Těžko na cvičišti, lehko na bojišti? I to se dá aplikovat na uplynulý půlrok fotbalových Čechovic. Jak již Lukáš Koláček dříve prozradil, měl po létě ze sezóny trochu obavy. Nyní více sdělil, proč je pociťoval. „Řešili jsme problémy s docházkou. Projevilo se to v letní přípravě, která je krátká, není moc času dělat něco nového. Spíše je to o osvojení automatismů z jarní části. Když hráči ale nechodí, tak na týmové věci není prostor,“ hořekoval trochu překvapivě kouč lídra tabulky skupiny „B“ I.A třídy Olomouckého KFS. A slova padla na úrodnou půdu. Po úvodní prohře v sezóně tým zabral a rozjel se až k neskutečným výkonům. „Mužský fotbal se hraje na výsledky, to je produkt. Ty mluví u nás za vše. My jsme tedy tentokrát spokojení,“ uvedl již s úsměvem Lukáš Koláček.

Čechovice skončily po podzimní části suverénně první. Byly přesto části sezóny, které se tolik nepovedly? „Během podzimu jsme řešili dvě krize. Hned v prvním kole jsme prohráli 2:3 s Beňovem. Utkání se odehrávalo na soupeřově polovině a nebyli jsme schopní se prosadit. A pak v samém závěru sezóny evergreen s Plumlovem, dvojzápas, ve kterém jsme ztráceli body. To byly momenty, které se nám nepodařily. Je ale vidět, že tým, hlavně po Beňovu, nakopl neuvěřitelnou sérii, třeba zápasem s Novými Sady 6:1. Tam se dobře nastavil. Podpořilo to doplnění Šteiglem, který kvalitu hodně zvedl. Tým ale dostal v prvním kole velkou facku. Hodně jsme potom spolu mluvili, pochopili jsme se navzájem. Poté už to začalo mít parametry,“ ohlédl se za první polovinou sezóny Lukáš Koláček.

Jedna věc jsou ale výsledky, druhou zase hra. „Náš projev není špatný. Čechovice za dobu, co jsem u kormidla, získaly nějakou tvář. Máme nastavenou herní koncepci, kterou se snažíme plnit. Myslím si, že většinu utkání jsme hráli takticky dobře. Nicméně proti některým mužstvům se nám nevyhnuly výkyvy,“ poznamenal lodivod k podzimní části sezóny 2021/2022. Ten nakonec dopadl pro tým skvěle, skončil na prvním místě. Přesto si málem neodpustil klopýtnutí s trápícím se Protivanovem. Tým vedl o tři branky, pak ale umožnil soupeři mocné dotahování. „Vyříkali jsme si to a není možné, aby to tak zkušené mužstvo dopustilo. Soupeř se nadechne a je najednou vše jinak. Doufám, že jsme se z toho poučili,“ vzpomíná Koláček na nepříjemné chvíle.

Je velká výhoda, že kostra týmu zůstává trvale pohromadě? „Určitě. Je tu osa Klimeš v bráně, stopeři Walter, Haluza, dále Petržela, Novák, Kolečkář i Muzikant dostává hodně prostoru přes svůj věk. Osa je pospolu, kolem ní rotují další hráči. Beru to jako výhodu, že delší dobu pracujeme s hráči, kteří jsou na herní styl zvyklí, nemusíte každý rok mančaft tvořit a učit je náš fotbal od začátku. V tomhle směru je to velká deviza do budoucna.“ A dařilo se i mladým hráčům. „Ano, když to vezmu, tak Filip Halouzka, Radim Muzikant, Adam Jurníček, to jsou ctižádostiví kluci, pracují na sobě, v jejich hře je vidět progres. Je radost s takovými hráči pracovat. Myslím si, že I.A třída pro ně bude při jejich pokračující práci malá. Jsem rád, že můžu být u jejich sportovního vývoje.“

Večerník si všiml, že kormidelník Čechovic hodně měnil útočnou dvojici. Proč? „V útoku jsme rotovali dvojici Šteigl–Halouzka. A zase se celá skladba základní jedenáctky odvíjela od toho, kdo nás o víkendu čekal. Jaký soupeř, zda doma, nebo venku. Podle toho jsme volili rozestavení, posty i lidi. Největší minutáž dostali Šteigl a Halouzka. Myslím si, že to byla dobře trefená dvojice: Šteigl prokázal své kvality, střelecky byl v soutěži nejlepší o parník. Halouzka se na začátku trápil, ale v závěru podzimu potvrdil roli ofenzivního hráče. Sbíral nejen góly, ale i asistence.“

Vracíme se ale ještě jednou k docházce. Protože u hráčů v tomhle směru neudělal jen špatnou zkušenost. „Z hlediska docházky musím vyzdvihnout jedno jméno, a to je Radim Muzikant. Není to jen otázka podzimu, ale už třetí sezónu je v docházce precizní, převyšuje hráče. Není to ale jen o Radimovi. Ale třeba takový Filip Halouzka, brankář Klimeš. Nebýt nemoci nebo zranění, mají docházku devadesát procent, chodí i s oděrkami nebo nevolnostmi. To hovoří o charakteru hráčů,“ vyzdvihl tři jména. Jedno pak ale ještě herně vyčnívá, záložník Jan Šteigl. „Jeho zásah do týmu je nadfotbalový. I pro mládež, když vidí hráče, co prošel profi fotbalem, v něm vidí vzor. Je to ale profík, zůstává nohama na zemi. Je pilný, poctivý, dává si individuální tréninky navíc,“ pochvaluje si spolupráci s největší hvězdou týmu, který v jedenácti zápasech zaznamenal jednadvacet branek!

Klub už má nyní naplánovanou zimní přípravu. Potrvá dva měsíce, tým sehraje i pět utkání. „Start proběhne 1. února. Budeme trénovat třikrát týdně, z toho dvakrát na umělé trávě v Prostějově. V plánu máme pět přípravných utkání se soupeři vesměs z krajského přeboru. Začneme tak s Bohuňovicemi a generálka bude s Lošticemi,“ prozradil Lukáš Koláček.

 

Další díl fotbalu extra najdete v tištěném vydání