Jako na houpačce byla zprvu sezóna Jestřábů. Jak se říká, jednou jsi nahoře, jednou dole. Prostějov začal nahoře. Přes zprvu ne úplně povedené zápasy doma venku zářil. A herně přehrál všechny – jen ty výsledky vždy podle toho nevypadaly. Potom střídali Jestřábi dobré zápasy se špatnými i přímo hroznými. Utkání proti Frýdku-Místku? Nejraději zapomenout. Neoblíbená byla také Slavia.
Blog redaktora
„Nastávající maminku jsme v PROMĚNĚ IMAGE měli vůbec poprvé. Ačkoliv to na paní Daně není vůbec vidět, tak za pár měsíců se jí narodí chlapeček, který se může těšit na krásnou maminku. Opět bylo parné, jak málo stačí k tomu, aby člověk rozkvetl. Stačí lehce vystoupit ze své komfortní zóny, svěřit se do péče lidem, kteří vědí, co dělají, a nový vzhled a osobní záře jsou na světě.
Toto zamyšlení píšu v neděli odpoledne, tedy ještě před začátkem úvodního duelu semifinálové série UNIQA extraligy žen ČR 2021/22 Dukla Liberec – VK Prostějov. Tudíž porovnávám sílu obou protivníků bez znalosti výsledků prvního vzájemného utkání v letošním play-off.
Leckdo možná namítne, že srovnávat není příliš co, neboť severočeské družstvo je prostě lepší. Pokud bychom vycházeli z výsledků dlouhodobé části soutěže, během níž obhájkyně mistrovského titulu získaly o devatenáct bodů víc, obsadily nejvyšší příčku (Hanačky až pátou) a ovládly všechny tři sezónní střety (dvakrát 3:0, jednou 3:1), skutečně není co řešit.
Věci je dobré analyzovat s odstupem času, proto jsem i s hodnocením olympiády a naší účastí chvíli počkal. Dělám to z toho důvodu, že i v Prostějově je spousta sportovních fandů a nadšenců. Jsme městem sportu, a i když někteří naši zastupitelé nechápou, proč se právě do klubů dávají peníze, tak právě příprava v nich je důležitá hlavně pro fyzickou zdatnost národa, který má mimochodem v sobě tradice sokolstva, orelstva a dalších sportovních jednot.
Není to pravda úplně snadné. Jarní čísla hovoří jasně a ve fotbalovém světě jsou dost známá na to, aby se musela připomínat. Nenechávají přitom nikoho na pochybách, že se Prostějov nachází ve velké krizi. Výsledkové, herní, psychické.
Pořád stejná písnička. První poločas byl dobrý s Brnem, byl skvělý s Ústím a byl alespoň ucházející s Třincem. Ale ten druhý? Marná sláva ve všech případech. Nejiank tomu bylo i uplynulou sobotu v Chrudimi. Eskáčku jako by ve druhé půlce došla šťáva.
„To znamená, že ony s náma vyjebávají za to, že se špatně chováme, my to vůbec nemůžeme ovlivnit, protože nám to poroučí nějak zasranej hormón…“ Tento citát je klíčem k úspěšné hře Testosteron polského autora Andrzeje Saramonowicze, kterou řadu let s velkým úspěchem uvádělo prostějovské Divadlo Point.
Minulý týden jsme si s kolegy z Rady města Prostějova prohlédli zrekonstruované prostory Základní školy Prostějov Edvarda Valenty. Město v posledních dvou letech financovalo obnovu obou zdejších tělocvičen.
Navzdory všudypřítomným obavám, leckdy i strachu z událostí příštích jde zatím život ve většině světa dál. Se sympatickou pomocí napadené Ukrajině mnoha různými způsoby a prostředky. Každý, kdo válkou postiženým jakkoliv přispěje, zaslouží velké díky.
Není to tak dlouho co jsem psal o tom, že při současném množství informací, reportáží a svědectví z Ukrajiny už jen těžko může někdo nevěřit tomu, že na Ukrajině je válka. Jenže bohužel, existují sociální sítě. A na nich diskuze prakticky ke všemu. Stalo se tak, že po pouhém týdnu musím velice nerad přiznat, že jsem se mýlil.
Hlavně klid. To by nyní mělo být heslo pro fotbalové eskáčko. Tým z Hané má za sebou nepovedené jaro. Zatím. Jenže totéž jaro je ještě pořádně dlouhé. A počítá se každý bod. Bere to tak i předseda Prostějovanů František Jura.
Od příjemných zážitků či pocitů pojďme k těm méně pozitivním. Spíš hrůzným a děsivým. Ano, na mysli mám probíhající válku na Ukrajině, kterou pod pláštíkem propagandisticky lživých keců napadlo Rusko s aktivní pomocí Běloruska i vyjádřenou podporou dalších zemí včetně Číny.
Loni v létě po zkvalitnění hráčského kádru zazněl od vedení VK Prostějov základní cíl posunout se v UNIQA extralize žen ČR z nelichotivého sedmého místa za tehdy uplynulou sezónu (suverénně nejhoršího v klubové historii) zpátky do horní poloviny tabulky. Tedy klidně i na pátou pozici.
Devadesátá léta v Prostějově definitivně skončila až v roce 2019. Stalo se to ve chvíli, kdy po ročním obnoveném provozu definitivně zavřel diskotékový klub Relax v Komenského ulici. Svého času hojně navštěvovaný podnik v době po sametové revoluci vlastnil Jiří Večeř, který byl posléze odsouzen za organizaci vraždy obchodníka s LTO. Po dlouhých letech se stejný muž dostal opět na svobodu a stál v pozadí rozjezdu obnoveného Relaxu, který však vydržel necelý rok. O Jiřím Večeřovi se přitom dá říci, že prošel podobným vývojem jako majitel známého pražského Discolandu Sylvie Ivan Jonák, o němž pojednával druhý díl diváckého hitu Devadesátky.
Minulý týden jsme si s kolegy z Rady města Prostějova prohlédli zrekonstruované prostory Základní školy Prostějov Edvarda Valenty. Město v posledních dvou letech financovalo obnovu obou zdejších tělocvičen.
