Blog redaktora

Zimní příprava je pomalu minulostí. Zbývá z ní poslední týden, což znamená, že je čas na bilancování. A přípravným zápasům jsme se věnovali  a věnujeme i v dnešním vydání dostatečně, stejně tak posilám. Zkusme nyní porovnat tým, se kterým eskáčko vstupuje do jarní části, spolu s tím, s nímž zakončovalo podzim. Jak takové srovnání vyzní?

V krátkosti – tým přišel o brankáře Filipa Muchu, útočníka Filipa Žáka a stopera Romana Balu. Nejistá byla situace okolo Solomona Omaleho, kde se spekulovalo o odchodu na Slovensko. Do eskáčka naopak dorazili záložník Michal Hönig, brankář Vít Nemrava a stoper Lukáš Zukal, vrátil se útočník David Píchal.

V minulých dnech jsme se s kolegy seznámili se zprávou o činnosti městské policie a s analýzou veřejného pořádku na území Prostějova v roce 2021. Podle statistik strážníci loni řešili celkem 7573 oznámení, což je v průměru přes dvacet denně. Kromě toho se věnovali preventivní práci, označovali jízdní kola, pomáhali seniorům s bezpečným nakupováním a asistovali u odtahování vraků automobilů.

Boj s inflací nezažíváme pouze u nás. Bojuje s ní v současné chvíli řada států a rekordní nárůsty přináší škálu kroků, které se snaží s nárůsty bojovat. Nahoru šli energie, pohonné hmoty i potraviny. V Polsku se tak například rozhodli pro nulové zdanění určitých potravin či pohonných hmot, čímž šli ceny výrazně dolů, a i pro Čechy se tak nyní Polsko stalo ještě větším nákupním střediskem, protože u nás nic takového nepřišlo. Nutno ale dodat, že naštěstí. Snížené ceny věčně nevydrží a krátkozraké řešení sebou přinese dlouhé táhnoucí potíže do budoucna.

Jsou lidé, kteří mají školu rádi. A stejně tak na ni rádi vzpomínají. Dále jsou tací, kteří už tak nadšení nejsou. A pak dokonce i ti, kteří jen vzpomínku na školní léta nesnáší. Snaží se ji tak vytěsnit. Odnesou to často i školní pomůcky. Ty v lepším případě mizí u dítek známých, v horším na smetišti. Ale pozor, nepodceňujte nic. Mohou se totiž po čase zase hodit.

K té myšlence jsem dospěl opakovaně. Jako člověk, který neměl se školou zase tak zásadní problémy, jsem si nechal mnoho sešitů a učebnic. A už pár let po škole jsem znovu zabrousil k učivu španělštiny. Učebnice i sešity se zase hodily ve chvíli, kdy jsem zvažoval, že zkusím jinou vysokou školu – na příjímací zkoušky byly zápisky i texty v knížkách jako dělané. A ač nakonec z této úvahy sešlo, byl jsem rád, že zde byla ta možnost, pomyslná berlička.

Rybníček českého ženského volejbalu na vrcholové úrovni není zase tak velký. Sport pod vysokou sítí nepředstavuje natolik globální záležitost jako třeba fotbal, v UNIQA extralize se napříč jednotlivými kluby všichni navzájem více či méně znají, nějak spolu vycházejí. A málokdy se něčím výrazněji překvapí.

Největší svátek sportu je u konce. Třetí pokračování her v Asii v řadě je minulostí. A ač i olympiáda v Pekingu byla plná silných zážitků a neuvěřitelných výkonů, byla zkrátka jiná. Stejně už jako ta letní v Tokiu, ale Japonsko není Čína a porovnat situace s koronavirem v létě a v zimě nejde. Prostředí Číny, epidemie koronaviru a s ním spojené přísné restrikce i časy soutěží tak letos pro Evropany moc sportovních zážitků neznamenaly.

