Tento příspěvek vyjde přesně na Den válečných veteránů. Vzpomíná se asi nejtradičněji připnutím kvítku vlčího máku do klopy, i když ta civilizovanější část světa slaví celý měsíc, takže na klopách v západním světě můžete vidět vlčí máky celý listopad, a to pomíjím akce k uctění válečných veteránů na kulturních, sportovních a jiných podnicích. Nezapomeňme, že jde o veterány všech válek, tedy od první světové dříve známé jako „VELKÁ“. Dne 11. listopadu 1918 dopoledne podepsali zástupci Německa v salonním železničním voze maršála Ferdinanda Foche u Compiègne dohodu o příměří dle požadavku Spojenců. Německo kapitulovalo. Toto datum je považováno za datum konce 1. světové války. V 11.00 ustaly boje. Podmínky tvořilo celkem devět zásadních požadavků v praxi znamenajících německou kapitulaci.
Prostějovský volejbal, to zdaleka není pouze elitní ženský tým VK mající na kontě jedenáct mistrovských titulů i deset Českých pohárů a v aktuální sezóně toužící po dvanáctém extraligovém zlatu.
Téměř v polovině základní části extraligy žen ČR 2024/25 se už dá celkem fundovaně hodnotit, jaké je současné rozložení sil v elitní české soutěži při porovnání s minulou sezónou. A fanoušek prostějovských volejbalistek může být v tuto chvíli již relativně spokojený.
Sokolský běh republiky je jedinečná sportovní akce mající velký význam nejen pro sportovce, ale i pro všechny, kteří si chtějí připomenout vznik Československa a tradice s ním spojené. Běh se koná přímo na výročí založení republiky, což dává události hluboký symbolický význam a činí z ní mnohem více než jen sportovní soutěž. Navzdory tomu, že tato tradice vznikla teprve nedávno, si již dokázala získat podporu široké veřejnosti. Každým rokem roste počet účastníků i fanoušků oceňujících spojení sportu s národní historií.
I hokejové eskáčko nepotkala na startu sezóny zrovna ideální forma a konstelace. Mistrovská kocovina z premiérového ročníku si tak vybírá svou daň. Bylo to asi i trošku očekávané, ale přesto se nedalo tušit, že se soutěž až tak promění během jediného ročníku.
Na pondělí 11. listopadu připadá letošní Den válečných veteránů. Svátek vztahující se k ukončení 1. světové války si připomínáme už dvě desetiletí také v České republice.
Máme tady měsíc, kdy se nádherně barví listí a romantičtí fotografové získávají skvělé snímky do svých portfolií. A my se zase pokusíme získat nějaké informace z našich kronik, tak pojďme na to.
Druhá nejvyšší fotbalová soutěž opět potvrzuje, že většina celků je na velmi podobné úrovni a hrát tak může prakticky každý s každým, pokud tedy odečteme fotbalisty Zlína, kteří si z toho zatím udělali vlastní show. Na příčkách atakujících baráž a daleko od záchranářských starostí už mohl být, a asi měl být i Prostějov. Jenže tomu tak není. Tyto ztráty mohou ještě hodně bolet.
Máme za sebou druhý listopad, kdy naše kroky mířily k místům posledního odpočinku našich nejbližších. Šli jsme za těmi, kteří s námi už nejsou, které už nikdy neuvidíme, neuslyšíme, zůstanou už navždy jen vzpomínkou.
Pití alkoholu na veřejnosti je v Prostějově zakázáno, ale realita v ulicích vypadá jinak. Často lze i během dne zahlédnout skupinky lidí, jak popíjejí přímo na veřejných místech, a to nejen v parcích nebo na lavičkách, ale i rušných ulicích.
O hokejistech LHK Jestřábi Prostějov ze známých důvodů dlouhodobě nepíšeme, což se snažím alespoň jednou za čas v této rubrice stručně vynahradit. Nyní uzrál čas k dalšímu takovému krátkému nahlédnutí do prvoligového hnízda ptačích dravců.
Zdá se, že někteří účastníci silničního provozu by si opravdu měli osvěžit základní pravidla, především pokud jde o chodce a cyklisty. V poslední době často dochází ke kolizím a zmatkům, kterým jde snadno předejít. Chodci by například měli pamatovat na to, že při chůzi mimo chodník mají jít po levé straně silnice, tedy proti směru jízdy. To jim umožní vidět přijíždějící vozidla a reagovat na nebezpečí. Naopak cyklisté mají jezdit po pravé straně, ve směru jízdy, stejně jako auta.
Široká veřejnost zpod vysoké sítě i část klubových fanoušků už možná začínaly pochybovat o tom, jestli je v současném týmu prostějovských volejbalistek opravdu taková síla, jak bylo od léta prezentováno. Kvalitní výkony totiž stále nepřicházely a bez ohledu na nutnost sehrávání výrazně obměněného kádru to trvalo příliš dlouho.
U prostějovského nádraží se opět dějí věci. Rozkopané koše, nepořádek všude kolem, a to vše téměř se železnou pravidelností. Moc nerozumím tomu, co některé jedince vede k této zábavě, která se děje pravděpodobně v průběhu nočních hodin, protože pokud k ní dojde, tak to bývá v ranních hodinách, než to stihne úklidová služba odstranit.
Po dvou třetinách podzimní části Chance Národní ligy mužů 2024/25 to vypadalo, že se prostějovští fotbalisté konečně vymaní z předchozích let nervózních záchranářských starostí a v aktuální sezóně se posunou aspoň do klidného středu tabulky.
