Až ve druhé polovině října – tedy rekordně pozdě – se kostelečtí házenkáři dočkali zápasové soutěžní premiéry na své palubovce v nové sezóně. Termínový kalendář si s nimi zalaškoval, ale bez ohledu na to zvládli první domácí vystoupení v aktuálním druholigovém ročníku skvěle. Povalili nadmíru silné Velké Meziříčí (31:30), což nový hlavní trenér Jan Ševčík (teprve čtyřiadvacetiletý!) po závěrečné siréně bouřlivě slavil se svěřenci, s dalšími členy realizačního týmu i s fanoušky.
* Jak hodnotíte dramatické střetnutí?
„Po výprasku v Újezdě u Brna jsme chtěli ukázat, že to byl náš výjimečný kolaps a že takhle se ve druhé lize rozhodně prezentovat nechceme. Do dnešního utkání jsme tak šli tenhle výpadek napravit, což se povedlo parádním způsobem. Kluci k tomu přistoupili báječně, takové nasazení, energii i emoce z jejich strany jsem už dlouho neviděl. To byl základ našeho vítězství, samozřejmě se k tomu přidala herní kvalita, hodně jsme si pomohli v obraně a oba naši gólmani určitě mají dost vysoká procenta zákroků. Zapomenout nesmím na diváky, kteří přišli v hojném počtu a výborně povzbuzovali, tím nám moc pomohli. Díky za to!“
* Většinu úvodního poločasu jste ztráceli, místy i třígólovým rozdílem. Bylo důležité, že jste manko ještě do přestávky zlikvidovali?
„Samozřejmě ano. Mínus tři góly není v házené nijak hrozná ztráta, můžete ji během několika minut dotáhnout. A nám se přesně tohle na konci první půle podařilo, což týmu pomohlo. Nedovolili jsme soupeři utéct do ještě většího náskoku, naopak jsme srovnali skóre a ve druhém poločase jej naopak překlopili na svou stranu. Po přestávce jsme skoro pořád vedli a tahali za trošku delší konec provazu.“
* Zpočátku jste se hůř prosazovali přes hodně vysunutou obranu Velmezu. Čím se pak tohle zlepšilo?
„Natolik vytažená obrana je ve druhé lize strašlivá zbraň, protože ji v této soutěži hraje málokdo. Velmez ji umí a skoro dvacet minut nám dělala problémy, ale kluci pak zlepšili pohyb, zrychlili hru v útoku a přišli na to, jak defenzivu hostů překonávat. Od té doby mančaft skvěle šlapal, chodili jsme do tlaku, někdy i do rychlých trháků a vstřelené góly přibývaly. Je pravda, že po hráčích chci úplně jiný herní systém, než jaký byl v Kostelci dosud, a musí si na tuhle změnu zvykat. Asi to ještě nějakou dobu potrvá, přesto jsme určitě na dobré cestě. Kluci mi věří, a proto já věřím, že budeme schopni častěji vítězit a pohybovat se v horní polovině tabulky.“
* Co říkáte na to, že ve druhé polovině října máte za sebou teprve třetí druholigový duel?
„Určitě je to těžké a nepříjemné, protože kluci nejsou kvůli volným víkendům v obvyklém zápasovém rytmu. Aspoň se nám povedlo zařídit jeden domácí přátelák s Žeravicemi, kterým tímto děkuji, že za námi přijely. Přesto situace není zdaleka optimální a určitě je na nás vidět, že hráčům zatím chybí větší zápasová praxe. Tím víc je cennější, jak se s tím kluci dnes porvali.“
* Čeká vás derby v Prostějově. Co od něj očekáváte?
„Klasické derby, které nemá favorita. Prostějov má v kádru spoustu mladých šikovných kluků, budou se chtít doma předvést a my se tak musíme připravit na těžký zápas. Rádi bychom navázali na hodně vydařené jarní derby a samozřejmě i na dnešek, chceme si domů odvézt dva body.“
* Jak velká je pro vás změna být hlavním koučem a věnovat se po ukončení hráčské kariéry už jen trenérské práci?
„Změna to samozřejmě je, ale ne tak velká, jak by se mohlo zdát. V minulých sezónách jsem taťkovi jako hlavnímu trenérovi už nějak pomáhal, některé zápasy koučoval. Teď jsem hlavní já, takže největší zodpovědnost leží na mně, nejen proto je tahle role logicky těžší. Vést tréninky, takticky připravit tým na utkání, dostat jej do správné herní i kondiční pohody a tak dále. Je to taková alchymie, v níž ještě hledám určité vychytávky, ale i tak mám z kolektivu dobrý pocit. Že kluci chápou, vědí a respektují, co po nich chci jak v přípravě, tak při zápasech. A dávají mi vynaloženou energii zpět. Proto věřím, že společně můžeme jít správným směrem. Osobně jsem rád, že mě po konci hráčské dráhy vynuceném zdravotními důvody trenérská práce baví i naplňuje. Na tuhle změnu jsem byl předem nachystaný a mám radost, že můžu vést Kostelec. Snad za co nejlepšími výkony a výsledky.“
