„Minulý týden jsme si u pomníku prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka připomněli vznik Československa, země, která položila kořeny naší dnešní státnosti. Vzpomínali jsme si statečné muže a ženy, kteří o vznik samostatného demokratického státu léta usilovali, pracovali na něm a dokázali jeho myšlenku prosadit.
Blog redaktora
Není to tak dlouho, co ještě vzduchem na stadionech při derby létaly lahve, koše, ale také umyvadla. Tu a tam si tak kromě sportovního zážitku některý z hokejových či fotbalových příznivců odnášel také něco jiného jako třeba monokl nebo tržnou ránu. A také znechucení.
Říká se, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. A přesně tak je tomu v případě dnešního kultu „šťastného a bezstarostného dětství“.
Bývaly totiž doby, kdy nuda nebyla problém rodičů, ale dětí. Pro rodiče bylo důležité, aby jejich potomci byli čistí, slušní, měli své povinnosti a pokud možno všechno snědli. Rodiče byli spíše autoritami než kamarády. I díky tomu se pro dospívající mohli stát opěrným bodem, uznávaným rádcem i kritikem.
Velice sympatické umístění, ale i výsledky. Prostějovští hokejisté zatím prožívají ne možná snovou sezónu, ale zatím velice slušnou. V jednu dobu se sice nacházel Prostějov i na předposledním místě. Zdá se ale, že zápas ve Zlíně to zlomil. Od té doby nejenže Jestřábi sbírají body, ale navíc ukazují, že dokážou hrát a bodovat s kýmkoli. A hlavně za jakékoli situace.
A pak že to nejde. Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř, říkávají pesimisté, ale ve fotbale je potřeba být naladěný optimisticky. Prostějovské skáčko si prošlo výsledkovou krizí vrcholící domácí porážkou s rezervou Sparty, ale pak začíná herní i výsledková křivka jasně stoupat.
Dnešní příspěvek vznikl v kavárně u dobré kávy a při povídání s několika kamarády, kteří zastupují státní i soukromý sektor, To, že jsem si mohl dát něco dobrého v příjemném prostředí a posedět s dobrými lidmi, není jen tak samo sebou. Někdo musel mít chuť, nápad, dobrý žaludek a hlavně výdrž. To je totiž dle mého názoru základ pro to, aby člověk mohl v tomto státě podnikat, vést firmu, která bude vydělávat, měl spokojené zákazníky a překvapivě také něco vydělal.
Plány a sny fotbalistů Prostějova o co nejvyšších příčkách zatím letos berou za své. Klub musí spíše řešit starosti, aby i v příštím ročníku hrál profesionální soutěž. Ve vyrovnané tabulce se ještě může stát cokoliv, ale už většina podzimní části mnoho pozitiv neukázala.
Bydlení jako luxus. A hlavně to vlastní. V České republice je stále těžší jednak na bydlení peníze získat – vyšší úrokové sazby a nutnost většího finančního polštáře pro zisk hypotéky – a taky si jej udržet. V tomto případě kvůli cenám energií. Ale ne pouze proto, v minulosti se totiž s výstavbou a udržováním bytů zaspalo.
Změny patří k životu, ale pokud je jich příliš moc v porovnání s tím, jak mělo být něco původně, stává se z plánů pověstný guláš, jehož chuť bohužel není zrovna vábná. Platí to například o termínové listině volejbalové UNIQA extraligy žen ČR 2022/2023.
Minulý týden se poprvé po komunálních volbách sešlo Zastupitelstvo města Prostějova. Protože voliči znovu „rozdali karty“, bylo naším úkolem najít shodu na novém složení rady města, stanovit kompetence jednotlivých členů vedení a rozhodnout o obsazení výborů. To vše se podařilo a nyní je před námi příprava programového prohlášení Rady města Prostějova.
Fotbalové soutěže se už brzy „uloží“ k zimnímu spánku, který potrvá až do konce března. O sportovní zábavu nouze nebude a postarají se o ni další sportovci, kterých v Prostějově najdeme opravdu přehršel. Časté zmínky o sportovním městě totiž nejsou jen planými řečmi. Hokej, volejbal, basketbal, florbal, korfbal, házená, je toho ještě mnohem víc. Zkrátka záruka, že sportovně město žije, ať je léto, nebo zima.
Absolvuje to někdy v životě asi každý rodič, i když vlastně nejen on. Mohl by tam vlastně klidně i nezletilý, pokud je tedy ovšem přítel školy. Ano, řeč je o třídních schůzkách. Možná si stejně jako já v této souvislosti vzpomenete na kultovní film Marečku, podejte mi pero. „Sdělení ředitele školy jsou vždy platná!“ nebo ono zmiňované „Já jsem přítel školy“ coby zdůvodnění, proč může jít student na schůzku rodičů a přátel školy.
V nedávné minulosti opakovaně platilo, že pokud měli Jestřábi nepovedenou přípravu, následovala solidní sezóna. A naopak. I nyní se zdá, že se toto nepsané pravidlo potvrzuje. Prostějovští Jestřábi vstoupili do přípravy dobře. Turnaj v Ostravě se jim povedl. V závěru odehráli povedený přípravný zápas se Zvolenem, vůbec se ale týmu nevydařil zápas proti Porubě nebo Pardubicím. Celkově pak tým nepůsobil herně na konci přípravy vždy jistě.
Roční pauzírování se ve fotbalovém prostředí ukázalo jako velmi kritická doba, kterou naštěstí většina amatérských klubů přežila. Po znovuzahájení soutěží ale byla k vidění jedna věc, na niž jsme dříve nebyli zvyklí. Utkání se totiž většinou hrála v poklidu. S postupným návratem se ale postupně dostávají ke slovu i emoce. A ty jsou pozitivní i negativní.
Doba, kdy se dalo svépomocí postavit nové bydlení, je nejspíš pro běžné smrtelníky pryč. Situace na trhu se v posledním období totiž silně zdramatizovala a hypotéka je už při dnešních cenách velkým luxusem. Jenže stavět se určitě bude i dál, protože střechu nad hlavou potřebuje každý. V dnešní době je ale rozhodnutí mnohem náročnější, a kdo si stihl postavit dům dle svého přání ještě před začátkem epidemie a války na Ukrajině, tak nyní rozhodně nelituje.






