Po dvou dramatických druholigových ročnících s akutní hrozbou sestupu šťastně odvrácenou v obou případech až infarktově zvládnutým finišem to nyní vypadá, že by prostějovští fotbalisté konečně mohli prožít klidnou sezónu bez záchranářských starostí.
Blog redaktora
Rozdělená společnost? Pokud jde o rušení nočního klidu v Prostějově, tak určitě! Zatímco jedna skupina se pod heslem „ať žije pivo, rock a svoboda“ vrhla do víru nočního života, ti ostatní, kteří se chtěli a potřebovali vyspat, se skřípěním zubů zavírali okna či hledali špunty do uší.
Bydlím v centru města a každý den dvakrát jezdím autobusem z Vápenice. Mám tak čas pozorovat, co se v okolí zastávky děje. Jak všichni věděli, magistrát zakázal během silných dešťů a povodní vstup také do městských parků.
Bydlím v centru města a každý den dvakrát jezdím autobusem z Vápenice. Mám tak čas pozorovat, co se v okolí zastávky děje. Jak všichni věděli, magistrát zakázal během silných dešťů a povodní vstup také do městských parků.
V dřívějších letech jsem byla častým návštěvníkem zahrádky Národního domu v Prostějově. Skoro každý den jsem s kamarádkami důchodkyněmi chodila na kafíčko, občas jsme si daly i nějaký ten zákusek.
Před čtrnácti dny jsem se krátce zaměřil na řadu vyloučených hráčů v rámci okresních soutěží, s nimiž se lidově řečeno roztrhl pytel. Situace se zatím stále příliš neuklidňuje a i v posledním víkendu došlo k dalšímu problému. V Pavlovicích byly uděleny hned čtyři karty červené barvy a mělo dojít i k potyčce. Pokud takovým stylem chceme dál pokračovat, tak by možná nebylo od věci fotbal na té nejnižší úrovni rovnou rozpustit.
Velkou personální obměnou prošlo družstvo prostějovských volejbalistek od minulé sezóny, aby nový extraligový ročník zahájilo vlastně stejným výsledkem jako loni: těsným tiebreakovým vítězstvím 3:2 nad Šelmami Brno. Rozdíl byl jen v tom, že před rokem takto vyhrálo venku a nyní doma.
Sympatický fotograf a dlouholetý spolupracovník VK Prostějov Anry Lukáč „vyštrachal“ zkraje této sezóny jednu hráčskou zajímavost z minulosti, která se váže k současnému týmu Hanaček.
Prostějovský basketbal se ocitl v nelehké situaci, když nyní působí až ve druhé lize, což je třetí nejvyšší soutěž v českém basketbalu. Pro město s tak bohatou sportovní historií a tradicí v tomto sportu je to nepochybně zklamání. Prostějov si v minulosti vybudoval solidní postavení v českém basketbalu, kdy hrál výraznou roli nejen na domácí scéně, ale i na vyšších úrovních. Z toho důvodu je aktuální umístění klubu v nižší soutěži vnímáno jako krok zpět, který by neměl trvat dlouho.
V polovině září jsme v obřadní síni naší radnice předali Ceny města Prostějova za rok 2023. Bylo to v době, kdy jsme všichni sledovali vývoj počasí a připravovali se na možné nebezpečí povodní. Zprávy o ocenění skvělých osobností, které toho pro naše město mnoho udělaly, si proto možná našly méně čtenářů než obvykle. Rád bych se tedy alespoň touto formou k celé události vrátil.
Voda, voda, voda. Tohle slovo jsem slyšel v minulých dnech asi milionkrát. Bohužel to bylo pokaždé v negativním smyslu slova. Ano, naši zemi zase zasáhly velké povodně. Říkal jsem si, jak jsem rád, že bydlím v naší rovinaté Hané a v našem Prostějově, kde tedy také pršelo dost, ale nestalo se prakticky nic. Tím nechci říct, že někteří spoluobčané bydlící u vody neměli nervy napjaté jako strunky. Také je dobře, že krizová komise v čele s panem primátorem makala na plné obrátky, protože kdo je připraven, není zaskočen.
V českém fotbale je v poslední době pozitivním jevem, že oba hlavní rivalové – Sparta a Slavia – působí na klubové scéně velmi silně a pravidelně se objevují na evropské scéně. Tyto kluby nejenže přitahují pozornost naší ligy, ale také přispívají k její prestiži. Je však nutné zdůraznit, že často jsou tahouni týmů zahraniční hráči, zatímco mladí čeští fotbalisté nedostávají takový prostor, jaký by si zasloužili.
Když jsem v minulém týdnu projížděla regionem, sledovala zpravodajství hasičů a dostávala zprávy od svých přátel žijících v nejrůznějších koutech republiky, bylo mi smutno. Vrátila jsem se myšlenkami do roku 1997 a nedaleké Troubky. I tehdy jsem to měla v přímém přenosu. Dostala jsem se na místo několikrát, poprvé den po tom, co místní dodnes nazývají konec světa.
Hokejisté SK Prostějov 1913 v minulé sezóně vyhráli Krajskou ligu mužů Jihomoravského a Zlínského kraje, což byl na nováčka hezký úspěch. Byť se vzhledem ke složení kádru s mnoha bývalými špičkovými hráči a při vysokých ambicích klubu dal tenhle triumf tak trochu očekávat.
Chci se připojit k jedné z vašich čtenářek, která žádala město, zda by nedalo lavičky podél nově zrekonstruovaného chodníku na Sídlišti Svobody a bylo jí to zamítnuto. Přiměla mě k napsání této reakce nemilá příhoda z doby ještě před opravou chodníku, kdy jsme se s manželem vraceli z nákupu a jemu se cestou udělalo nevolno.
