„Na krásu nehrajeme, hrajeme na góly!“ Takovou poučku nepochybně slyšely tisíce a tisíce hráčů a hráček kolektivních sportů. A nepochybně ji tu a tam slyší od trenéra tu méně, tu hlasitěji i leckterý sportovní „profík“.
„Na krásu nehrajeme, hrajeme na góly!“ Takovou poučku nepochybně slyšely tisíce a tisíce hráčů a hráček kolektivních sportů. A nepochybně ji tu a tam slyší od trenéra tu méně, tu hlasitěji i leckterý sportovní „profík“.
Říjen máme úspěšně za sebou a tím také jednu ze zajímavých aktivit, ke které se tradičně připojuje i Prostějov , a to 10 000 kroků. Pro ty, kteří nic o této aktivitě nevědí, přidávám základní informace, jež prezentují pořadatelé na www.desettisickroku.cz.
Předně je potřeba říct jedno. Fakt, že volejbalistky Prostějova vyhrály jedenáct ze dvanácti dosud absolvovaných zápasů probíhající sezóny, utrpěly jedinou porážku (navíc těsně 2:3) a většinu střetnutí dokázaly vítězně otočit z nepříznivého vývoje, je zásluhou výborně fungujícího kolektivu. Jak hráčského, tak členů realizačního týmu. Bez společné kvalitní práce by hanácký mančaft nemohl mít tak skvělé výsledky a být úplně nahoře v průběžném pořadí UNIQA extraligy ČR 2022/23.
Strýček Google, tetička Wiki. To jsou často největší pomocníci náctiletých při vzdělávání. Marná sláva, doba internetová se už před lety rozjela naplno a nabírá navíc na obrátkách. Jenže ani vyhledávače a „chytré“ encyklopedie neumí vše a nepomohou se vším. Nejsou všelékem. Naštěstí.
Roky se o tom mluví, ale stále se s tím nic nedělá. Jen těžko najdeme obor, který by byl více podfinancovaný než právě sport. Už v dřívějších letech to znamenalo řadu komplikací pro menší kluby a po situaci v posledních dvou letech to nyní vypadá na existenční problémy, což není pozitivní zpráva.
Kdo by to neznal, že už na konci září většinou na člověka vyskakovali různé vánoční reklamy, ať už v televizi, tak například v akcích v supermarketech. Letos mi to ale zase až tak přitažené za vlasy, jako tomu bývalo vždy nepřijde.
„No jó, mužský, ti nestárnou. Šediny je zdobí, brýle jim svědčí, vrásky jsou sexy. Žádné křečové žíly. Žádná celulitida. Žádné klimakterium. A pak najednou … zdechnou,“ stěžovala si svého času režisérka Věra Chytilová. V dnešní době jako by její slova pomalu přestávala platit. Naopak stále více mužů mizí ze světa výrazně dřív, než skutečně umřou. Jimi uvolněná místa pak jednoznačně obsazují ženy. Jedná se přitom asi o nejvýraznější změnu, kterou naše společnost za mého života prošla.
Žádný učený z nebe nespadl a každému většinou jde něco jiného. Někdo může být mistrem na jazyky, jiný zase na přírodní vědy. Každý je originál a často se stane, že se žák nedokáže naladit na stejnou vlnu se svým pedagogem. Nedá se ani říct, že to musí být vina jedné či druhé strany, to se prostě stává i v jiných oborech, že dva lidé nenajdou společnou řeč. Pak může ale začít problém, který je třeba včas řešit. Nejvíce se ale zapomíná právě na slovíčko včas.
Pro příklady zmařených akcí vyznačujících se aktivním pohybem a tím vlastně nejpřirozenějším způsobem získávání normální imunity proti chorobám však nemusíme sahat až do daleké Severní Ameriky. Stačí se podívat okolo sebe přímo v našem regionu.
Paní Jindřiška vypadala skvěle již před PROMĚNOU IMAGE, až jsem si pro sebe řekla, co s ní budeme dělat, vždyť je krásná sama o sobě. Což ale byla výzva pro náš tým, ukázat jí jinou podobu sebe sama.
Kdo by to neznal, že už na konci září většinou na člověka vyskakovali různé vánoční reklamy, ať už v televizi, tak například v akcích v supermarketech. Letos mi to ale zase až tak přitažené za vlasy, jako tomu bývalo vždy nepřijde. Je otázkou, co za tím přesně je, ale hlavně doufám, že se to nebudou snažit všichni dohánět během posledního měsíce. Týden, dva se přežít dá, ale i ten měsíc je často moc, i když letos by to bylo stále o dost kratší.
Tento týden si připomene 17. listopad, který se už dvakrát stal důležitým milníkem našich dějin. První výročí z roku 1939 je symbolem odporu proti nacistickému útlaku, to druhé z roku 1989 si spojujeme s koncem totalitního režimu a návratem svobody, demokracie a respektu k lidským právům.
Synonymem stability. To se dalo říct v minulé sezóně o týmu LHK Jestřábi Prostějov. Tým se v průběhu sezóny téměř neměnil, odchodů a příchodů bylo pomálu. Když Jestřábi uvažovali, zda tým před koncem přestupního období ještě posílit, nebo ne, vsadili na dosavadní mužstvo. A jak se později ukázalo, dobře udělali.
Přestože eskáčko nepatří k lídrům druhé nejvyšší soutěže, dokáže v dlouhodobém horizontu zásobovat mládežnické reprezentace. Vzpomeňme na odchovance Davida Píchala, jehož v hráčském rozletu zabrzdily zdravotní problémy.
Máme tady zase listopad a tradiční akci Movember, kdy si muži nechávají narůst knír, aby podpořili boj proti rakovině varlat. Nemocí aktuálně trpí skoro 11 milionů mužů na světě a mnoho z nich řeší svoji situaci sebevraždou. A právě tomuto problému se letos hnutí Movember věnuje. A co o tom organizátoři píší?