Rozhovory

František Prachař (59) v FTL pracuje už 31 let, k firmě nastoupil 2. května 1994. Nejprve zaskakoval na všech možných linkách od městských a příměstských, následně začal jezdit se zájezdovým autobusem. I díky tomu dosáhl na metu 1 250 000 km bez nehody, před osmi lety se však na pravidelnou linku vrátil. 

V minulém vydání Večerníku jsme přinesli reportáž o tradiční akci, kdy vedení dopravní společnosti FTL Prostějov odměňuje ty nejlepší řidiče. Dnes přinášíme exkluzivní rozhovory se dvěma z nich. Prvním je Radovan Šrámek. Do FTL nastoupil „až“ 1. března 2011, řidičem kamionu je však již od svých 19 let. Rodák z Olomouce Radovan Šrámek letos oslaví padesát let, několik let už žije v Hrubčicích, odkud vyráží na daleké zahraniční cesty se svým kamionem. Oceněn byl za 1 750 000 km bez nehody.

Novinkou je po letech pro Mostkovice působení v I.A třídě. Tým pod taktovkou koučů Ondřeje Milara a Ivo Kroupy se v soutěži postupně aklimatizuje. A coby od stále ještě nováčka by se možná čekalo, že bude hrát v lize spíše druhé housle. Ovšem nestalo se. Mostkovice se drží ve středu tabulky. A nejsou daleko od toho, aby se dostaly mnohem dál. Už na podzim to zkraje sezóny vypadalo, že bude tým pokukovat po vyšších patrech. O tom, jak se mužstvu vedlo, co mu chybělo a co od něj možná po zimní přípravě čekat, pak hovořil Ivo Kroupa.

Deváté místo, ale také široký tým a poměrně velký počet vstřelených branek. To je v krátkosti vizitka určického „A“ mužstva po podzimní části sezóny. Určice nepropadly, ani nezazářily. Určitým zklamáním ale může být umístění. Zatímco loni tým skončil těsně pod bednou, nyní se pohybuje v horším středu tabulky. A zvlášť závěr podzimu výsledkově úplně nevyšel, byť jej završila vysoká výhra nad Hlubočkami. Fotbalový podzim Určic je ale nyní u konce a je čas se za ním podívat. Ono ohlédnutí pak na žádost Večerníku udělal kouč Určic Petr Vodák, který si zkraje sezóny také za Áčko ještě zahrál a přispěl k jedné z výher góly.

V klubu právě dokončil svůj první kalendářní rok. Do jarní části měl nelehký úkol pokusit se udržet Čechovice v krajském přeboru, což se nakonec nepodařilo, v silné konkurenci se po třech letech mužstvo poroučelo zpátky o soutěž níže. U mužstva ale lodivod zůstal a cíl pro letošek byl jasný. Znovu začít vyhrávat, držet se nahoře a kádr zase postupně připravovat na možný návrat směrem výše. Podzimní část ukázala, že k tomu mají v Čechovicích našlápnuto dobře. Jediný bod je dělí od první příčky Hané a ve většině zápasů právě oni určují jejich tempo. Do jara bude chtít v podobném duchu pokračovat a věří, že se podaří do Čechovic přivést i zkušenou posilu.

Po postupech v roli trenéra Kostelce na Hané pokračuje v podobné tradici Lubomír Keluc i na střídačce Hané Prostějov. Mužstvo pod jeho vedením dokázalo v první sezóně zvládnout postup z I.B třídy a první půlrok o soutěž výše dopadl znovu na jedničku, kdy přezimuje jako půlmistr. O dalším postupu je zatím velmi předčasné mluvit, což potvrdil i kouč. Do jara totiž přijde v Hané vícero změn z důvodu pracovních povinností a až v průběhu této části bude jasněji, kterým směrem se bude vše ubírat. Kromě spokojenosti za první polovinu sezóny pak vidí lodivod i řadu nedostatků. Pevně ale věří, že je dokáže společně s mužstvem odstranit.

O Mostkovicích PROSTĚJOVSKÝ Večerník informuje pravidelně. A není to pouze v souvislosti s děním kolem plumlovské přehrady, které se fungování obce provozující kemp nad přehradou bezprostředně týká. V poslední době největší pozdvižení vyvolal záměr soukromé společnosti vybudovat v odlehlém areálu ve Stichovicích recyklační centrum na plazmatické zplyňování komunálního odpadu. Projekt založený na moderních technologiích narazil na odpor řady místních obyvatel, i proto obec v celé věci dosud neprovedla nutnou změnu územního plánu, čímž výstavbu fakticky neumožnila. V obci coby starosta už šestnáctým rokem působí Jaroslav Peška, který se mezi místními vždy těšil velké oblibě.

