S Nemravou a mladíky, zato bez Schustera: eskáčko začalo zimní přípravu

Neoblíbená, možná někdy až nenáviděná. Kvůli nevyzpytatelnému počasí, mrazům, ale i množství běhání a posilování. A také proto, že následuje po nejvolnějším období fotbalistů vůbec. Ano, řeč je o zimní přípravě. Uplynulý čtvrtek 6. ledna dopoledne ji zahájili také fotbalisté „A“ týmu 1.SK Prostějov. A byl u toho i PROSTĚJOVSKÝ Večerník.

Na umělé trávě v Olympijské ulici se trenérskému duu Šmarda–Šmejkal hlásila dvacítka hráčů, z toho dva brankáři. Ale až poté, co si zhruba čtvrt hodiny tým poseděl v kabině a na úvod přípravy si řekl pár slov. Chvilka ale stačila a alou na plac. Tým měl co dohánět, hráči měli dlouho volno, za sebou svátky, oslavy Silvestra… A jen týden před nimi byl první přípravný zápas. „Musím říct, že tak dlouhou pauzu si nepamatuji,“ sdělil po tréninku Petr Jiráček.

Se svými spoluhráči přivítal i několik nováčků. Kromě dvou dorostenců se k týmu přidali Libor Pernica a také brankář Vít Nemrava ze Slovácka. K týmu se také vrátil Roman Bala, který byl poslán na začátku sezóny do Uničova. Naopak chyběl Aleš Schuster, stoper a nejstarší hráč týmu. V jeho případě se řešilo dilema zda čtyřicetiletý stoper bude v kariéře ještě pokračovat. Vždyť po Pavlu Zavadilovi je druhým nejstarším, pravidelně hrajícím plejerem ve F:NL. Bezprostředně po podzimní části sezóny ortel nepadl a na prvním tréninku byl jen coby divák. Mělo by se však jednat spíš o určitou úlevu. A hráč s číslem 21 by se měl již brzy do tréninku zapojit.

I tak bylo na úvodní tréninkové jednotce o zábavu postaráno. Dobře naložený byl zejména asistent trenéra Michal Šmarda. „Chcete hrát? Tady máte kuličku,“ hulákal na hráče. Jinak ale s Danielem Šmejkalem neměl moc co vytknout, zjevně tým jen neodpočíval a v „nahrávkované“ si počínal dobře. „Jsme ale moc na krajích a nikdo nejde do středu hřiště,“ zlobilo akorát duo Š & Š.

Následovala hra na zúženém hřišti. A tak šance rozhodně nechyběly. Skvěle se v nich zapisovali třeba Vasil Kušej, hodně aktivní byl Robert Bartolomeu. A gól Jana Koudelky z dálky? Exkluzivní. Občas to ale zaskřípalo. „Vole, nic nevidím!“ stěžoval si třeba Vasil Kušej. Aby ne, hráčům svítilo slunce pořádně do očí. A kdo si nevzal rukavice, musel navíc litovat. Takového Michala Zapletala zase zamrzela muška. „Sakra, zas ta moje zatracená pravačka,“ křikl si po spálené šanci z osy hřiště. Užíval si ale zjevně vysokou aktivitou to, že se po čase tento na kraji defenzivy hrající plejer dostal i k útočení.

První sraz přípravy nakonec skončil po zhruba dvou hodinách. Hráči byli unavení, ale zase spokojení, vždyť měli zpátky fotbal. Navíc je přípravový mordor měl teprve čekat…