Ahoj všichni,

taky jste se díky této hloupé době stali místo zákazníky v kamenných obchodech klienty e- shopů? Pokud ano, tak jsem rád, že jsme na stejné lodi. A asi bych to nebyl já, abych se k několika věcem z této oblasti nevyjádřil. Řeknu to asi tak. Z devadesáti procent musím konstatovat spokojenost, a to se domnívám, že jsem vcelku kritický, ale většina e-shopů zvládá vše na jedničku, zboží, které si objednáte, vskutku přijde. Pouze jednou byla zásilka rozbitá a v jednom případě jsem se nechal kapku napálit a uvěřil, že inzerovaná značka skutečně dorazí, ale místo toho na mém stole přistála jen nepovedená, a navíc přiznaná napodobenina nevalného designu. Ale budiž, stane se, chybami se člověk učí.

Devadesátá léta v Prostějově definitivně skončila až v roce 2019. Stalo se to ve chvíli, kdy po ročním obnoveném provozu definitivně zavřel diskotékový klub Relax v Komenského ulici. Svého času hojně navštěvovaný podnik v době po sametové revoluci vlastnil Jiří Večeř, který byl posléze odsouzen za organizaci vraždy obchodníka s LTO. Po dlouhých letech se stejný muž dostal opět na svobodu a stál v pozadí rozjezdu obnoveného Relaxu, který však vydržel necelý rok. O Jiřím Večeřovi se přitom dá říci, že prošel podobným vývojem jako majitel známého pražského Discolandu Sylvie Ivan Jonák, o němž pojednával druhý díl diváckého hitu Devadesátky.

V těchto dnech si budoucí absolventi základních škol volí, na které ze středních škol budou pokračovat ve studiích. Určitě by se mezi nimi našli i tací, kteří by s upřímností sobě vlastní odpověděli, že kdyby si tedy měli vybrat, tak nepůjdou na žádnou. Proč by taky měli? Jen proto, že tam míří všichni jejich kamarádi? Aby jim rodiče nezakázali hry na telefonu? Nebo aby se mohli živit tím, co je baví, a moc se přitom neušpinili?

Období spánku skončilo i pro regionální celky, které se nyní připravují na jarní boje. Dlouhé téměř tři měsíce jsou zapomenuty a už se to pomalu vše rozjíždí. A že se na Prostějovsku bude na co dívat. Letos to totiž vypadá na boje o postupy i sestupy, které se budou týkat právě místních celků.

Ideální scénář? Čtyři celky v krajském přeboru. Pokud by se tohle podařilo, mohlo by to pro region znamenat opravdu řadu kladných bodů. Fotbal zde poslední roky trošku skomíral. Nyní by ale mohl mít daleko větší zastoupení tam, kde je z pohledu regionu nejvíce světla. Konice i Čechovice na to svou prací, zázemím i ambicemi rozhodně mají a zasloužily by si, kdyby jim dobře rozehraná sezóna tato privilegia přinesla.

Nemůžeme se ohlížet na soupeře. Hlavně potřebujeme vyhrávat. A mít body. Tohle uslyšíte od trenérů a hráčů často, respektive prakticky po každém zápase. V případě účastníků Chance ligy to však letos platí dvojnásob.

Možná je to hodně troufalé ani ne v polovině února tvrdit, že je jaro za dveřmi. Ale tak nějak cítím, že zima je na konci svých sil. A těším se z toho. Já osobně zimu přímo nesnáším, přináší mi jen samé starosti, chřipkou či covidem počínaje a „blbou“ náladou konče. Každý rok v zimním období tvrdím, že nejhorší je přečkat prosinec a leden. Únor je krátký a uběhne rychle. A březen? Jasný posel jara!

Mluví a píše se o tom neustále. Po každém turnaji ještě více, ale že by se konaly kroky, které by to zastavily? Zapomeňte. Po olympijském krachu českých hokejistů se téma krize národního sportu otevře znovu. Pokud ale kromě kritiky ze všech možných stran nepřijde na řadu i nějaké řešení, bude se situace neustále opakovat a jen opakující se řečnění opravdu nic nevyřeší.

V těchto dnech si budoucí absolventi základních škol volí, na které ze středních škol budou pokračovat ve studiích. Určitě by se mezi nimi našli i tací, kteří by s upřímností sobě vlastní odpověděli, že kdyby si tedy měli vybrat, tak nepůjdou na žádnou. Proč by taky měli? Jen proto, že tam míří všichni jejich kamarádi? Aby jim rodiče nezakázali hry na telefonu? Nebo aby se mohli živit tím, co je baví, a moc se přitom neušpinili?