Nový hlavní kouč spolupracuje s asistentem Dominikem Pěničkou a trenérem brankářů Michaelem Bártou. Do týmu si ale chtěl přivést ještě jednoho člověka a rozhodl se pro Tomáše Josla (na snímku). Bývalý ligový fotbalista, který si prošel i zajímavými štacemi v zahraničí, dlouhodobě spolupracoval s koučem Janem Kameníkem. Jak ale sám otevřeně přiznal, po poslední zkušenosti v ligovém Slovácku hodně přemýšlel nad tím, zda se z profi scény už zcela nestáhnout a věnovat se novým projektům. Hlavní kouč jej ale dokázal přemluvit. Zatím je rád, že nabídku přijal, protože přiznal, že ho návrat na trávník zase pohltil a práce jej naplňuje.

V posledních letech sází volejbalový VK Prostějov na zahraniční nahrávačky. Od začátku této sezóny je jasnou jedničkou na tomto postu rakouská reprezentantka Victoria Deisl, kterou letos v srpnu čeká s jejím národním družstvem brněnská skupina evropského šampionátu žen včetně souboje s domácím Českem. To je však zatím dost daleko, proto jsme se v následujícím rozhovoru se sympatickou a usměvavou šestadvacetiletou plejerkou věnovali výhradně jejímu působení v hanáckém klubu.

* Jaké byly vaše začátky po příchodu do Prostějova?

„Opravdu výborné, všechno pro mě probíhalo velmi hladce. Sice jsem dorazila o týden později kvůli kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy s nároďákem Rakouska, ale v Prostějově mi to od začátku všichni usnadňovali. Byli na mě moc milí a pozorní, pomohli mi se vším, co jsem potřebovala. Holky mě mezi sebe přivítaly s otevřenou náručí a díky tomu jsem se rychle cítila být součástí týmu, moje pocity tady byly hned od úvodních dnů skvělé.“

* Proč jste se vlastně rozhodla přestoupit do VK?

„Měla jsem za sebou nelehkou sezónu po zranění kolene a můj agent za mnou přišel s nabídkou Prostějova, že je možnost jít sem. Proto jsem se snažila posbírat co nejvíc informací o zdejším klubu a zjistila jen to nejlepší od zajištění ze strany klubového vedení přes složení realizačního týmu i omlazeného družstva až po vysokou kvalitu zázemí. Proto jsem prostějovskou nabídku vzala, byla pro mě jednoznačně nejlepší volbou.“

* Soutěžní ročník 2022/23 jste strávila v Liberci. Byla to pro vás výhoda vzhledem k návratu do ČR?

„Určitě mi to pomohlo tím, že už jsem znala prostředí v České republice, extraligovou soutěž, jednotlivé týmy i jejich haly a taky částečně hráčky. Protože složení jednotlivých celků se od té doby dost změnilo, navíc do extraligy přibyla dvě nová družstva. Přesto se mi dřívější působení v Liberci samozřejmě hodilo.“

* Jste překvapená tím, jak skvěle se vašemu týmu zatím daří herně i výsledkově?

„Po pravdě ani překvapená nejsem. Pochopitelně máme dost mladý tým, a proto je naše hra někdy trochu moc nahoru dolů, ale zároveň má náš kolektiv opravdu velký potenciál a už teď své nesporné kvality. Pokud tedy dokážeme hrát svůj volejbal na takové úrovni, jaká je v našich možnostech, tak jsme na hřišti skutečně silné. Na druhou stranu se někdy stává, že herně spadneme dolů, bojujeme spíš samy se sebou a tím to usnadňujeme soupeři. Což je ale u tak mladého mančaftu normální. Důležité je, že většinu utkání zvládáme vítězně.“

* Nakolik jste spokojená se svými dosavadními výkony?

„Celkově je to snad dobré. (úsměv) Některé zápasy mi vyšly lépe, zatímco po jiných jsem věděla, že můj výkon mohl být určitě lepší. Vždycky se pak snažím znovu najít správný rytmus i pohodu, abych hned v dalším utkání dokázala zahrát dobře. Hlavní je co nejvíc pomáhat týmu. A myslím, že sama k sobě umím být dostatečně kritická, abych poznala, kdy se mi to daří více a kdy méně. Samozřejmě s tím, že můj vlastní výkon může být vždy ještě lepší a pořád je na čem hodně pracovat.“

* Hlavním trenérem je Petr Zapletal, bývalý špičkový nahrávač. Je na vás hodně náročný?

„To tedy je. Každý odehraný míč musí být lepší, v ideálním případě dokonalý. (směje se) Po pravdě jsem však moc ráda, že teď mám právě takového trenéra, protože se pod ním můžu tím víc zlepšovat. I já sama k sobě jsem hodně náročná, a pokud hraju pod koučem, který býval vynikajícím nahrávačem a ví, co všechno to obnáší, dá se toho jedině využít pro kvalitní společnou práci. Tak to i beru, pro mě jde o super příležitost na sobě makat pod skutečným odborníkem.“

* Co je podle vás největší zbraň vašeho mančaftu?

