Máme tu měsíc lásky a osvobození. U lásky máme doufám jasno, kdo by měl koho líbat pod rozkvetlou třešní, s tím osvobozováním to bude horší. Ale u Prostějova my všichni historie znalí a nepoznamenaní současným progresivismem víme, že osvoboditeli byly jednoznačně armády sovětská a rumunská a v rámci té sovětské i náš rodák Vilém Sacher. Ale pojďme opět zalistovat kronikami, co jiného přinesly dějiny pro naše město.
Blog redaktora
Korfbalisté Vosíme.cz Prostějov (tehdy ještě SK RG Prostějov) získali v roce 2022 svůj dosud jediný mistrovský titul. Poté, co je v předešlých dvou letech 2021 i 2020 připravil o velmi reálnou možnost vybojovat další dva covid, respektive opakované zrušení soutěže kvůli tomuto onemocnění.
Současným světem vládnou technologie. Vlna síťově propojených počítačů zvolna proniká do všech oblastí života a významně mění jeho podmínky. Svého času jsme s nadšením přijímali každou novinku, každý vylepšený software jako spasení, které nás osvobodí od starostí a zvýší naši produktivitu. A to se bezesporu děje i nadále, ale občas to také dokáže zaskřípat. A pak zjišťujeme, že nejde jen o skvělého sluhu, jenž za nás udělá spoustu práce, ale dovede nám také velice znepříjemnit život.
Naprosto souhlasím s názorem, který jste ve Večerníku prezentovali v minulém čísle. Jde o rekonstruovaný fotbalový stadion Za Místním nádražím. Také já jsem už zaznamenal spoustu názorů, že zatímco se tento fotbalový stánek opravuje za bezmála 200 milionů korun, tak fotbalisté neudrží druhou ligu a spadnou až do třetí nejvyšší soutěže.
Klid před bouří zůstával poměrně dlouho, ale nyní už mi přijde, že se ta pravá hokejová horečka pomalu roztáčí. Už jen pár dnů zbývá do startu mistroství světa, které se uskuteční v České republice. A myslím si, že nejen pro fanouška domácího výběru se bude skutečně na co dívat. Česko zkrátka láká i ty největší hvězdy a je dost pravděpodobné, že dalších čtrnáct dnů se moc jiných věcí řešit nebude.
Při nedávném setkání podnikatelů s vedením města došlo i na sortu obyvatel, která tráví život na lavičkách v centru Prostějova. Může si to dovolit. V důsledku údajné nezaměstnatelnosti totiž tito lidé pobírají sociální dávky.
Ahoj všichni,
Tak a máme po přijímačkách na střední, tedy alespoň po prvním kole. A s tím tu zase máme pláč a skřípění zubů. To skřípění zubů se týká onoho „zázračného“ přihlašovacího systému DIPSY, který je produktem čtyř cizinců a syna šéfa Cermatu, dělaného na koleně, za pochodu, prakticky bez odzkoušení. Výsledkem jsou neustálé chyby, hlášky o tom, že něco nejde, následné omluvy ze strany vývojářů. To vše si brutálně pohrává s nervovou soustavou všech odpovědných, kteří ve školách musí s DIPSY pracovat. Celý proces vývoje tohoto systému je ukázkou trestuhodné neschopnosti školského vůdce a jeho klaky, ale co bychom chtěli od vlády neschopných, že?
A ten pláč? No někteří kandidáti studia u testů tvrdě narazili. V plné nahotě se ukázalo, že není potřeba revidovat rámcové vzdělávací plány, ale je třeba revidovat myšlení rodičů a dětí. Neříkám všech, ale asi není normální, s jakými známkami se dnes pokouší někteří jedinci hlásit na školy s maturitními obory. V našich dobách by to bylo považováno za troufalé, až drzé, ale dnes se snažíme umetat cestičky tím, že se tlačí na to, aby se například založilo více gymnázií, aby tam drobečci mohli studovat místo toho, aby konečně někdo řekl, že kdo prostě nemá studijní předpoklady, bude muset holt dělat rukama. Na maturitních oborech je přetlak, na učebních oborech je prázdno, což v době, kdy tady máme projekt Průmysl 4.0 a je potřeba každá ruka, tak firmy musí přivážet cizince, aby měl kdo dělat, což mi připadá zvrácené. Ano, můžeme diskutovat o Cermatovských testech z češtiny a matematiky, to víme, že je dlouhodobá tragédie, ale pojďme také diskutovat o tom, zda umetat cestičky neschopným, nebo konečně zase přitvrdit a začít vyžadovat znalosti, kvalitu, schopnosti, nebo stále jen ustupovat nějakému kňourání. Máme ve městě dvě armádní speciální jednotky a tam třeba kňouralové místo nemají, pojďme se od nich poučit.
Marty
Že je naše město cyklistice zaslíbené, to je všeobecně známo. Cyklostezky máme skoro všude a další se staví. A na kole tady jezdí snad už miminka, která ani neumí chodit. Dnes si možná odpustím navážení se do chování cyklistů v Prostějově a podívám se na jeden historický moment, jenž by cyklonadšence, některé z nich znám osobně, mohl zajímat.
Ve vedení fotbalového klubu 1. SK Prostějov nastaly razantní změny. Už se o nich šuškalo delší čas a nyní k tomu skutečně došlo. František Jura položil funkci předsedy, protože z časových důvodů sám nyní věděl, že nemůže klubu dát tolik, co by bylo potřeba. Krok pochopitelný, a kdyby k tomu předsedu nedonutily okolnosti, tak by rozhodně z boje neutíkal, jen mu bohužel přitížil fakt, že k oznámení došlo zrovna po nevydařeném anglickém týdnu.
Záhy po skončení uplynulé klubové sezóny vybuchla na scéně českého ženského volejbalu přestupová bomba oznámením, že top univerzálka nejvyšší tuzemské soutěže Nikola Kvapilová jde z Liberce do VK Prostějov. Co dál se v kádru Hanaček změní?
Často se potkávám s názory, jak se různě v okolí scházejí zvláštní existence, které dělají především bordel a popíjení tam, kde by neměly. Jenže ono je těžké jen nadávat na to, že s tím město, ale ani obce nic nedělají, protože to by museli být strážci téměř na každém rohu.
V posledních letech platí, že u áčka prostějovských volejbalistek je během každé sezóny až příliš mnoho vzruchu. Hlavně zdravotního, kdy četná zranění citelně rozbila předchozí ročník 2022/23 a výrazně ovlivnila i ten uplynulý 2023/24. Samozřejmě negativním směrem.
Výměna lamp nadále pokračuje a tato investice může ušetřit značné množství peněz, což je jedině dobře.
Dá se říct, že standardním způsobem proběhl devatenáctý ročník ankety Sportovec města Prostějova 2023, u jejíhož zrodu jsem před necelými dvaceti lety osobně byl. Od té doby urazila poměrně dlouhou cestu ke své současné podobě.
S favorizovanými Čakovicemi sice prostějovští nohejbalisté v sobotu prohráli jasně 1:6 a na aktuálně nejsilnější extraligový tým viditelně neměli. S tím se však předem počítalo, ani vysoká domácí porážka rozhodně nebyla žádnou ostudou.






