Nejnáročnější období v novodobé éře prostějovského fotbalu se podařilo zažehnat a přežít. Kýbl nervů už je snad pryč. Po třech týdnech se však hráči opět sejdou, protože kolotoč druhé nejvyšší soutěže odstartuje už na konci července. A cíl musí být v první řadě jasný. Podobným starostem a problémům se tentokrát obloukem vyhnout. Jenže aby tomu tak skutečně bylo, bude potřeba, aby bylo brzy o všem jasno.

V poslední dekádě se o tom hovoří neustále a nedá se říct, že by tomu tak nebylo. Fotbal v regionu prochází náročným obdobím a strádá. Těmto frázím ale dávají na frak na řadě míst v mužské kopané na Prostějovsku. Už loňský rok byl přelomový v tom, že se hned trojice celků dostala mezi krajskou smetánku, což byl historický počin. Letos to ale bude nejspíše ještě vyšperkováno.

„Nad alkoholem nikdo nezvítězil, jen Češi s ním remizovali“. Volná parafráze jedné z hlášek, nad kterými se povětšinou usmějeme. Jenže realita už tolik důvodů k úsměvu neposkytuje. Jak ukázala nedávná studie, tak až deset procent Čechů pije alkohol denně. To je nepředstavitelně vysoký počet. Tvrzení, že jedna sklenička může být zdraví prospěšná, je sice líbivé, má to však své háčky, zároveň každodenní popíjení rozhodně není ničím k chlubení. Jsme národem pivařů i vinařů, ale vše by mělo mít své meze. Těžko můžeme někoho odsuzovat a soudit, ale nad mírou zkonzumovaného alkoholu bychom se měli opravdu včas zamyslet.

Minulý týden jsem měl možnost přivítat na prostějovské radnici skvělého tenistu a dlouholetého reprezentanta České republiky i statutárního města Prostějova ve světě Tomáše Berdycha. Není žádným tajemstvím, že Tomáš za tenisový klub TK Agrofert Prostějov nastupoval dvě desetiletí, a právě na jeho kurtech se o uplynulém víkendu rozloučil s kariérou exhibičním zápasem s Jakubem Menšíkem.

Vždy platilo, že řemeslo má zlaté dno. Jeho zbytek je však spíše ze železa než ze zlata. A tak se moc netřpytí, spíše se od něj člověk může ušpinit. Vždy je spojeno s manuální prací, která mnohým z dnešních dospívajících nevoní. A to navzdory vzrůstajícím mzdám. I tak totiž řemeslníků u nás stále ubývá, jsou na roztrhání a stárnou.

Není to tak dlouho, co vyšel článek o motoristech, kteří nemají problém jezdit kdekoliv a je jim zcela ukradené, že tím zemědělcům zničí úrodu. To je situace, která je opravdu na pováženou, protože tito lidé vůbec nedomýšlí důsledky svého chování.

Pekárna na každém rohu, to byla dříve realita Prostějova. Zejména v centru města platilo, že v každé druhé ulici jste našli pekařství. A v něm větší či menší výběr čerstvého pečiva nebo i zákusků. Uplynulo ale pár let a vše je jinak.

Když vedení prostějovského volejbalového klubu oznámilo, které hráčky A-družstva žen VK z uplynulé sezóny dál zůstávají a které naopak nebudou pokračovat, byla jedna věc v podstatě hned zřejmá. Že i po čtyřech zveřejněných odchodech má vékáčko přesto pohromadě téměř kompletně silný mančaft pro příští sezónu.

Ekonomika se neustále pohybuje v určité křivce, která po dlouhém růstu rychle spadne. Tento kolorit se neustále opakuje. Nynější situace sice není nejrůžovější, ale dá se říct, že teď už se zase blíží doba, kdy bude lépe.

Bývaly doby, kdy se v Prostějově chodilo na kvalitní box pravidelně a docela často. Není to ani tak dlouho, vše souviselo s úspěšným působením BC DTJ Prostějov v extralize družstev mužů ČR. Potom však hanácký tým z čím dál víc strádající soutěže vycouval a extraligové zápasy nahradily aspoň občasné jednorázové turnaje.

Máme tady období, kdy slunce svítí, občas trakaře, ale kolem nás se pořád něco děje. Třeba i to, že s hezkým počasím se nám opět na prostějovských silnicích, stezkách a bohužel i chodnících opětně objevil neoblíbený škůdce, a to cyklisté. Každoročně mě to zaskočí a každoročně se příšerným způsobem „nasířím“, když mi tento obtížný hmyz cinká zvonkem za zády na chodníku, a ještě pokřikuje, abych uhnul... Několikrát mě již svrběla ruka dotyčného z kola srazit, ale zachoval jsem „dekórum“ a jen ho cvičně seřval, že cyklostezka je o pouhých pět metrů dál, tak ať se na ni laskavě přesune.

Je to pár dnů, kdy jsme si připomínali konec druhé světové války, která způsobila největší utrpení v dějinách lidstva. Po téměř osmdesáti letech mi ale přijde, že jsme na to ve velké míře trochu zapomněli a nevážíme si toho, v čem dnes žijeme.

O tom, že naše školství zaspalo dobu, se asi není třeba moc rozepisovat, reforma je už více než nutná. Dalším zarážejícím faktem je ale i počet dětí, které čeká před prvním školním rokem odklad. Vypovídá to o situaci ve školkách, nebo spíše v domácnostech?

Vážení diváci, vážení sportovci, jsem rád, že vás mohu přivítat v Prostějově na nejvýznamnějším mužském tenisovém klání v České republice, turnaji UniCredit Czech Open. Tento sportovní podnik letos dospěl do svého třicátého ročníku.