Prostějovští fotbaloví fanoušci si pomalu zvykají na to, že i fotbal může se hrát na krásném stadionu, a to ještě není plně dokončen, v pěkném prostředí a že se mohou cítit skvěle, když se posadí do pohodlných sedaček, odkud je nádherný pohled na travnatou plochu, kde se odehrává skutečný mistrovský mač.

Právě kvůli nohejbalové erupci nadšení, která se časově dost protáhla, jsem nestihl televizní přenos úvodního duelu fotbalové reprezentace ČR v Lize národů 2024 na hřišti Gruzie. A vzhledem k výsledku 4:1 pro domácí můžu být spíš rád, že jsem o tenhle „zážitek“ přišel.

V souvislosti s nejnovější zprávou, kterou najdete v dnešním vydání Večerníku, mi na mysli vytanulo srovnání. Srovnání několika zámků, které máme ve svém okolí a toho, jak jejich majitelé zajišťují nejen jejich technický stav, ale také příliv návštěvníků.

Uteklo to jako voda a máme tady zase deset měsíců, ve kterých bude nepochybně na školské frontě veselo. A proč? No protože se školství stále bude potýkat s nedostatkem peněz, a to pro nepedagogické pracovníky, tedy kuchařky, školníky, asistentky, ekonomky, uklízečky a tak dále. Je smutné, že už teď tyto profese pracují skoro za minimální mzdu, ale úkolů se na ně navaluje čím dál víc. Jejich platy jsou dorovnávány z platů pedagogů, což pochopitelně dělá zlou krev a mně se opět na mysl krade myšlenka, že když chcete mít klid, rozeštvěte proti sobě skupiny různorodých obyvatel, tak jak to dělá aktuálně náš pětislepenec, který si na to dokonce vytvořil úřad „cenzora“. A ten má mluvu jako hospodský štamgast ze čtvrté cenové skupiny a chce nařizovat obyvatelstvu, jak má myslet a co má říkat.

Pomalu se blíží desetiletka, kdy jsem začal pravidelně psát o prostějovských nohejbalistech a chodit na každý jejich ligový zápas v domácím prostředí. Pokud to jen trochu jde, nevynechám žádný, a postupem času jsem se stal věrným fanouškem mužstva TJ Sokol I.

Už to budou pomalu dva roky, co jste ve Večerníku psali, že město připravuje zákaz jízdy cyklistů po Plumlovské ulici v Prostějově.

Minulý týden jsem měl možnost pozdravit seniory pobývající v Centru sociálních služeb Prostějov, kde se uskutečnila letošní tradiční Dožatá. Slavnosti provázela drobná výstava zemědělské techniky. Část programu si senioři připravili sami, další část tvořilo vystoupení kapely hrající k poslechu i tanci.

Zajímalo by mě, kolik měst a obcí nejen z prostějovského regionu platí Povodí Moravy každoročně vysoké částky za to, aby voda v plumlovské přehradě byla čistá a aby se v ní lidé mohli koupat beze strachu z toho, že chytnou v lepším případě nějakou vyrážku.

Úspěch čtyř českých fotbalových zástupců v evropských pohárech je skvělou zprávou pro celý český fotbal. Tento výsledek potvrzuje kvalitu našich klubů a přináší velké povzbuzení pro hráče, fanoušky i celou fotbalovou komunitu. Ukazuje, že české týmy mají potenciál prosadit se i na mezinárodní scéně.

Prostějov, město módy. Letitý slogan sice ani po pádu OP zcela nepozbyl platnosti. Nicméně každý z nás vnímá, že po pádu OP už to prostě není, co to bývalo. Pokud jste si však díky módě o našem městě zvykli uvažovat jako o takové malé hanácké Paříži, pak klidně můžete dál. Jakmile se projdete po centru, pak zjistíte, že naše město s francouzskou metropolí nepojí pouze móda, ale nyní už i koncentrace kaváren.

Druhá nejvyšší soutěž je rok od roku vyrovnanější. O to jsou důležitější bodové šňůry, které obvykle znamenají posun v tabulce.

Je dobře, že v Brněnské ulici funguje radar na měření rychlosti vozidel, ale bohužel je podle mého názoru zbytečně posunutý až příliš k centru města.

Celá republika si v minulých dnech připomněla 56. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do naší země. Invaze v srpnu 68 změnila na dlouhá léta životy milionů lidí, některým životy i vzala.

Už podruhé za poměrně krátkou dobu uspořádal oddíl Lukostřelba Prostějov mistrovství republiky dospělých a seniorů v našem krásném městě. Stejně jako před třemi lety i tentokrát vrcholily třídenní boje nedělními k.o. bitvami o medaile včetně titulů přímo na hlavním prostějovském náměstí T. G. Masaryka. Nejlepší lukostřelci ČR tak opět posílali své šípy do terčů směrem k radnici.