K naší samosprávě patří už řadu let udělování Cen města Prostějova. Každoročně se jimi hlásíme k osobnostem, které přispěly ke zvýšení prestiže našeho města a k prosazování důležitých hodnot.
Krásné vzpomínky má hlavní kouč prostějovských volejbalistek Miroslav Čada na německé město Suhl ve spolkové zemi Thüringen (Durynsko), kam se ženský tým VK vypraví ke středečnímu utkání evropského CEV Challenge Cupu 2022/23. Tyto paměti se však netýkají jeho trenérské kariéry, nýbrž sahají až do časů hráčské dráhy MČ.
Česko je nyní z devadesáti procent obyvatel rozděleno na dva tábory, nemá cenu si nalhávat, že tomu je jinak. Člověk by čekal, že po kampaních v letech 2013 a 2018, které byly ovlivněny řadou lží a polopravd se už národ dokáže trošku lépe vyrozumět s těmito věcmi, ale není tomu tak. Ba naopak se dá označit letošní počínání za něco ještě zcela nového a není to v tom správném slova smyslu.
Po utkání s Porubou jsem krátce polemizoval s Petrem Haškem na téma, že ne každá tříbodová výhra je stejná. Respektive stejně důležitá. Třeba pro psychiku. Příkladem byly dva zápasy minulého týdne, kdy nejprve vyhráli Jestřábi nad Kolínem a následně poničili Porubu. Zatímco průběh zápasu s Kolínem nebyl až tak jednoznačný, Porubu Jestřábi přehráli.
„Jak ráda říkám, všechno má svůj čas a i PROMĚNA IMAGE jako cesta za lepšími zítřky dospěla do bodu, kdy dala, co měla, pomohla, kde mohla, a zanechala za sebou neuvěřitelnou stopu. Stopu, kterou si hlavně uvědomí ti, kterým tento projekt pomohl bez ohledu na to, jak se výsledek líbil čtenářům.
Už koncem tohoto týdne budeme blíž rozhodnutí, kdo usedne v příštích minimálně pěti letech na Pražském hradě. Každý z nás přitom může svou troškou přispět. Ať už k tomu, aby se na hrad dostal někdo, komu to přejeme. Anebo naopak, aby tam další volební období nebyl člověk, který je nám krajně nesympatický.
Jednou nahoře, jednou dole. Lépe snad ani fotbalisté eskáčka nemohli ukázat, jak to může být pravdivé. V zápase s Banskou Bystricou zcela nezvládli druhý poločas.
Pro fotbalisty nastalo období zimní přípravy. Neoblíbená část roku, která souvisí především s nabráním fyzické připravenosti, se už pomalu rozjela nejen u profesionálů v eskáčku, ale i v regionu. A letos to zase konečně vypadá, že by se normální přípravy mohli dočkat všichni, což je pozitivní zpráva.
Před fotbalovým podzimem 2022 došlo na regionální fotbalové mapě k řadě změn. Některé týmy tradičně postoupily a další sestoupily. Zejména však v I.A třídě Olomouckého KFS došlo na novinky. Tři celky z Prostějovska postoupily do kraje. A stejně tak tři – Plumlov, Protivanov a Určice – vyměnily „béčko“ za skupinu „A“. A právě bojům v této grupě se budeme nyní věnovat.
Ženy VK Prostějov se v probíhajícím ročníku 2022/23 zpočátku vezly na vítězné vlně, dlouho bez jediné porážky. Což bylo bez dlouhodobě zraněné Karin Šunderlíkové i Karolíny Fričové, jež přestoupila jinam, až nečekaně vynikající, rozhodně nad plán.
Máme tady nový rok 2023 a tak zahajujeme opět náš historický seriál, jehož obliba stále neutichá, a ve kterém se tentokrát pohlédneme na první měsíc letopočtu. A že se toho hned zpočátku vždy tolik toho děje...
O tom, že Prostějov a jeho okolí jsou regionem sportu, se nedá nic namítat, skutečně tomu tak je. Ale je třeba si také přiznat, že se zde stále více naráží na nedostatek prostoru. Není to totiž v žádném případě o tom, že by sportovců i aktivních dětí ubylo, to ne. Chyba je ale v tom, že není dostatek lidí, kteří by s nimi měli čas pracovat, neodpovídají tomu ani podmínky a prostory.
Stále častěji se setkávám s názorem, že pro trenéry na amatérských úrovních je problém, když některý z jeho svěřenců kumuluje své sportovní vyžití. A tento problém najdeme v řadě klubů i sportech. Nabízí se ale otázka, proč tomu tak je? Zřejmě schází trošku nadhled nad věcí a spíše než podporu do více aktivit hledáme problémy. To se však musí změnit, jinak se z místa nepohneme.
V prosinci rozjetá mašina, v lednu ale značně přibrzděná. Poslední dva měsíce nabídly srovnání toho, jak to vypadá, když se týmu daří a když to naopak není tak dobré. Prosinec přinesl ve svém závěru pět vítězství. Navíc takových, kdy Jestřábi byli lepší než soupeř a vítězili zaslouženě. Byla znát herní pohoda, tým šlapal.
Je zajímavé sledovat, co s lidmi pravidelně dělají především volby prezidenta republiky. Jasně rozdělené dva tábory, mezi které by stačila hodit jiskra, aby vzniknul neuvěřitelný požár. A přitom už nejde jen o opačný názor, ale o čirou nenávist, která srší z řady obyvatel. Ať už jedna, či druhá strana přitom nechce ani slyšet jen opačný názor, leč se v určitých případech není co divit, protože některé lži jsou silně za hranou, tak přeci stále spolu tito lidé budou muset žít v symbióze i nadále. Nebo to se začneme vinou politických přesvědčení stěhovat někam jinam?
