V minulých dnech jsem byl v prostějovské nemocnici přivítat prvního občánka našeho města narozeného v letošním roce. Jménem samosprávy jsem mamince pogratuloval a předal jí dary věnované statutárním městem.
Koncem uplynulého roku došlo v Praze k u nás bezprecedentní tragédii. Jednalo se o zoufalý čin psychicky narušeného jedince, který se zřejmě inspiroval podobnými událostmi v zahraničí. Po tragédii byl objeven účet na sociální síti Telegram, kde se David K. již před časem svěřil s tím, že chce střílet ve škole a možná se i zabít. Jako finální inspiraci zmínil čtrnáctiletou útočnici z gymnázia v západoruském Brjansku. Coby důvod uvedl to, že jej mají všichni nenávidět a on to tak cítí stejně. Proto chce při svém odchodu ze světa zanechat co nejvíce bolesti.
V období mrazů si vždycky vzpomenu na lidi bez domova. Připomínají je i akce azylového domu, kam se dotyční pravidelně uchýlí v největších mrazech. Mnozí však z nepochopitelných důvodů ani při extrémním chladu nabízenou pomoc nevyužijí a zůstávají raději venku.
Existuje spousta jednorázových sportovních akcí, jimž v poměrně nedávné minulosti (byť se to už nyní zdá zapomenuto) zasadila covidová hysterie těžkou ránu. Většinu tehdejší opatření proti covidu citelně poznamenala, jiné musely rušit jeden či dva své ročníky a některé dokonce úplně zanikly.
Prosinec toho v rámci lyžařské sezóny pravidelně příliš neposkytuje, ale v letošním roce byla situace odlišná, za oblíbeným zimním sportem nebylo třeba vyrážet bůhví jak daleko.
Fotbalisté Prostějova nemají po podzimní části na růžích ustláno a myslím si, že zimní období jim na klidu nepřidá. Poslední příčka a střídání lepších s horšími výkony ukázaly, že mužstvo potřebuje okysličit a najít bojovníky, protože ti tam zásadně chybí.
K jedné personální změně došlo na přelomu roku u prostějovských volejbalistek, když ženský tým VK opustila francouzská smečařka Jade Cholet. Vedení klubu se s ní dohodlo na oboustranném ukončení smlouvy, protože nebylo plně spokojeno s jejími výkony, hráčka pro změnu se svým zápasovým vytížením.
Minulý týden proběhl na městském hřbitově pietní akt ke stému výročí úmrtí básníka Jiřího Wolkera. Odstartovali jsme tak rok, během něhož si budeme jubileum našeho významného rodáka, jehož život ukončila v pouhých 23 letech zákeřná choroba, opakovaně připomínat.
Máme tady nový rok a s ním další ročník seriálu o příbězích z prostějovských kronik. Dnes se tedy podíváme na leden. V lednu 1954 byla prostějovská hvězdárna převedena pod správu ONV, jejím ředitelem byl Adolf Neckař. V Národním domě zahájil činnost Okresní osvětový dům Jiřího Wolkera. Zároveň se vzpomínalo na 30. výročí úmrtí básníka. Vznikl národní podnik Dopravní stavby Olomouc, pobočka Prostějov.
Ať se řeší to či ono, tak to vychází na stejno. Pořád se totiž budou hledat nedostatky. Stejně tak je tomu i teď ohledně vánočního stromečku. Já už se ani nedivím, proč se nenajde nikdo, kdo by chtěl strom městu věnovat pro tento účel. Aby pak poslouchal, že je někde trošku křivý, někde nemá větve přesně, jak by je měl mít, a podobně.
Nemám rád změny. A navíc takové, o kterých jen hrstka lidí tvrdí, že budou lepší. Přesně tak je to i ohledně letos zrušeného silvestrovského ohňostroje na prostějovském náměstí. Jak už každý Prostějovan věděl dva měsíce dopředu, silvestrovský ohňostroj se 31. prosince večer už na náměstí T. G. Masaryka odpalovat nebude. Že na něj byly všechny generace Prostějovanů po celá desetiletí zvyklé? Že lidé poslední den v roce zaplnili centrum města v počtu až tří tisíců dětí a jejich rodičů i prarodičů? Nezájem! Jeden z náměstků na prostějovské radnici vymyslel změnu. Místo ohňostroje se teď bude na budovu radnice promítat video. No jo, když onen údajný videomapping je prý teď úžasně moderní...
Rok končí a je třeba začít trochu bilancovat. Nutno říct, že letošní rok toho z pohledu globálního moc hezkého nepřinesl. Nejenže válka na Ukrajině neskončila, ale ještě k ní přibyl konflikt v Izraeli. U nás naštěstí řešíme jiné problémy.
Už je tady zase začátek nového roku, je tak na čase si položit otázku. Už jste si dali novoroční předsevzetí? Říct, že to se sportem nemá nic společného je totiž lhaní do vlastní kapsy. Většina předsevzetí vzniká právě s ohledem na nějakou sportovní aktivitu. Jenže má to skutečně něco do sebe a dá se tak vydržet třeba dlouhodobě?
Ahoj všichni,
tak nám to uteklo a máme tady konec roku. No, řekněme si to na rovinu, byl ten odcházející rok vcelku pěkná divočina. Kam se člověk podíval, tam se něco sypalo, z čehož měl běžný občan oči navrch hlavy. Hlavně ta veškerá sranda stála kupu peněz daňového poplatníka. A když pak musel v televizi sledovat ty žvásty naší „věrchušky“, tak se nestačil divit.
Vánoce jsou obdobím plným lásky a nezapomenutelných chvil. Pro každého z nás jsou spojeny s řadou vzpomínek a opakujících se zážitků, které nás naplňují radostí a nostalgií. Osobně však nacházím více potěšení ve vzpomínkách na Silvestra. Každý rok totiž prožíváme skvělý oslavný a zábavný program.






