat. Teď už dlouhou dobu máme hranice, přes které nemůžeme jít. Každý potenciální kontrakt rozebíráme ze všech stran. Někdy se domluvíme, jindy ne. Nemůžeme jít přes naše limity. Před sezónou jsme třeba jednali o novém kontraktu s naší tehdejší nahrávačkou. Její představy jsme nemohli splnit, tak odešla do Olomouce, kde požadovanou smlouvu dostala. Nebyla jediná, takových bylo víc, a tak u našeho finálového soupeře hrály tři volejbalistky, které z Prostějova odešly,“ zmínil kouč a manažer v jedné osobě, podle něhož však stejně o titulu nerozhodovaly klubové rozpočty.
„Finance jsou vždy téma. Ale pak prohráváte na začátku pátého setu nesmírně důležitého utkání 2:7, a v tu chvíli nikdo nemyslí na výplatu. Je to jen o vůli, odvaze a touze vyhrát. My jsme v téhle situaci byli během třetího finále a podařilo se nám výsledek otočit. Právě tady jsme v podstatě získali titul,“ zavzpomínal Čada na stěžejní moment dramatického finiše letošní DATART extraligy žen.
Rivalita mezi hanáckými kluby zřejmě jen tak neskončí. Prostějovu se nelíbí historicky nezvyklá spolupráce Olomouce a Šternberka. „Považujeme za vysoce nestandardní a svým způsobem nefér, že dva extraligové kluby si během soutěže dlouhá léta přelévají hráčky podle toho, jak se to oběma navenek působícím samostatným klubům právě hodí či vyhovuje. Buď v boji o medaile, nebo o záchranu,“ nelíbí se Chytilovi. „Neznáme v civilizovaném sportu zemi, kde by v nejvyšší národní soutěži hrály dva týmy jednoho vedení, v podstatě áčko i béčko. Pro nás je toto zvláštní propojení v přípravě, na tréninkové úrovni i ve výměnách hráček velmi podivné. Neobvyklou symbiózu potvrzuje i letošní případ šternberského volejbalu s takzvaně načerno hrající cizinkou v ženském extraligovém družstvu, která působila současně i v olomouckých mládežnických týmech,“ upozornil Petr Chytil.
Debatu uzavřel pohledem do nedaleké budoucnosti spokojený sportovní šéf a končící kouč prostějovských mistryň. „Ve vedení VK Prostějov jsme se dohodli, že vítěznou sezónu 2024/25 společně vyhodnotíme do konce května. Zároveň intenzivně pracujeme na složení hráčského kádru pro příští soutěžní ročník a rovněž musíme ještě doladit detaily v realizačním týmu, takže času na odpočinek moc není. Každopádně věřím, že stále budeme patřit k ženské volejbalové špičce v ČR,“ uzavřel Miroslav Čada.