„Rozhodně útok. Máme opravdu výborně útočící tým, ve kterém dokážou úspěšně zakončovat úplně všechny hráčky od univerzálky přes smečařky až po blokařky. Tím pádem jsme nebezpečné z veškerých pozic, což je tím složitější pro obranu soupeřů. Zatímco pro nás pochopitelně výhoda.“

* V čem naopak vidíte případné slabiny?

„Každý tým samozřejmě má nějaké slabiny. V našem případě bych řekla, že máme dost nestabilní servis, kdy v některých zápasech podáváme výborně a v jiných naopak špatně. Tohle potřebujeme vyvážit na stabilně vyšší úrovni. Zároveň je však jasné, že neustále pracovat je potřeba na všem, abychom se každá jednotlivě i spolu jako tým dokázaly zlepšovat. Například při obraně nebo zpracovávání lehčích i těžkých balónů do následných protiútoků, s čímž taky míváme problémy.“

* Jste v Prostějově celkově spokojená?

„Určitě ano. Prostějov je menší klidné město, a protože já také pocházím z menšího města, tak mi to tady maximálně vyhovuje. Málo lidí, žádný shon. Navíc máme vše potřebné k přípravě blízko sebe, v podstatě na jednom místě, a daří se nám po volejbalové stránce. Což je vždycky to nejdůležitější.“

V téhle obci se toho děje tolik, že by zde mohl vycházet Mořický Večerník, který by neměl problém přinášet každý týden zajímavé aktuality. O mnohých z nich jsme informovali i my, zdaleka ne na všechny se však nedostalo. V Mořicích se totiž asi nejlépe ze všech obcí na Prostějovsku daří zvládat nejen pořádání velkého množství společenských akcí, ale zároveň tu do konce dotahují jeden náročný investiční projekt za druhým. Místní navíc mají o dění velký přehled, nikoliv náhodou právě Mořice získaly v roce 2024 Zlatý lajk za nejlepší Instagramový profil obce do 2000 obyvatel v Olomouckém kraji a rozhodně tu nezanedbávají ani Facebook. Hnacím motorem toho všeho je Tomáš Pavelka, který do funkce v roce 2020 nastoupil coby vůbec nejmladší starosta ČR. Tehdy mu bylo 21 let a brzy dokázal, že někteří mladí lidé nemusí pouze vzbuzovat naděje, ale dostanou-li šanci, pak svojí každodenní prací dokáží vysoká očekávání ještě překonat.

V létě převzal jako nový hlavní trenér prostějovské volejbalistky – a omlazený tým žen VK pod jeho vedením šlape zatím výborně. Bývalý vynikající hráč a nyní kouč Petr Zapletal jej společně s realizačním týmem i vedením klubu drží na skvělé druhé pozici DATART extraligy ČR 2025/26, která má přitom za sebou již třináct kol z celkového počtu dvaadvaceti v základní části. Momentálně Hanačky mají dvoutýdenní zápasové volno, čehož jsme využili k obsáhlejšímu rozhovoru s dosud úspěšným lodivodem.

Pohoda, klid a fotbálek. Tak by se v krátkosti dal shrnout turnaj arbitrů, ke kterému se už tradičně sešly desítky sudích po vánočních svátcích. V sobotu si šli zakopat do Kostelce na Hané. Turnaj pro ně organizovali spolu lidé z komise rozhodčích, nemohl tak u toho chybět ani její člen z OFS Prostějov Karel Piňos. Ten si vzal na starost nejen přivítání sudích v rolích hráčů, ale také stál za organizací turnaje. V rozhovoru pro Večerník akci zhodnotil, hovořil však také o náročnosti profese rozhodčího, která se ostatně místy ukazovala i na jejich vlastním turnaji.

O Ludmírově Večerník v minulosti opakovaně referoval zejména v souvislosti s pořádáním oblíbených závodů malotraktorů Trucktortrial, na nějž v dobách největší slávy mířilo i více jak tisíc návštěvníků. Hodně dlouho se zde také hovořilo o nezbytnosti opravy silnice mezi obcí a Kladkami. Padesát let čekání skončilo zhruba přede dvěma lety, nezbytná rekonstrukce se však i vzhledem k pozdnímu podzimnímu termínu značně zkomplikovala a protáhla. Třetím rokem stojí v čele Ludmírova a jeho místních částí Dětkovic, Ponikve, Milkova a Ospělova Jiří Tichý.  

Tři týdny před startem zimní přípravy vedení 1. SK Prostějov podepsalo smlouvu s novým trenérem prvního týmu. Do jarní části Chance Národní ligy hráče povede Jan Podolák, který před sezónou přivedl do druhé ligy Kroměříž. „Mám radost, že jsem ve společnosti dvaatřiceti profesionálních českých klubů,“ říká hlavní trenér eskáčka.